Ovoce hrálo a hraje důležitou roli nejen ve výživě obyvatel, ale i v různých dalších oblastech.
Produkce plodů ovocných dřevin (jablek, hrušek, různých peckovin, bobulovin, oříšků a pod.) je nepostradatelná v potravinářství. Při výrobě cukrovinek se nejčastěji používá kandované ovoce, ale také květy a listy. Na ozdobu slouží jak čerstvé plody nejrůznějšího ovoce tak i plody konzervované zavařením nebo sušením. Při konzervaci masa uzením je nejčastěji využíváno dřevo slivoní a plodů jalovce. Při výrobě kvašených okurek specifickou chuť dodávají listy višní a révy vinné v nálevu.
Zde můžeme poukázat i na využití dřeva ovocných dřevin. Při výrobě nábytku je velmi ceněnou surovinou (i na dýhy) dřevo ořešáku královského. Kaštanovník setý se používá při výrobě ohýbaného nábytku, výrobě vinných sudů a při výrobě třísla. Dřevo třešní a višní je pevné, ohebné a snadno se leští a při použití mořidel se jimi nahrazuje dřevo daleko dražšího mahagonu. Na intarzie a výrobu galanterních doplňků se může používat mimo jiných dřev i moruše. V řezbářství a částečně v truhlářství najde opodstatnění i dřevo lísky obecné.
Včely mají nezastupitelné místo při opylování ovocných dřevin. Opylují 90 % všech hmyzosnubných rostlin, mezi které ovocné dřeviny patří. Naopak z nich získávají nektar pro tvorbu medu. Je pravda, že nektarodárnost jednotlivých druhů je různá. Tak např. na 1 ha jabloní je obsazeno 25 kg cukru v nektaru, u hrušní jen 5 kg, u třešní 11 kg, u angreštu 30 kg, u ostružiníku 35 kg, u černého rybízu 70 kg. Nejvíce pak u maliníku a to dokonce 100 kg cukru v nektaru z 1 ha výsadby.
Stále více se části ovocných dřevin objevují v lékařství. Mezi oficiálně uznávané léčivé rostliny patří maliník, ostružiník, růže šípková, černý bez, hloh, rakytník a další. Z mnoha plodů a ze slupek kůry ovocných druhů se získávají éterické oleje. Ty se používají v novém lékařském oboru aromaterapii. Podle některých výzkumů má olej ze sladkých mandlí preventivní účinek při zhoubném bujení. A olivový olej využívaný již po tisíciletí má příznivý účinek při odbourávání nebezpečného cholesterolu. V současné době je na pultech knihkupectví i v knihovnách institucí mnoho titulů o léčivých účincích rostlin a pro zájemce jsou dostatečně přístupné.
V kosmetice vládne tohoto času odklon od přísad na živočišné bázi a naopak se preferují rostlinné produkty. Jsou to především ovocné kyseliny (jablečná, vinná, citrónová). Ty pozitivně ovlivňují regeneraci pokožky, zjemňují ji a zlepšují její elasticitu. Dále pak obsahují látky olfaktorické - pachy a vůně, vizuální - vzhled, intenzita barevnosti aj.
Některé ovocné druhy i odrůdy lze použít jako okrasné rostliny do parků i zahrádek. Stromy ovocných druhů ba i jednotlivých odrůd mají různě utvářené koruny, různě velké a barevně odstíněné květy a na podzim se různě barví listem. Existují i převislé jabloně, z nichž odrůda ´'Elise Radke'´ dává chutné středně velké plody. Zajímavá je historická odrůda 'Api hvězdovité', u které široce vystouplá žebra vytvářejí pěticípou hvězdu. Existuje velké množství především květem okrasných odrůd jabloní.
Velká je i okrasná funkce hrušní, květem počínaje a habitem konče. Tak např. odrůda 'Hohensaatenská' má pyramidální vzrůst, připomínající známý topol. Místní odrůda 'Oharkula' (podobná je odrůda 'Schwyzerhose') má žlutobíle i oranžovočervené podélné pruhy na plodu. Do rodinných zahrádek i do menších parkových kompozic by se dala použít i 'Tatarova hruška'´s chutnými plody zajímavě okrově zbarvenými. Totéž by se dalo říci o tzv. "šípkové hrušce" nazývané 'Bollvileriana' s bohatým mnohočetným plodenstvím.
V sadovnictví mají uplatnění i další ovocné druhy. Nejvíce různé okrasné formy slivoní - od myrobalánů až po nejrozmanitější mezidruhové křížence - převážně okrasné květem, listem a habitem. Zajímavé jsou též různé druhy a formy lístek od červenolistých až po stříhanolisté.
Václav Tetera Pravčice
Převzato z metodické příručky "Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin", ktera byla zpracovana pro veřejnou správu z prostředků MŽP ČR.
Redakcí zkráceno a upraveno.