Hospodárenie s láskou
Paľo Ziman (1969) je známy ako zanietený ekologický aktivista, zakladateľ Dubnickej environmentálnej skupiny (DES), propagátor separovaného zberu a triedenia odpadu v Dubnici nad Váhom.
Pred šiestimi rokmi zamenil mesto za bielokarpatské kopanice. Náš diktafón stál chvíľu vedľa cesta mieseného na chlieb, chvíľu pod slivkou s výhľadom na nekonečnú Paľovu a Erikinu záhradu, na ich kone, kozy a sliepky.
Velkoplodé slivoně na Velicku
V minulém čísle se v této rubrice po několika předchozích pojednáních o polokulturních typech malých slivoní objevil popis málo rozšířené ´Štolcovy slívy´. Dnes bych chtěl připomenout, že při mapování starých ovocných odrůd v Bílých Karpatech se našly další méně známé, ale již pomologicky popsané odrůdy slivoní.
Jaký byl 7. ročník Karpaťáčku?
„Místo konání: střední Evropa, Česká republika, Bílé Karpaty, Filipovské údolí.“ Tak zněl popis lokality letošního tábora Karpaťáčku pro účastníky.
Tak jako každý rok, provázela i tentokráte účastníky celotáborová hra. V duchu dobývání himalájské velehory vystupovali táborníci po jednotlivých dnech do výškových táborů. Zdolat vrchol hory se odvážily čtyři skupinky: Yetyové, Nádckové, Kobry a Atomíci.
O rozhlednách, ale i jiných věžích, stožárech a dalších výškových stavbách najdete v tomto čísle časopisu hned několik článků, jak pochvalných, tak i kritických.
Rozhledna na Velkém Lopeníku
Na vrcholu druhé nejvyšší hory Bílých Karpat, ve výšce 911 m n.m., dnes najdete pomník obětem druhé světové války, několik laviček, ohniště a turistický rozcestník. Pár metrů pod vrcholem je udržovaná studánka. Pamětníci by vám však mohli potvrdit, že zde po několik desítek let stávala dřevěná turistická rozhledna.
Věže, stožáry a jiné zlo
Přáním nejen ochránců přírody, ale i mnoha obyčejných lidí, je zachovat krajinu Bílých a Bielych Karpat v její malebné kráse. Krajinný obraz ale dnes ruší celá řada cizích prvků, jako jsou sloupy elektrického vedení, stožáry, vodojemy, větrné elektrárny, obludné kravíny postavené vysoko na kopcích, silážní věže...
O Dolňáckých slavnostech a též o ledačem jiném
V neděli 7. července kolem deváté hodiny ranní letěl nad Hlukem, který podle některých lidí je vesnicí, podle úředních dokumentů zase městem, kůň. Kolébal se ze strany na stranu, převracel se na záda a mával účastníkům již 18. ročníku Dolňáckých slavností. Ten kůň, který patrně uletěl některému z dětí, se čirou náhodou stal výstižným symbolem slavností, neboť jak ve větru letěl někam k Javořině, široko daleko oznamoval, že v Hluku se právě teď koná i Jízda králů.