"Je to zázrak, že se tam ještě takové pěkné věci nacházejí." Tak komentoval náš přední paleobotanik a znalec slivoní RNDr. E. Opravil, CSc., nálezy z Bílých Karpat z roku 2001.
Jeden z nově objevených typů byl na stromě obzvláště zajímavý a působil v sadě p. Jana Novotného ve Velké nad Veličkou jako okrasný prvek - svými působivými malými plody, který upoutal pozornost již z dáli.
U tohoto typu slivoně je nutné rovněž dokumentovat, že nové názvy a synonyma pro ovocné odrůdy stále vznikají a etymologie je živá. Název "Malé sračky" vznikl vlastně při sběru, kdy pan Ladislav Tomčala konstatoval, že plody jsou podobné "Sračkám" (popis v č. 1/98 str. 7 tohoto časopisu) a měl na mysli tvar plodů. Dovolil jsem si kontrovat, že jsou ale malé a barevné a zrají o dva až tři týdny spíše. A tak se do poznámek k nezbytnému evidenčnímu číslu přidružil i nově vzniklý název a první pomologický popis, který následuje.
Václav Tetera
Pravčice
Malé sračky
Nalezený polokulturní typ slivoně se vyznačuje velmi zajímavým a proměnlivým zbarvením plodů. Praktičtí pomologové by nikdy neřekli, že se jedná o ekotyp myrobalánu Prunus domestica var. cerasifera s malými plody.
Tvar plodů je kulovitý až široce eliptický, u většiny plodů na stopeční polovině o něco užší. Žlábek je plytký, ale je zvýrazněn světle červenavým ojíněným zbarvením. Na temeni je znatelný malý vpich, někdy rezavý. Hmotnost plodů je malá, 8-10 g, výška 28 mm, šířka 26 mm.
Slupka je pevná, tenká, středně se odlučuje od dužniny a je kyselá. Větší část je ojíněná. Základní barva je zelenožlutá. Některé plody jsou výrazně až z 1/3-2/3, některé zcela překryty zajímavou a pro slivoně neobvyklou modrofialovou červení. Na některých plodech najdeme rezavé skvrny.
Stopka je tenká, zelená, později žloutne i rezaví. Je asi 10 mm dlouhá, sedí v malé, plytké pravidelně okrouhlé jamce. Po dozrání plodů lépe drží na plodonoších než na plodech.
Dužnina je světle žlutozelená, pevná, protkaná cévkami. Chuti sladce nahořklé, u pecky až hořké. Zraje od druhé poloviny srpna.
Pecka hnědá, eliptická, tupě zašpičatělá od dužniny se neodlučuje.
Listy jsou světle zelené, velmi jemně pilovité, se znatelnou nervaturou, dlouhé kolem 70 mm, v horní třetině zhruba 35 mm široké.
Celkové zhodnocení: barevně zajímavý typ slivoně plodící ve shlucích. V nich jsou některé plody výrazně zbarveny, některé jen základní barvou, takže na stromě vypadají velmi pestře. Plody občas praskají. V roce 2001 byl mladý zhruba desetiletý řídce větvený stromek přímo obsypán plody. Známky šarky nebyly pozorovány. Plody se dají použít jako kompot, jistě i do buchet a samozřejmě jak jinak než do kvasu.