To, že s novým školním rokem přichází opět nabídka výukových programů a exkurzí VIS Bílé Karpaty pro školy, není třeba opakovat.
Považujeme však za důležité připomenout spolupráci, kterou naše středisko jako člen Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina má s Lesy České republiky, s.p.
Lesy ČR si dobře uvědomují potřebu ekologické výchovy dětí a mládeže, a proto už čtvrtým rokem finančně podporují výukové programy a publikace na téma „Les“ ve střediscích ekologické výchovy.
Tématické okruhy programů, které byly pro společný projekt vybrány jsou: rostliny a živočichové v lese, lesní ekosystémy, význam lesa pro člověka a hospodaření v lese.
VIS Bílé Karpaty nabízí v současné době 7 různých výukových programů z těchto okruhů, které jsou díky podpoře Lesů ČR finančně zvýhodněny.
Kromě výukových programů jsme získali podporu menšího projektu - „Lesy od údolí až na vrcholky hor“. Jedná se o sadu pomůcek, která má sloužit ke zkvalitnění a rozšíření výukových programů o lese. Na konci kalendářního roku bude tato pomůcka všem k dispozici v našem středisku k zapůjčení do výuky.
Kontakt: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty
Bartolomějské nám. 47
698 01 Veselí nad Moravou
tel. 518 322 545
e-mail: visbk@bilekarpaty.cz
Radka Nekardová
Veselí nad Moravou
| Jaký byl 7. ročník Karpaťáčku? |
„Místo konání: střední Evropa, Česká republika, Bílé Karpaty, Filipovské údolí.“ Tak zněl popis lokality letošního tábora Karpaťáčku pro účastníky.
Tak jako každý rok, provázela i tentokráte účastníky celotáborová hra. V duchu dobývání himalájské velehory vystupovali táborníci po jednotlivých dnech do výškových táborů. Zdolat vrchol hory se odvážily čtyři skupinky: Yetyové, Nádckové, Kobry a Atomíci.
Všech 25 účastníků ve věku od 7 do 16 let nakonec zdárně vystoupilo na pomyslnou horu. Cesta však v žádném případě nebyla snadná. Nebezpečné traverzy, pukliny v ledovci, lavinová pole a další nástrahy číhaly téměř na každém kroku. Díky pěknému počasí probíhala většina aktivit v divočině Bílých Karpat. Snad nejnáročnější výpravou byla expedice na Velký Lopeník a přilehlé okolí na Slovensku.
Velkou pochvalu si zaslouží všichni táborníci za brigádu, při které vysekávali nálet keřů na okraji lesa z důvodu rozšíření pastviny nad Javorníkem. Odměnou byla projížďka na koních a dovádění s kůzlaty a ovečkami na farmě.
Velkou tábornickou zkušeností byl i letos sjezd po lanovce, pádlování na kánoi a závěrečný orientační běh při honbě za pokladem. A kdo tentokráte získal poklad? Myslím, že všichni. Každý si domů něco odvezl. Ovšem první místo a tričko „Karpaťáček“ v dramatickém závěru dobývání pokladu nakonec získaly Kobry. Že orientace v lesnaté krajině Bílých Karpat není jednoduchá, dokazují dvě zbloudilé skupinky. Do tmy se však zatoulané ovečky našly, a tak závěr patřil veselí a písničkám.
Tak ahoj za rok na Karpaťáčku!
Josef Dufek
Veselí nad Moravou
| Anketa na středních školách |
Se studenty středních škol bohužel nemají pracovníci v oblasti ekologické výchovy kontakt tak často jako s dětmi ze základních a mateřských škol. Proto se rozhodlo VIS Bílé Karpaty v předchozím školním roce realizovat zajímavý a přínosný projekt zaměřený právě na tuto skupinu studentů.
V průběhu měsíce února až května byly navštěvovány odborná učiliště, střední školy a gymnázia na Hodonínsku a Uherskohradišťsku s anketou o tzv. trvale udržitelném životě. S anketou bylo osloveno celkem 423 studentů.
Cílem projektu bylo alespoň okrajově proniknout do světa dnešní mládeže. Zjistit, jaké mají studenti povědomí o různých problémech - počínaje místními a konče globálními. Dozvědět se, zda jsou tváří v tvář současným problémům ochotni se v něčem uskromnit nebo pomoci. V následující diskusi jim byl také nenápadně představen koncept trvale udržitelného života spočívající v hledání harmonie mezi rozvojem společnosti a ochranou životního prostředí jako domova. Vcelku často se tato diskuse točila kolem žhavých témat jako je automobilový provoz, hypermarkety a nadnárodní společnost, humanitární pomoci, přistěhovalectví, problematika ochrany bobrů nebo kolih apod. Musíme přiznat, že jsme se někdy dostali do bludného kruhu. Co je vlastně ještě udržitelné a co už ne - a kdo má právo to určit? Lze se obejít bez auta? Co je pro nás základní standard či nutnost a bez čeho se neobjedeme?
Doufáme, že pro studenty byla anketa příležitostí nejen k vybočení z běžné studijní rutiny, ale také k podnětné diskuzi a přemýšlení, jak někteří uvedli. Anketa zároveň odhalila pozitivní věc, že někteří studenti vedou aktivní spolkový život nebo si pozorně všímají různých problémů nejen ekologických, ale i sociálních. Z místních problémů studenti nejčastěji uváděli: problémy černých skládek a pohozených odpadků včetně psích výkalů, znečištění prostředí a hluk z automobilové dopravy, spalování komunálních odpadů (plasty) doma v kotli či vypalování mezí, přeplněné kontejnery. Dále studenti zmiňovali špatnou dopravní dostupnost z menších obcí, absenci čistíren odpadních vod. Ze sociálních problémů uvedli například drogy, lidskou lhostejnost nebo málo příležitostí pro trávení volného času.
K dokreslení několik citací:
„Každý den jezdím do školy autobusem a zpátky vlakem. Ráda se dívám z okna, ale tento pohled mi ničí povalující se PET lahve v příkopech a všude poletující sáčky.“
„V každém příkopu nepořádek. Lidi jsou líní udělat pár kroků a vyhodit to do kontejneru.“
„Máme zdevastované silnice, je tu čím dál horší krajina.“
„Mám ráda přírodu, ráda bych jí pomohla, ale mám pocit, že můj boj proti průmyslu znečišťující životní prostředí by byl marný.“
Při zmínce některých problémů a pesimistických výroků jsme se cítili bezradně. Možná, že projekt „Mapování a eliminace černých skládek“ dá středoškolákům možnost udělat něco pro životní prostředí ve svém okolí. Další zájmové kroužky i školní třídy, které by se do něj chtěli zapojit, jsou přivítány. Bližší informace: tel. 518 322 545.
Barbora Duží
Veselí nad Moravou
Poznej zvířátko - ekologická hra do klubovny
Přicházející podzim přináší řadu radostí. Snad všechny děti rády sbírají kaštany. Jistě, můžou z nich stavět zvířátka, můžete je ale využít i při této hře:
Vedoucí si před sebe vyrovná řádku deseti kaštanů a myslí si nějaké zvířátko (měl by ho ale dobře znát). Nabídne dětem jednu nápovědu a čeká, kdo uhodne, o které zvířátko jde. Napoprvé nejspíš neuhodne nikdo - a tak vedoucí přidá další informaci a odebere jeden kaštan. Možná nikdo neuhodne ani teď a následuje další informace a další odebraný kaštan. Kdo uhodne jako první, získává kaštany, které zbydou v „nabídce“.
První informace by samozřejmě měly být hodně obecné a postupně by se měly upřesňovat. Je možné ale tuto hru využít i ke „zveřejnění“ různých pikantností a málo známých faktů ze světa zvířat, k odkrývání jejich vztahů s okolím...
Samozřejmě můžete kaštany nahradit čímkoli jiným (třeba body), ten kdo hádá může odpověď napsat nebo pošeptat a tak může v každém kole získat body více dětí. Možných obměn je spousta a fantazii se meze nekladou. Hra je to zdánlivě jednoduchá, ale mezi mými dětmi byla dlouho jedna z nejoblíbenějších.
Jana Hajduchová