Ovocné plodiny se rozmnožují dvěma způsoby: generativním a vegetativním. Generativní způsob probíhá množením semeny, vegetativní způsob množením různými částmi ovocné rostliny.
Osivem získáváme z ovocných stromů a keřů pláňata a semenáče. Pláně je jedinec, který vznikl ze semen planých stromů rostoucích odděleně od kulturních odrůd. Semenáč je dřevina, která vznikla ze semen kulturních i méně prošlechtěných odrůd. Pláňata i semenáče se využívají jako podnože pro vysoké tvary ovocných stromů. Plody na osivo se získávají z uznaných a registrovaných semenných stromů.
Semena stratifikujeme, vyséváme, mladé semenáčky přepichujeme (pikýrujeme) za zelena i na podzim; na jaře již zdřevnatělé semenáčky školkujeme. Ve školce je pěstujeme do doby, kdy jsou schopné roubování.
Vegetativní množení
Jelikož při sběru a záchraně starých a lokálních odrůd se snažíme zachovat určité vlastnosti jedinců, musí se používat vegetativní způsoby množení. Vegetativní způsob množení má více možností, které vychází z různých vlastností druhů ovocných dřevin.
Dělení trsů se dá použít u maliníku, rybízu, angreštu lísky i jahodníku. Spočívá v rozdělení starší mateřské rostliny.
Odkopky jsou zakořeněné rostliny, které vznikly z nahodilého kořenového pupenu na mateřské rostlině a byly jí odebrány. Odkopky nejvíce tvoří slivoně a višně.
Odnožemi (šlahouny) se množí ponejvíce jahodník.
Hřížení je způsob, kdy se výhon mateřské rostliny položí do země, ukotví se, časem zakoření a pak se odřízne.
Oddělky, odkopky jsou mladé rostliny vzniklé zakořeněním výhonu a jeho oddělením od mateřské rostliny. Lepšímu zakořeňování pomáháme kopčením (nahrnováním) keře.
Řízkováním množíme převážně okrasné keře, z ovocných druhů většinou rybíz, angrešt a meruzalky. Dřevitý řízek je vlastně cca 10 cm dlouhá jednoletá větvička, která v půdě a za určitých podmínek zakoření. Bylinný řízek je dobře vyzrálá, nezdřevnatělá větvička (červnová-červencová), do 10 cm dlouhá. K lepšímu zakořeňování hlavně rybízu, typů vegetativně množených podnoží, peckovin a dalších se používají různé stimulační látky. Kořenový řízek je část kořene matečné rostliny, který má adventivní pupeny, ze kterých vyrostou výhony. Těmito řízky se dají rozmnožovat ostružiníky, maliny, rybízy a některé podnože ovocných stromů.
Štěpování je způsob vegetativního množení při němž se spojuje ušlechtilá část rostliny s podnoží. Štěpování dělíme na přikájení (ablaktaci), roubování a očkování. Nejpoužívanější způsob štěpování je očkování "na spící očko" a roubování "družením" (kopulací), "jazýčkovým družením" (anglickou kopulací) a "za kůru".
Roub je nepoškozená část jednoletého vyzrálého výhonu s několika pupeny. Rouby pro jarní roubování se řežou v zimě, před příchodem silných mrazů. Odebíráme je z osluněné strany koruny matečného stromu, kde je dřevo nejlépe vyzrálé. Odřízneme je na větevní kroužek, anebo ponecháme 2-3 očka. U peckovin rouby řežeme pouze na větevní kroužek, aby rouby nezasychaly. Nařezané rouby svazujeme, označíme jmenovkami a uchováváme v chladném, nemrznoucím prostředí. Ukládáme je do mírně vlhkého substrátu - písku, hlinitopísčité zeminy. Konce roubů by měly být alespoň 10 cm v půdě (asi z 1/4 délky).
Pro letní roubování a očkování odebíráme vyzrálé bylinné letorosty. Odlistíme je tak, aby zůstala část řapíku a odřízneme nevyzrálou část (vrchol) letorostu. Nejlépe je okamžitě přistoupit ke štěpování. Není-li to možné, zabalíme rouby do vlhkého hadříku (novinového papíru) a vložíme do sáčku. Dbáme na to, aby se materiál nezapařil, proto ho dáváme do chladných místností, či chladničky a uchováváme nejvýše 3-5 dní.
Václav Tetera
Pravčice
Podle metodické příručky "Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin" která byla zpracována pro veřejnou správu z prostředků MŽP ČR (redakcí upraveno).