Biopoľnohospodárstvo na Myjave
Ekotrend Myjava funguje už 5 rokov ako nevládna, nezisková organizácia s celoslovenskou pôsobnosťou s cieľom združovať odborníkov, producentov, spracovateľov a záujemcov, ktorí sa stotožňujú s medzinárodne platnými pravidlami pre ekologické poľnohospodárstvo. Trvalo udržateľným ekologickým poľnohospodárstvom chcú chrániť a tvoriť životné prostredie, podporovať trendy zdravej výživy a zdravého životného štýlu a tým udržať poľnohospodárstvo ako tradičný odbor ľudskej činnosti.
Další slivoň
"Je to zázrak, že se tam ještě takové pěkné věci nacházejí." Tak komentoval náš přední paleobotanik a znalec slivoní RNDr. E. Opravil, CSc., nálezy z Bílých Karpat z roku 2001.
Jeden z nově objevených typů byl na stromě obzvláště zajímavý a působil v sadě p. Jana Novotného ve Velké nad Veličkou jako okrasný prvek - svými působivými malými plody, který upoutal pozornost již z dáli
Velička udržuje tradice
Mají v dnešní době elektroniky, počítačů a internetu mladí lidé ještě zájem o takové věci, jako je folklór, lidové písně a tance? Určitě poslouchají i na Horňácku hudbu naší doby, ale naštěstí se pořád najde celá řada dětí a mladých lidí, které místní folklór více než oslovuje. Takoví lidé se zde stále ještě rodí.
Kauza Vlára
Vlára patří k největším a nejkrásnějším tokům Bílých i Bielých Karpat. Její bystřinný tok pramení ve Vizovické vrchovině, jihovýchodně od obce Pozděchov, v nadmořské výšce 650 metrů. Potom teče jižním (místy i jihozápadním) směrem a nad Vlachovicemi prostupuje Luhačovickou vrchovinou. O něco jižněji, pod Bohuslavicemi nad Vláří se stáčí
k východu a prostupuje Kyčerskou hornatinou. V Bylnici se Vlára stáčí směrem jihovýchodním a Vlárským průsmykem protíná masiv Bílých Karpat. Potom, jakoby unavena, již volně plyne úpatím Bielých Karpát a po téměř čtyřicetiosmikilometrové pouti ústí do Váhu, nedaleko Nemšové, ve výšce necelých 230 metrů.
Pan administrator
Dostala se mi nedávno do ruky kopie zajímavé knížky. Vyšla někdy počátkem minulého století a sepsal ji starohrozenkovnský farář Josef Hofer. Jeho cílem tehdy bylo ukázat lidem, jak proslulé žitkovské bohyně šidí a podvádějí důvěřivé lidi svým "čarováním". Dnes už se tato snaha zdá být úsměvnou, každopádně tak ale vznikl zajímavý historický dokument, který mimoděk pozornému čtenáři rozkrývá i skutečnou podstatu tehdejší doby. Posuďte sami: