Tomáš Baťa navštívil Dolní Němčí


Jméno podnikatele Tomáše Bati zná dnes asi každý, vždyť tento zakladatel obuvnického průmyslu ovlivnil zcela mimořádným způsobem meziválečný vývoj města Zlína i jeho okolí. Ne každý už ale ví, že po dlouhých a složitých procesech po roce 1989 zůstal v jeho vlastnictví jen jeden obuvnický podnik - továrna v Dolním Němčí.

Tomáš Baťa sice žije v zahraničí, ale tuto továrnu dodnes navštěvuje. A tak 14. února uvítal starosta Dolního Němčí na Obecním úřadě významnou návštěvu. Tomáš Baťa tentokrát totiž přijal i pozvání starosty obce Františka Hajdůcha a udělal si čas na krátkou návštěvu obecního úřadu. Tak se mohli dolnoněmčanští setkat s tímto mimořádným člověkem.
Osmdesátisedmiletý Tomáš Baťa se velmi aktivně zajímá o provoz svého podniku, ale o jeho budoucnosti by raději nechal hovořit generálního ředitele. Ale faktem zůstává, že tato nezávislá a poměrně malá provozovna prosperuje a bez žádných výrazných problémů si udržuje své místo na trhu.
Pan Tomáš Baťa se také živě zajímal o život v obci, o plány a záměry rozvoje. Jako první jej zaujal územní plán, který si nechal vysvětlit. "Setkání s ním bylo příjemné, pan Baťa je velmi přirozený a svěží člověk, dovede kolem sebe vytvářet milou atmosféru porozumění a pohody," hodnotil schůzku starosta obce.

Jana Hajduchová


Nový mikroregion


27. ledna 2002 byla v Nové Bošáci podepsána Smlouva o vzájemné spolupráci, kterou byl založen mikroregion Pod Lopeníkem.

Je to po Euroregionu Bílé-Biele Karpaty další přeshraniční svazek mezi obcemi, který chce přispět k "posílení a rozvoji vztahů mezi samosprávami a občanskými sdruženími smluvních obcí", jak se píše v zakladatelské smlouvě. Smlouvu podepsali zástupci čtyř obcí z moravské strany Bílých Karpat - Lopeník, Březová, Vápenice a Vyškovec a stejný počet slovenských obcí: Trenčianske Bohuslavice, Bošáca, Zemianske Podhradie, a Nová Bošáca.
Podpisu smlouvy předcházelo několik setkání starostů z obou stran hranice a více jak rok trvající spolupráce na přípravě dokumentů a nakonec jejich projednávání a schvalování v zastupitelstvech jednotlivých obcí. Nebyl to jednoduchý proces, neboť smlouva upravuje i taková fakta, jako je zajištění financování společných akcí, a jmenuje již některé konkrétní záměry spolupráce.
Samotná smlouva ale asi není to, co ze záměru udělá skutečně spolupracující mikroregion. Ten budou tvořit společně realizované akce a projekty. První z nich je záměr obnovit na Velkém Lopeníku rozhlednu a odpočinkový kout pro turisty. Pro tento záměr už byl zpracován projekt a pokud bude úspěšný, mohl by být realizován už v roce 2002. Ale spolupráce znamená i setkávání lidí z obou stran hranice. Že se to pod Lopeníkem daří už dnes, ukazuje fotografie ze společného turistického pochodu.

Jana Hajduchová


Program SPOLUPRÁCE 2002


Ve Valašských Kloboukách funguje už několik let program SPOLUPRÁCE . Jeho cílem je vytvářet podmínky pro rozvoj neziskového sektoru ve městě a jeho zapojení do rozvoje města. Nedílnou součástí programu je i grantové řízení pro neziskové organizace.

Na začátku roku byly shromážděny žádosti o granty, které posoudila grantová komise. Samostatně bylo posuzováno pět kriterií, maximální možné celkové hodnocení bylo 100 bodů. Sešlo se 51 přihlášek od 22 sdružení a spolků. Všechny projekty bylo třeba vyhodnotit a ocenit podle všech kritérií. Tomu odpovídala celá metodika hodnocení.
Celkem bylo požadováno 746.000 Kč (někteří nedodrželi v žádostech maximum 20.000, ale tyto žádosti byly předem omezeny na schválené maximum.) Celkem oznámená spoluúčast občanských sdružení na spolufinancování projektů v roce 2002 je 2.070.000 Kč, tedy 74 % celkových nákladů na projekty.
Velmi důležitý a objektivní ukazatel (na základě podání finančních zpráv za rok 2000) je údaj o ekonomice místních občanských sdružení zaregistrovaných v programu SPOLUPRÁCE. Organizace dosáhly v roce 2000 celkových příjmů 4.771.000 Kč, výdaje činily 4.530.000 Kč. Vezmeme-li v úvahu i spolky působící na území města, které své zprávy nezveřejnily, je odhadem celková hodnota ještě přibližně o 20 - 30 % vyšší, tedy někde mezi 5 - 6 miliony Kč. To už je částka pro život města jistě nezanedbatelná a mělo by stát městu za to spolupodílet se na rozvoji občanského sektoru jako jednom ze základních pilířů rozvoje města. Přímá podpora od města činí hodnotu 7% rozpočtů občanských sdružení, další podpora od města občanským sdružením je určitě ještě v některých jiných položkách. Dobrovolnická hodnota práce občanů pro život města zůstává nevyčíslena, stejně tak jako význam jejich činnosti pro rozvoj občanů i města ještě mnohým uniká.
Zastupitelstvo v rozpočtu na rok 2002 schválilo celkovou částku na podporu občanského sektoru ve výši 300.000 Kč pro grantové řízení a dalších 100.000 Kč je určeno pro rozhodování městskou radou bez hodnotících kriterií. V městském rozpočtu s plánovanými výdaji 107 milionů Kč je to je to 0,37 % celkových plánovaných výdajů města.
11. března budou výsledky projednány městským zastupitelstvem a do 15. dubna by měly být uzavřeny smlouvy o poskytnutí příspěvku na ohodnocené projekty s jednotlivými organizacemi.
Valašské Klobouky tak prokazují, že patří k městům, které dokážou docenit význam neziskového sektoru jako nezanedbatelné součásti naší společnosti.

podle podkladů
ZO ČSOP KOSENKA
Jana Hajduchová


Za zdravé město


Pod názvem Za zdravé město se zaregistrovalo v Brumově-Bylnici nové občanské sdružení.

Jeho základními cíli jsou chránit přírodu a krajinu, rozvíjet spolupráci s místními a regionálními partnery za účelem ochrany životního prostředí ve městě Brumově-Bylnici a bránit devastaci krajiny před neuváženými zásahy. Formy činnosti jsou ekologická výchova a osvěta, petiční aktivity na ochranu přírody a krajiny, účast ve správních a jiných řízeních s dotčenými zájmy ochrany přírody a krajiny.

To, co právě spojilo sdružení, je aktuální problém otevření provozu tavírny na zušlechťování hliníku v Brumově. Sdružení již získalo podporu a připomínky od 400 občanů. Město Brumov-Bylnice s zřízením provozu hliníkárny rovněž nesouhlasí a se sdružením úzce spolupracuje v přípravě EIA (hodnocení ekologických rizik) uvažované investice. Záporné stanovisko k otevření hliníkářského provozu vydalo i sousední město Valašské Klobouky.

Mirek Janík
Valašské Klobouky