Ovce a kozy chránící přírodu


Kdo jezdí po silnici mezi Blatnicí a Loukou , určitě si všiml stáda ovcí a koz, které se již několik let pase v ohradě u silnice. Jeho majitelem je pan Miloslav Vyskočil (47 let) z Blatnice. Přestože ovce bral zpočátku spíše jako koníček, má nyní s jejich chovem smělé plány.

V současné době není v jižní části Bílých Karpat s celoročním pasením žádná zkušenost. "Lidé v obci tento záměr nebyli schopni pochopit a nevěřili, že zvířata mohou zimu přežít venku. Samozřejmě že něco uhyne, bez smrti není života", řekl pan Vyskočil. "Pobyt venku má několik podmínek - ovce nelze na podzim ostříhat, musí být v členité krajině, kde jsou muldy, aby se zvířata měla kde schovat a aby měla dostatek sena. Zvířata se vyskytují vždy na tom místě, kde nejméně fouká. Na vodu je ovce velmi málo náročná. Přestože je voda pravidelně na pastvinu dovážena, tak v období deště nebo rosy je téměř netknutá vylévána a dolévána čerstvou."

Hloží

V loňském roce začal pan Vyskočil celoročně pást ovce a kozy i na obecní pastvině v přírodní rezervaci Hloží (7,5 ha) a jejím okolí (4,5 ha) nad říčkou Veličkou u obce Louka (mimo CHKO). A jak i sám název napovídá, je toto území z větší části pokryto hlohy, ale i trnkami a dalšími křovinami.
Kozy se již nyní osvědčují jako výborný likvidátor náletu - ohryžou kůru, takže keře dále nerostou a časem uschnou. S mladými výhonky vydatně pomáhají i ovce. Pastva samozřejmě není živelná, ale je prováděna v souladu se schváleným plánem péče o toto území. V praxi to znamená mimo jiné, že v plochách bude křoví zlikvidováno, ale větve budou ponechány v pásech s cílem vytvoření křovitých remízků. Z chráněného území je vyloučeno napájení a krmení, takže přes zimu sem zvířata téměř nezavítají.
V současné době se v tomto území pase 8 koz, 17 romanovských ovcí a přes zimu se narodilo 13 jehňat. Romanovské ovce se sem začaly dovážet po válce z Ruska. Mají lehkou kůži a používaly se na oblečení pro letce. Tato ovce byla vyšlechtěna na Sibiři, takže dobře snáší mrazy, dokonce by měla vydržet bez sena jen a suché trávě. Výhodou tohoto plemene je, že má jehňata dvakrát ročně. Na porážku mohou jít již v pěti měsících.
Území bylo oploceno dubovými kůly se čtyřmi dráty, které chrání ovce před divokými psy.
Nebezpečím jsou však i lidé, proto není dobré si zvířata ochočit.

Jako zdroj energie na elektrické ohradníky se pan Vyskočil snažil využít sluneční kolektor, byl mu však zcizen. Z těchto důvodů v PR Hloží bere energii z poblíž stojící usedlosti.
Pokud je třeba zvířata chytnout, používají se přenosné sítě, které jsou vodivé. Udělá se z nich trychtýř a zvířata se tam natlačí. Na konci je ohrádka z pletiva, odkud se zvířata vyberou. Většinou ale není důvod je chytat - jednou na jaro, když se stříhají a ošetřují paznehty, podruhé na podzim.

Ekonomika

Současné blatnické stádo by mělo být překříženo s masným plemenem Suffolk, aby bylo ještě užitkovější a aby byl chov ekonomický. Jednou z podmínek pro pana Vyskočila je mít od každé bahnice dvě jehňata - jedno na pokrytí nákladů a druhé pro zisk. Ovce jsou zde chovány výhradně na maso. S výrobou sýrů se nepočítá - je problém s dodržením hygienických předpisů, zpracováním produktů a dojení dvakrát denně vedle hlavní práce je časově příliš náročné.
Co se týká ekonomiky pastvy, je pan Vyskočil přesvědčen, že by to bez zemědělských dotací šlo jen stěží. Finančně náročné je především pořízení stáda a oplocení pastvin. Vlastní práci nelze počítat, zatím všechno Vyskočilovi zvládají sami - jako koníček po práci. Ostatně není ani v cizině zvykem mít velká stáda - běžně se chová 20-30, maximálně sto kusů jako přídavek k zaměstnání alespoň jednoho člena rodiny. Je tam také snaha výrobky finalizovat - z kůží šít papuče apod.

Svůj způsob pastvy by pan Vyskočil chtěl rozšířit i do přilehlé chráněné krajinné oblasti. V současné době uvažuje o ladem ležících a hložím hustě zarostlých svazích v údolí Kazivce u obce Suchov, o které zatím nikdo nemá zájem.

Ivana & Jan W. Jongepierovi