Život na hranici
Obec Lopeník leží v centrální části Bílých Karpat v oblasti, nazývané Moravské Kopanice.
Má 249 obyvatel, žijících v roztroušených chalupách po celém katastrálním území obce. Jako každá malá příhraniční obec se snaží dělat maximum pro to, aby se tu lidem žilo co nejlépe, protože každý usedlík tu znamená nezanedbatelný kamínek v obecním životě. Co ale pro tuto obec znamenal vznik česko-slovenské hranice? Na toto téma, ale i o tom, jak se v Lopeníku žije a podniká, jsme si povídal s jeho starostou, Vojtěchem Vráblíkem.
Fašančárovo ostatkové úterý a Škaredá streda aneb mé ohlédnutí za masopustem
...mezníkem v průběhu roku pro každého fašančára ze Strání jsou bezesporu ostatkové úterý a Popeleční středa.
Každý, kdo někdy ve Strání tančil tanec Pod šable, se na to úterý těší celý rok, aby ho pak na Popeleční středu úplně nenáviděl. Tento den, kterému se ve Strání říká také škaredá streda, je totiž Strání plné padlých fašančárů, kteří se doma léčí z únavy i kocoviny, ale léčení nám nikdo nedopřeje.
Dříny v Šumicích
Na katastru obce Šumice ve střední části Bílých Karpat se ještě v 60. letech nacházely rozsáhlé původní pastviny o rozloze desítek hektarů. Místní ‚pasinky', jak se jim v obci říkalo, umožňovaly pastvu pro dobytek všech soukromých zemědělců, neboť se jednalo o obecní majetek. Pasinky se rozkládaly většinou na neúrodné, velmi kamenité a místy podmáčené půdě. Na těchto lokalitách se hojně vyskytovaly solitéry i skupiny stoletých dřínů a planých hrušní.
Kriváky (blešivci) rodu Gammarus v Bielych Karpatoch.
V bielokarpatských potokoch, aj tých najmenších, žijú veľké množstvá nápadných kôrovcov, z boku sploštelých, opatrených množstvom nožičiek a dlhými tykadlami. Dospelé jedince sú málo nad 1 cm veľké, temer vždy je však prítomná aj mlaď s veľkosťou nad 1 mm. Sfarbené bývajú od bielej až po intenzívne okrovú. Pohybujú sa ležiac na boku akoby skokmi - odtiaľ ich české (ale aj nemecké - Flohkrebse) meno. Kriváky sú všadeprítomné, najviac ich ale nájdeme medzi lístím, napadaným do toku. Pre život v tokoch sú nesmierne dôležité, lebo sú drvičmi opadaného lístia, ktoré len čiastočne strávia a produkty ich činnosti sú potravou pre desiatky ďalších druhov živočíchov. Samotní kriváci sú potravou rýb a ďalších vodných živočíchov. V bielokarpatských potokoch ich biomasa dosahuje až 500 kíl na hektár a z toho vidno ich význam v "ekonomike" prírody.
Studénka - parádnica lebo léčivé zeliny (1)
Před časem nás oslovil pan Jaroslav Jaroš z Valašských Kloubouků a upozornil nás na zajímavou regionální osobnost, paní Libuši Sušilovou.
Tato dlouholetá členka valašskoklobouckého národopisného souboru Dúbrava, známá v celém kraji jako "tetička Sušilova" se narodila 29.10.1908 ve Valašských Kloboukách a zemřela 8.5.1986 v Uherském Hradišti. Svůj život zasvětila národopisu a folklóru, výšivkám jihovalašských krojů a dětem. Výše uvedený text je výtah z její vyprávjanky, kterou s podnázvem "Co baběnka vyprávjala děckom o přírodě" přednesla autorka na festivalu Dětská Strážnice v roce 1966. Úplný text vyprávjanky vyšel o dva roky později ve Vlastivědných kapitolách z Valašskokloboucka. Dnes je tento sborníček prakticky nedostupný, zatímco vyprávění tetičky Sušilové je stále krásné a aktuální. Ukazuje, jak obyčejní lidé z Valašska žili v harmonii s okolní přírodou, jak ji znali a jak si ji vážili.