O významu ovocných stromů

Více jako dvě plná století byly ovocné stromy a sady nedílnou součástí jak intravilánu, tak i extravilánu středoevropských, převážně vesnických sídel. Nevyjímaje z toho vesnice české, moravské a slezské. Ovoce hrálo důležitou roli ve výživě obyvatel, hrálo roli i jako tržní zboží. Ovocný strom požíval zvláštní úcty a proto byl vysazován při narození dítěte, svatbě či při dostavbě domu.

Ovocné solitéry i souvislé ovocné výsadby mají obdobný význam pro utváření životního prostředí jako lesní stromy. Navíc v době květu vyniká jejich estetický účinek. Solitérní strom v krajině má význam i orientační.
Plocha a objem koruny poskytují stín, usměrňují vzdušné proudění, zabraňují proudění prachu a filtrují ho, produkují kyslík, snižují hlučnost, transpirací usměrňují vodní režim v půdě, zabraňují vodní a větrné erozi, poskytují živočichům odpočinek, potravu a místa k usazení - především ke hnízdění.

Zvláště domácí, nešlechtěné a polokulturní druhy ovocných dřevin se ještě dodnes vyskytují většinou ve formě rozptýlené zeleně. Ta má, mimo jiné, tyto funkce:
Biologickou funkci - stabilizace ekologických vazeb v krajinném segmentu zeleně a posílení původního biotopu. Sem patří především líska obecná, trnka, růže šípková, rovněž třešeň ptačka a další.
Meliorační funkci mohou dobře plnit jeřáb obecný, černý bez, líska obecná. Jedná se o výsadby zabraňující vodní a větrné erozi, výsadby na skládky komunálního odpadu, na plochy zamokřené a jinak málo plodné.
Izolační funkci může v krajině dobře plnit ořešák královský a nebo jabloně a hrušně s objemnými korunami. Ty ochraňují před hlukem, prachem, výfukovými plyny, usměrňují pachy a vytváří optické bariéry. Rovněž usměrňují proudění větrů a v zimě proudění sněhu, jeho ukládání v závějích.
Kulturní funkci mohou v krajině i v lokalitě vytvářet všechny staré a polokulturní, historicky opodstatněné druhy a odrůdy ovocných dřevin. Ta spočívá ve zvýraznění charakteru regionální krajiny. Například výsadby u lidových, sakrálních a jiných historických staveb, úvozových cest.
Všechny naše domácí ovocné druhy pak mají bezesporu funkci estetickou, naučnou a rekreační. O funkci ekonomické není třeba zde hovořit.

Výsadby ovocných stromů

Pěstování ovocného stromoví lze v naší historii vystopovat až do nejhlubších našich dějin. Avšak určit, kdy začaly vznikat souvislé ovocné plochy a sady, je dosti těžké. Uvědomme si, že pro středoevropskou krajinu byla typickým znakem vysoká lesnatost - až 80-ti procentní. Přesto některé údaje ovocné výsadby již připomínají. Třeba zápis z Velkého Meziříčí z roku 1433, kde se výslovně píše o "zahradě za humny". Tedy můžeme konstatovat, že výsadby ovocných dřevin navazující na selská stavení a tvrze, se začaly v tomto období rozšiřovat.
Stará švestka pod Lopenickým sedlem

V období baroka (17. - 18. stol.) nastává rozmach hospodářství, rozšiřují se vesnice a města, vznikají nové silniční spoje. Spolu s tímto trendem nastává rozvoj ovocnářství a vznikají nové výsadby ovocných stromů - vysokokmenů. Některé ovocné výsadby vznikly přímo na základě některých tehdejších nařízení (císaře Karla VI, Marie Terezie a Josefa II). Například v r. 1740 a 1752 se měly vysazovat podél cest i ovocné stromy a měla jim být věnována patřičná péče. Nařizovalo se dbát o dobrý zdravotní stav a vzhled, sbírat housenky a pod. Mezi jinými druhy dřevin se doporučovaly jabloně, hrušně, švestky, ořechy a moruše.
Na rozvoj ovocnářství měly vliv různé hospodářské jednoty a spolky hlavně v 19. stol. Podle údajů z roku 1846 bylo v Čechách v přepočtu asi 2.410 km ovocných alejí a přibližně 76.000 ha ovocných sadů a zahrad.
Koncem 19. stol. a počátkem 20. stol. nastává v ovocnářství určitá intenzifikace. Výsadba sadů a stromořadí se začíná realizovat na vysoké odborné úrovni, včetně pomologické - tj. na základě výběru odrůd vhodných pro danou oblast. Jsou vypracovávány "Výběry ovocných odrůd" pro jednotlivé oblasti a okresy republiky a na jejich základě se upravuje produkce odrůd v ovocných školkách. A samozřejmě i následná výsadba.

Úbytek

Silné mrazy v únoru roku 1929 napáchaly velké škody na výsadbách ovocných stromů a sadů v naší mladé republice. Tehdejší ovocnářskou katastrofu zpracoval náš významný ovocnář a pomolog Dr. Karel Kamenický. Údajně pomrzlo či bylo silně poškozena na 25 mil. ovocných stromů. Bylo však zjištěno, které odrůdy jsou mrazuvzdorné a které choulostivé. A proto se v následujících třicátých letech upravila metodika výsadeb ovocných odrůd.
Po druhé světové válce a hlavně v období socializace vesnice v 50 - 60-tých letech se začaly tzv. extenzívní sady likvidovat, ale i odstraňovat polní křoviny, živé ploty, hromady kamení na mezích i meze samy. Napřimovaly a zpevňovaly se břehy vodních toků, mnoho potoků a struh bylo zatrubněno, vysušeno a zmeliorováno mnoho tůní a vlhkých míst. Bylo zničeno mnoho biotopů a nastal úbytek některých druhů živočichů z naší krajiny. Ovšem výsadba vysokokmenných ovocných alejí ještě pokračovala u silnic s výjimkou tahů I. a II. třídy. Od 70-tých let se výsadba alejí v naší krajině prakticky přestala realizovat.
V současnosti jsme si zvykli vysokokmenným sadům a ovocným výsadbám říkat extenzívní. Rovněž se za extenzivní sady považují ty, které dávají méně než 2 tuny ovoce z hektaru. Ovšem na svoji dobu tzv. extenzivní sady byly záležitostí intenzifikační. Vždyť takový ovocný sad dával jak ovoce, tak dříví na otop, tak travní hmotu na zelené krmení a nebo i seno pro krmení v zimě. V sadech se zřizovaly i různé přístřešky pro uskladnění nářadí a zemědělských strojů, krmiva, nebo i krechty pro zeleninu a ovoce. Současně se tím vytvářel nenahraditelný životní prostor pro různé druhy zvířeny.
Právě před 2 - 3 stoletími se začal utvářet nový obraz vesnické krajiny s pestrou mozaikou políček, luk, lesů, ovocných zahrad, stromořadí včetně ovocných a solitérních stromů. Ještě dnes v některých oblastech můžeme pozorovat takovéto členění krajiny, které jsme začali říkat harmonická.

Václav Tetera
Prakšice

Převzato z metodické příručky "Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin", ktera byla zpracovana pro veřejnou správu z prostředků MŽP ČR.