V bělokarpatské krajině přibývá nejen dobytka a ovcí. Na travních porostech mezi Suchovem a Novou Lhotou se nyní zkouší i pastva koz. V okolí osady Suchovské Mlýny je již druhým rokem vidět stádo sta krásně hnědých koz, které patří rodinnému zemědělskému podniku Josef Balada.
Baladovi začali po prodeji hovězího dobytka v roce 1995 s pastvou ovcí. Nyní jich mají přes pět set - 350 bahnic plus více než 200 letošních jehňat. Loni přikoupili stádo koz. Jedná se o plemeno Alpínské - před deseti lety dovezeno z Francie - a naše Česká hnědá. Důvodem, proč byly vybrány kozy místo ovcí, byl fakt, že některé pozemky, které rodina převzala od obce nebo bývalého statku, zůstaly deset let neobhospodařované a byly zarostlé hlohy a trnkami. Nálet byl sice v posledních letech většinou ořezán, ale pak další rok znovu obrůstá. Očekává se, že kozy se s výmladky poradí.
Dalším záměrem, který Baladovi s chovem koz sledují, je udržení populace plemena Česká hnědá, protože ta je dnes příliš malá. Existuje pouze několik stád v severních Čechách a na Šumavě.
Ideální udržba krajiny
Kozy doplňují v podstatě ovčí pastvu. Na podzim vypasou to, co ovce vynechaly, především trnité výmladky. Prozatímní zkušenosti jsou podle jejich majitelů přesvědčivé. Pan Balada starší už mluvío ideální likvidaci hlohů, i když počítá s tím, že na odstranění některých výmladků křovinořez ještě bude potřeba. Takto kozí pastva přinese nejen několika lidem zaměstnání, ale také udržuje krajinu v kulturním stavu.
Hlavní užitek přinášejí ovce a kozy jako zdroj masa. Vlna bohužel u nás nemá odbyt, ale s kozím a ovčím masem firma problémy nemá. Pro vlastní potřebu mléka a sýru jsou některé kozy i dojeny.
Příjemným překvapením je snadnost chovu koz. Josef Balada mladší k tomu říká: "Kozy byly loni ustájeny, když napadl první sníh, kozlily po novém roce bez problémů a všechna kůzlata byla životaschopná."
Ekonomika
Ten, kdo chce funkční pastevní areál, musí zaprvé investovat do stáda, stájí a oplocení. Zemědělec musí pak doufat, že se mu investice postupně vrátí. Jak to vypadá u firmy Josefa Balady?
Podnik koupil pro své záměry odchovnu malého dobytka a ovčín, oba o kapacitě 500 ovcí, kde kozy mají oddělený prostor, a má ve vlastnictví nebo v pronájmu pastviny a louky o výměře přes 300 hektarů. Nakoupil 40 ovcí, mechanizaci na produkci sena a pak několik let musel intenzivně pracovat na zkulturnění pozemků - odstranění náletových dřevin.
Všechny počáteční akce musela firma platit ze svých prostředků, k čemu částečně pomohla přidružená výroba pracovních rukavic v Suchovských Mlýnech. Vrátit by se tyto investice i průběžné náklady měly hlavně prodejem masa. To se však podle mluvčích firmy podaří jen díky dotacím Ministerstva zemědělství, které tímto způsobem podporuje nejen zaměstnanost v zemědělství ale i údržbu krajiny. Ale bohužel není (omezené) hospodaření v chráněné krajinné oblasti příliš finančně zvýhodněno - vyšší sazba pochází jen z toho, že Bílé Karpaty jsou zařazeny do podhorských oblastí kategorie O1.
Nicméně Josef Balada starší zastává názor, že současný extenzivní způsob hospodaření v Bílých Karpatech je správný směr: "Stejně by tady nic jiného nebylo možné řádně produkovat. Bylo by nesmysl znovu orat a zkusit dosáhnout 20 metráků obilí z hektaru." Proto také firma hospodaří na všech pozemcích biologickým způsobem podle pokynů Pro-Bio.
Další argument, proč rodina už dávno nehledala nějakou výnosnější práci jinde, je prostý. Pro zdejší lidi není výběr v zaměstnání. Několik vrstevníků Josefa Balady mladšího (34 let) jezdí do práce do Brna i proto, že mají jiné vzdělání, které by tu neuplatnili.
Výhled
Co přinese budoucí členství Evropské unie? Baladovi jsou na rozpacích. Letos se v rámci SAPARDu (program na vyzkoušení agro-environmentálních programů EU) setkávají s požadavkem ochrany přírody vyplocovat vodní toky a mokřady, k čemu je třeba udělat napajedla. Za to sice dostávají finanční kompenzaci, ale Baladovi považují ochranářský požadavek pro ovce a kozy za neopodstatněný: "Ovce a kozy se na pastvě po delší době nechovají stádovitě, takže břehy nevyšlapávají a nerozbahňují."
S kozí pastvou budou ale pokračovat. Mají v plánu nakoupit další kozy. Výběr padl na masné plemeno Burský kozel, které by mělo přinést větší užitek z prodeje masa. Význam stávajících koz je hlavně v jejich nenahraditelné práci na pastvinách.
Jan W. Jongepier