| Agroenvironmentální programy |
V čísle 2/2000 tohoto časopisu (str. 16) jsme se zmínili o programech na podporu šetrného zemědělského hospodaření ze strany Evropské unie - tzv. Agroenvironmentálních programech. Dnes o tom něco více.
Na území CHKO platí určitá omezení, která jsou odstupňována dle jednotlivých zón ochrany přírody a krajiny. V první zóně je např. zakázáno hnojit nebo jinak hospodařit intenzivními technologiemi. Tato omezení ze zákona znevýhodňují zemědělce hospodařící v CHKO oproti kolegům hospodařícím mimo ně.
V roce 1998 zavedlo Ministerstvo zemědělství kompenzace zemědělcům hospodařícím v „méně příznivých oblastech“, ke kterým patří i většina CHKO Bílé Karpaty. Součástí jsou i kompenzace za zákonná omezení. Pokud zemědělec hospodaří zároveň i v „méně příznivé oblasti“ z přírodního hlediska (např. horské oblasti), dostává pouze jednu kompenzaci, a to tu vyšší. V Evropské unii je zvykem, že kompenzace jsou propojené. Platby se do určité míry sčítají a jsou vypláceny i na orné půdě.
Ochrana přírody a krajiny je ve většině vyspělých zemí především dobrovolná záležitost. Na podporu dobrovolných aktivit zemědělců zavedla Evropská unie v rámci reformy Společné zemědělské politiky Agroenvironmentální programy.
Dvě podpory
V současné době mohou zemědělci v České republice využívat zejména dva typy podpor. Prvními jsou tzv. krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí k podpoře obnovy přírody a krajiny. V rámci těchto programů jsou vybírány projekty na základě návrhů žadatelů. Pak je se zemědělcem uzavřena smlouva, ve které je určeno, co má a nemá udělat. Na tuto podporu však nevzniká nárok automaticky. Dále dotace Ministerstva zemědělství obsahují i podpory na údržbu přírody a krajiny. V rámci těchto dotací má zemědělec v podstatě paušální nárok na zaplacení určité činnosti.
Se vstupem do EU se tento systém bude měnit. Oba druhy podpor budou víceméně sloučeny do Agroenvironmentálních programů a doplněny cílenými státními podporami na konkrétní, jednotlivé případy (např. z krajinotvorných programů). Filozofie Agroenvironmentálních programů je taková, že zemědělec je finančně ohodnocen za zdržení se činností s negativním dopadem na přírodu a krajinu, např. nadměrné používání pesticidů, nebo naopak vykonávání pozitivních činností, např. založení travnaté meze. Toto ohodnocení je rovno výši ztrát, které zemědělci vzniknou vykonáním těchto služeb. Zemědělec bude k těmto programům přistupovat dobrovolně. Úlohou Správy CHKO je, aby tyto programy zemědělce oslovily.
Odzkoušení
Navržené typy programů budou u nás odzkoušeny v rámci pomoci z programu SAPARD mj. i v CHKO Bílé Karpaty. Evropská unie programy nedávno schválila a měly by být spuštěny již od začátku příštího roku a to jako v jediné kandidátské zemi. Pro CHKO Bílé Karpaty byl pro odzkoušení připraven balík programů zaměřený na zachování orchidejových luk. Podrobnosti jsou v rámečku.
Bílé Karpaty byly také vybrány pro účely mezinárodního výzkumného projektu „Udržitelné zemědělství ve střední a východní Evropě“. V tomto projektu hodnotí odborníci přístupy a problémy jednotlivých kandidátských zemí na základě jednoho modelového území. Členy jsou jednak osobnosti, které již mají zkušenosti s Agroenvironmentální politikou EU, na druhé straně i lidé, kteří připravují aplikaci této politiky v zemích střední a východní Evropy. Začátkem června se tato skupina setkala v Radějově, kde podrobně řešila problematiku CHKO Bílé Karpaty.
Bohumil Fišer
Správa CHKO ČR, Praha
- Druhově bohaté louky v zóně I
- Druhově bohaté louky v zóně II
- Travní porosty s extenzivním využitím ve 3.a 4. zóně
- Pastviny s nižší intenzitou využití ve 3.a 4. zóně
- Ošetřování travních porostů ohrožených opuštěním
- Příplatek na travní porosty s náletem dřevin
- Vytvoření druhově bohatých travních porostů výsevem regionálních travních směsí
- Oplocení citlivých lokalit
- Údržba extenzivních sadů
- Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách ve 3. a 4. zóně
- Rozptýlená zeleň ve 3. a 4. zóně
- Ptačí lokality na TTP: Chřástal polní