V minulém čísle se v této rubrice po několika předchozích pojednáních o polokulturních typech malých slivoní objevil popis málo rozšířené ´Štolcovy slívy´. Dnes bych chtěl připomenout, že při mapování starých ovocných odrůd v Bílých Karpatech se našly další méně známé, ale již pomologicky popsané odrůdy slivoní.
´Jefferson´
Začátkem minulého století patřila tato žlutá slíva k nejlepším ve své skupině a hojně se rozšiřovala po Evropě. Bohužel, na Moravu se dostávala jen sporadicky. Je velice úrodná a dává velké pěkné plody a proto byla doporučována k výsadbě do zahrad (na veřejných místech by prý lákala ke krádežím). Vyžaduje teplejší polohy, úrodnou a ne suchou půdu. Vynikající k přímému konzumu, do pečiva i k zavařování.
´Oullinská´
Rovněž žlutá slíva, ale oproti předešlé kulovitého tvaru a zrající až o dva týdny dříve, tj. v polovině až koncem srpna. Je samosprašná, úrodná, chutná. Jemná slupka zapříčiňuje pomačkání, hnití a časté nabodnutí hmyzem, proto se musí sklízet o něco dříve, než úplně dozraje. Roubovaná na myrobalánu rodí méně.
´Lovaňská´
Patří mezi největší modré slívy a pro svoji velikost a krásu se často objevovala na trhu pod lidovými názvy „papčata“, „paví vejce“, „kozí cecky“ a pod. V příznivém teplém roce dává chutné, sladké ovoce, opačně pak plody jsou jen nasládlé a dužnina je blátivá. Kvete pozdě a je samosprašná. Bohužel trpí monilií a často se na stromech objevují celé chomáče. Dříve se používala jako mezištěpení, protože vytváří rovné kmeny. Plody, kromě tržního významu, se dají upotřebit na povidla i do koláčů.
´Walterova raná´
Prostředně velké, oválné plody této pološvestky připomínají spíše slívu. Je docela dobré, navinulé aromatické chuti, dužninu má tuhou, dobře se odlučující od pecky. Dobře se prodává díky své ranosti a jakosti (zraje v první polovině srpna i dříve), je vhodná i k zavařování. Bohužel hodně červiví. Rostě zdravě, bujně a plodí brzy a hojně po výsadbě.
´Vaňkova raná´
Byla vypěstována v Chrudimi ve dvacátých letech minulého století a rozšiřovala se též pod názvy „Bezděkovská“, „Chrudimská“ nebo „Chrudimka“.
Je to velká, raná švestka zrající již kolem 10. srpna! Vyžaduje lepší půdy, protože je velmi plodná a roste zdravě, v mládí bujně. Je chutná a plody jsou pěkného švestkovitého tvaru. V květu je odolná vůči pozdním mrazům, málo červiví. I dnes by našla uplatnění alespoň v domácích zahradách.
