Pohled na krajinu GISem


Poslední dobou se stále častěji v oblasti územních informací objevuje zkratka GIS. Geografické informační systému (GIS) jsou součástí nového okruhu lidských aktivit, označovaného jako geoinformační technologii, mezi které dále patří zejména dálkový průzkum Země a satelitní navigace (GPS).

Co GIS je

GIS je téměř ideálním a velice mocným nástrojem pro práci s daty, zachycují stav krajiny a činnosti v ní. Před několika málo lety si našel svou cestu i na Správu CHKO Bílé Karpaty, kde dnes má své pevné a nezastupitelné místo.
Znázornění jednotlivých složek reálného světa v podobě digitálních vrstev; převzato z www.arcdata.cz Geografický informační systém je počítačový systém, který zaznamenává údaje o vlastním objektu i jeho poloze. Většina objektů a jevů v reálném světě se vyskytuje vždy na nějakém konkrétním místě zemského povrchu (např. tato stará lípa stojí přesně 100 m od řeky Vláry), nebo mají vztah k některému místu na zemském povrchu (každý občan má své trvalé bydliště, každá kytka má své typické stanoviště). Současně se tyto objekty vyskytují v daném prostoru společně s mnoha dalšími objekty a navzájem se ovlivňují, např. hlukem ze silnice jsou postižení obyvatelé v domech do určité vzdálenosti nebo komín zamoří zplodinami určité území. Takovému typu dat říkáme data prostorová (= geografická) a systémy GIS umí tato data ukládat a dále využívat.
V oblasti ochrany životního prostředí se GIS používá pro vyhledávání zdrojů znečištění nebo černých skládek, pro monitorování stavu ovzduší, pro spravování chráněných území atd.

Více než databáze

Pokud máme databázi okresních měst, která udává vzdálenost od Luhačovic a počet obyvatel, pak tradiční databáze (např. MS Access) nebo tabulkový procesor (např. MS Excel) dokáže odpovědět na dotazy typu, které město leží nejdál od Luhačovic či jaký je průměrný počet obyvatel v těchto městech. V tomto případě jde o dotazy, kdy k nalezení odpovědi stačí prohledat či setřídit jednotlivé záznamy v databázi.
V ochranářské praxi však potřebujeme velmi často znát i odpověď na mnohem komplikovanější otázky, které takto jednoduše řešit nelze. Které lokality na pravém břehu potoka Kazivce a na svahu menším než 5° náleží k ostřicovým bučinám?
GIS tyto otázky dokáže řešit právě proto, že umí pracovat s údaji o poloze objektů, ale také s údaji o jejich vzájemných vztazích neboli topologii - tedy ví, která louka se dotýká kterého lesa, či který potok se vlévá do kterého a kde.
A navíc, aby byl opravdovým a plně funkčním GISem, tak musí umět zajistit čtyři základní procesy: vstup, správu, analýzu a prezentaci dat. Prostorová data získáváme digitalizací map a nebo z dat GPS či geodetického měření apod., případně vlastní tvorbou. Ty pak je třeba důkladně zkontrolovat a upravovat. Pak GIS, jako jednu ze svých předností, nabízí široké možnosti prostorových analýz. Hlavním účelem velké řady analýz na Správě CHKO je lokalizovat (= nalézt a označit) místa možných střetů mezi uživateli/vlastníky pozemků a ochranou přírody a krajiny a hledat optimální řešení. Data spravovaná GIS mohou být prezentována různými způsoby, nejčastěji ve formě map, tabulek a grafů. A protože GISy jsou schopny vytvořit mapy s různými scénáři v případě hrozeb a střetů zájmů v terénu, nabízejí účinnou podporu při rozhodování.

Vilém Pechanec
Chcem vyťať strom...


Často sme svedkami výrubov, pre ktoré vlastník z rôznych dôvodov nežiadal k vyťaženiu stromu povolenie - či už z nevedomosti, zásadného odporu k úradnému postupu, alebo len vychádzal zo svojho "prirodzeného práva" šafáriť na svojom pozemku podľa svojich predstáv. Takíto gazdovia neskôr, v prípade, že takýto prípad niekto udá, často trpko ľutujú, že si nezašli po príslušné povolenie na obecný úrad. Na scénu potom nastupuje okresný úrad životného prostredia, podľa priemeru pňa sa zisťuje spoločenská hodnota stromu, a v prípade, že škoda presiahne 50 000 Sk, postupuje prípad k prokurátorovi. Len pre predstavu - túto hodnotu presiahne už jedna lipa s obvodom kmeňa 85 cm. Táto čiastka potom putuje z peňaženky majiteľa do rozpočtu obce.

Zákon o ochrane prírody a krajiny je v problematike ochrany drevín pomerne prísny. Okrem toho, že zakazuje poškodzovanie a ničenie drevín, ukladá každému vlastníkovi pozemku, na ktorom sa drevina nachádza, povinnosť o strom sa starať, najmä ho ošetrovať a udržiavať. Obec, ktorá je v problematike ochrany drevín zároveň orgánom ochrany prírody, môže dokonca uložiť vlastníkovi nevyhnutné opatrenia na jej ozdravenie (napr. zdravotný rez).

Súhlas
Čo by teda mal vedieť občan, ak chce odstrániť prekážajúci strom na svojom pozemku - vo dvore, predzáhradke, na medzi alebo inde mimo lesného porastu?
Problematika ochrany drevín patrí medzi nové kompetencie obcí, do roku 2002 ju vykonávali okresné úrady. Obce majú vo veciach ochrany drevín isté povinnosti i právomoci - jednou z nich je aj vydanie súhlasu na výrub. Takýto súhlas sa podľa zákona vydáva len vo výnimočných a odôvodnených prípadoch. Pri jeho udelení musí obec prihliadať na druh a zdravotný stav dreviny, funkciu a význam dreviny pre životné prostredie, závažnosť žiadateľových dôvodov, a tiež na to, aby sa výrub uskutočnil pokiaľ možno v čase vegetačného pokoja. V prípade, že obec výrub povolí, uloží žiadateľovi povinnosť primeranej náhradnej výsadby, alebo náhradu spoločenskej hodnoty vyrúbanej dreviny.
Súhlas na výrub dreviny sa nevyžadujev týchto prípadoch: Žiadosť
Aké údaje musí obsahovať žiadosť a aké dôvody sa pokladajú za oprávnené? Žiadosť je spojená s poplatkom (fyzické osoby 200 Sk, právnické 2000 Sk). Pri rozsiahlejších či sporných výruboch si obec môže vyžiadať odborné posúdenie od Štátnej ochrany prírody, rozhodnutia však ostávajú v rukách obcí (mestských úradov), ktoré môžu rozhodnúť aj v rozpore s odborným ochranárskym stanoviskom.

Starosti aj príjemnosti
Toľko teda k oficiálnemu postupu. A že sa vám nepozdáva takáto forma "starostlivosti" o každý hrubší výmladok, náhodný semenáč, odrastenejší krivý smrečok pred oknami, či húštinu, ktorou vám po pár rokoch nekosenia zarástol záhumienok? Nepozdáva sa vám právomoc obce rozhodovať o vašom strome, alebo jej snaha plniť obecnú pokladňu z náhrad za takéto výruby? Predpokladám, že ani starostov nenadchýna táto ich kompetencia, spojená okrem iného s rozsiahlou agendou. Nuž, zákon je raz taký. Podnet na jeho zmenu (zmäkčenie) by mal zrejme vychádzať predovšetkým od tých, ktorým tieto starosti vnútil - od samospráv.
Snáď sa môže zdať, že so stromom má človek len starosti, ale našťastie to nie je pravda. Uzná to každý, kto si nevie svoju záhradu či dvor predstaviť bez posedenia v tieni stromu, ktorý zasadil možno ešte jeho starý otec, bez spevu vtákov, ktorým strom poskytuje priestor na hniezdenie, bez ovocných stromov na medziach, ktoré spevňujú svahy, bez alejí okolo ciest. A určite by nejeden taký starý otec zaplakal, keby videl svojho vnuka, ktorý chce vyťať "jeho" zdravú hrušku len preto, že z nej na jeseň padá lístie a hrušky.
Ak vám strom skutočne prekáža, nahraďte ho teda novým, ale už pri jeho sadení pomyslite na to, do akej výšky (a krásy) môže rokmi vyrásť, a podľa toho preň hľadajte to správne miesto. A ak je z tých väčších, spomeňte si radšej aj na povolenie k jeho výrubu.

Sylva Mertanová
Program péče o krajinu v roce 2003


Stejně jako v předešlých letech má Správa CHKO Bílé Karpaty i v tomto roce možnost finančně podpořit údržbu pozemků v Bílých Karpatech. Na následujících řádcích proto podáváme vlastníkům či nájemcům pozemků, kteří by měli o dotaci z Programu péče o krajinu zájem, výběr základních informací.

Finanční prostředky jsou poskytovány z rozpočtu Ministerstva životního prostředí České republiky. Předměty podpory a způsob jejich financování jsou vymezeny Směrnicí pro rok 2003 k Programu péče o krajinu, která je k dispozici na pracovištích Správy CHKO BK v Luhačovicích, Veselí nad Moravou a Brumově. Zde do nich můžete v úřední dny nahlédnout a samozřejmě se můžete informovat i telefonicky.
Dotační tituly jsou v podstatě shodné s minulým rokem. To znamená, že budou opět financovány tradiční (v současnosti nevýnosné) hospodářské činnosti. Do tohoto okruhu spadá především kosení luk, likvidace nežádoucího náletu a extenzivní pastva. Dotaci lze dále poskytnout na realizaci opatření směřujících k podpoře přírodě blízkému hospodaření v lesích, na výsadbu původních nelesních dřevin, na zakládání trvalých travních porostů na dosavadní orné půdě, popř. na změnu (převod) druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté louky, na budování drobných vodních ploch atd.
Při přidělování dotace budeme zohledňovat zónu ochrany přírody, ve které se příslušný pozemek nachází. Podporovány budou především lokality v 1. a 2. zóně odstupňované ochrany přírody.
Finanční prostředky nelze poskytnout na práce a činnosti, které jsou podporovány z jiných zdrojů státního rozpočtu (např. z rozpočtu Ministerstva zemědělství) nebo mají investiční charakter. Opatření, pro něž se o finanční prostředky žádá, nesmí sloužit k podnikatelským záměrům.
Budete-li mít o poskytnutí dotace zájem, můžete se obrátit na pracoviště Správy CHKO v Luhačovicích, kde jsou formuláře žádostí k dispozici. Podávání žádostí je možné vždy v úřední dny, tedy v pondělí a ve středu, vždy od 8.00 do 17.00 hodin po předchozí telefonické domluvě.
Žadatel o finanční příspěvek musí prokázat vlastnický či nájemní vztah k pozemku, popř. musí k žádosti doložit písemný pověření a souhlas vlastníka pozemků s realizací opatření. Uzávěrka příjmu žádostí je 15. 4. 2003.
Provedení prací se zajišťuje smlouvou o dílo, uzavřenou mezi Správou CHKO ČR a zhotovitelem. Tím je fyzická či právnická osoba, která příslušné práce provede. Ve smlouvě je upřesněn rozsah prací a způsob jejich provedení. Dále je zde stanoven termín, do kterého budou práce realizovány. Před uzavřením smlouvy vykoná pracovník Správy CHKO Bílé Karpaty společně s žadatelem pochůzku, během níž jsou pomocí satelitního systému GPS zaměřeny všechny lomové body dotčeného pozemku. Z nich je následně vypočtena přesná výměra řešené plochy. Fotomapa se zákresem této plochy je nedílnou součástí sepisované smlouvy.
Správa CHKO může zvážit výjimečně i poskytnutí dílčí platby (zálohy), která se poskytuje maximálně do výše 30 % z celkově přiznané finanční částky. Žadatel však musí žádost o poskytnutí dílčí platby písemně odůvodnit.
Po ukončení zásahu (realizace práce) provede pracovník Správy na pozemku další šetření zaměřené na kontrolu dodržení podmínek smlouvy. Na základě této kontroly sepíše se zhotovitelem protokol o převzetí prací, na jehož podkladě budou provedené práce proplaceny. V případě neprovedení části prací nebo při nekvalitním provedení práce mohou být finanční prostředky zkráceny nebo nevyplaceny, případně může být požadováno dokončení či vylepšení prací.
Nejpozdější termín pro převzetí prací je 10. 11. 2003.

Šárka Kozubíková