V roce 2001 oznámila firma A.H.B., s.r.o. svůj záměr udělat z bývalé plynové kotelny v Brumově tavírnu hliníku s kapacitou 2500 t zpracovaného hliníku ročně.
Po různých argumentech vznesených obecními úřady i místními občany bylo v dubnu letošního roku stavební řízení v této věci zastaveno. Jižní Valašsko si může vydechnout: obávaná hliníkárna zde definitivně stát nebude.
Ohlédněme se, jak celá tato kauza proběhla.
V srpnu 2001 bylo investorem podána žádost o zahájení stavebního řízení na změnu užívání plynové kotelny na tavírnu hliníku. Město však pochopilo ekologickou závažnost záměru, přerušilo řízení z důvodu nedostatečných podkladů a podalo na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) žádost o provedení EIA - posouzení vlivu objektu na životní prostředí podle zákona č. 244/92 Sb.
Zpracovanou dokumentaci EIA dostaly kolem vánoc dotyčné orgány státní správy a příslušné obce. Plány však hned vzbouřily zdejší obyvatele natolik, že založili začátkem roku 2002 občanské sdružení "Za zdravé město" s učitelem Miroslavem Pinďákem jako předsedou. To na základě dokumentace zpracovalo "důrazně" nesouhlasné stanovisko. Navíc se na podatelně městského úřadu sešlo téměř 450 protestů občanů.
Tento nepřehlédnutelný odpor vedl zastupitelstvo města dne 7. února k odmítavému stanovisku. Důvodů bylo několik: "agresivita fluoru", nepřesnost dokumentace, její nedůkaznost a "bezohlednost k živé přírodě a obyvatelům žijících v CHKO Bílé Karpaty".
Fluoridy
Proč však takový odpor? Hliníkárna by mohla přinést 15 až 20 pracovních míst a recyklace hliníku z plechů a drátů vypadá ekologicky přijatelně. Členové občanského sdružení ale objevili několik závažných skutečností. Na prvním místě je to emise fluoridů. Dokumentace EIA sice říká, že se jedná o malé množství, ale nebyly zohledněny zhoršené rozptylové podmínky v hlubokém Vlárském průsmyku. Přitom jedna z emisních látek, fluorovodík, působí i při nižších koncentracích škody na rostlinách a mohla by mít negativní dopad na ovocné stromy nebo jehličnany. Občanům se také nelíbilo, že by tavírna měla být zprovozněna v obytné zóně Brumova a že by došlo k navýšení dopravy. Kamenem úrazu však byl celkový nedostatek faktických informací.
Negativní stanovisko městského zastupitelstva, občanů a tří dalších obcí však neznamená, že záměr nemůže být realizován. Stavební úřad potřebuje řádné odůvodnění, aby hliníkárnu mohl odmítnout. K tomu bylo třeba dokončit proces EIA vypracováním posudku dokumentace a veřejným projednáním celého záměru.
Projednání
Posudek byl vyhotoven v září 2002 a o dva měsíce později se konalo veřejné projednání.
Velkým dnem byl 5. listopad, kdy se ve velkém sálu Kulturního domu v Brumově-Bylnici sešlo odhadem 250 nažhavených osob. Kromě jednotlivých občanů a zástupců firmy A.H.B., s.r.o. byli přítomni i zástupci České inspekce životního prostředí, okresní hygieny nebo okresního referátu životního prostředí a několika nevládních organizací (kromě občanského sdružení "Za zdravé město" i Ekologický právní servis, ČSOP KOSENKA, Moravský rybářský svaz Slavičín a Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio). Protože každému bylo umožněno vznést své připomínky a dotazy, nebylo podivem, že jednání trvalo až pět hodin.
V diskuzi se opakovaly přestřelky mezi obhájci a odpůrci záměru, rozvíjela se však také nová diskuze kolem faktu, že tavírna byla plánována v záplavovém území řeky Brumovky. Pro nesrovnalosti v této záležitosti navrhli někteří odpůrci projednání přerušit, ale to se nakonec nepodařilo. Podařilo se však vznést věcné argumenty, které v prosinci vyústily v konečný verdikt MŽP: nesouhlas. Jako hlavní důvody uvádí ministerstvo mj. nevhodné umístění záměru do chráněné krajinné oblasti vzhledem k tomu, že se v okolí nacházejí rozsáhlé cenné lesní komplexy. Další závažnou skutečností pro MŽP je zmiňované umístění v záplavovém území. Poslední odstavec je velmi potěšující a mluví sám za sebe: "Je nutné (...) přijmout za velmi vážný argument (...) tu skutečnost, že proti realizaci záměru se písemně vyjádřila velká skupina obyvatel města Brumov-Bylnice a okolí. Celý proces (...) navíc provázel zásadní nesouhlas zastupitelů města Brumov-Bylnice s umístěním tavírny hliníku do navržené lokality."
Po tomto nesouhlasu MŽP nabylo zastavení stavebního řízení právní moci 19. března 2003.
Na závěr nezbývá, než všem aktérům této kauzy poděkovat za jejich čas a energii, které projednávání věnovali. Úspěšně obhájili nejen zájmy občanů ale i CHKO Bílé Karpaty. Životní prostředí Jižního Valašska by si zasloužilo vhodnější investiční záměry.