Je několik způsobů, jak se uplatnit jako zemědělec v oblasti, kde příroda a krajina kladou určitá omezení, jakou jsou Bílé Karpaty. Soukromý zemědělec Radim Pešek (27) z Bojkovic se rozhodl pro zcela úzké zaměření a to rozmnožování ovocných stromů a keřů.
Radim Pešek sice absolvoval střední zemědělskou školu se zaměřením na živočišnou výrobu, ale pak pokračoval ve studiu okrasného zahradnictví, zejména co se týká dřevin, jako samouk. Začal pěstovat a prodávat tuje, ibišky, břečťany aj.
Jeho zálibou však jsou méně známé, krajové a staré odrůdy a druhy kulturních plodin. Nejdříve pěstoval jako dobrovolník jen některé odrůdy obilovin, fazolí a zelenin v rámci nevládní organizace Gengel, později přibyl i zájem o ovocné dřeviny. Navíc zjistil, že mezi lidmi ve svém okolí narůstá poptávka po těchto dřevinách a tak začal v roce 1999 i s pěstováním nejrůznějších ovocných dřevin ve své školce. Základní materiál (semena, rouby, řízky) získával od dodavatelů nebo v terénu a ten dále pěstoval do stavu prodejních stromků a sazenic. Dodatečně ještě chodí do školy na Mendelově univerzitě v Lednici, do kurzu celoživotního vzdělávání v oboru Extenzivní ovocnářství.
Velký zájem
Velkou výměru půdy na svou živnost bojkovický zemědělec zatím nepotřebuje. Ze zděděných pozemků (celkem jeden hektar) zabírá školka pouze dvanáct arů a malá část stromků v kontejnerech je umístěna přímo na zahradě. Ani si nepotřebuje dělat velkou reklamu, neboť zájemci v celé republice o něm vědí přes informace v odborném tisku, jako je BIO měsíčník o ekologickém zemědělství.
V prvních letech patřili mezi odběratele hlavně fandové těchto dřevin, ale nyní se ozývají i firmy, které realizují zahrady a výsadby v krajině, zájem mají také běžní zahrádkáři a pamětníci těchto odrůd. V současné době je například mezi obyvateli Bojkovicka velký zájem o jabloň Jaderničku moravskou.
Dosud toto malé hospodářství Radima Peška neživilo úplně, ale dnešní perspektivy dávají naděje na plnohodnotný příjem z této činnosti i na rozšíření podniku na další pozemky.
Bez chemikálií
Radim Pešek v současné době pěstuje teprve dva až tři roky jabloně a hrušně na semenných podnožích, jedná o 28 různých starých odrůd. Druhový sortiment je však mnohem širší: nabízí také dříny, mišpule, jedlé kaštany, kdoule, oskeruše, aronie, sladkoplodé jeřabiny, moruše, beztrnné ostružiníky, i méně známé ovoce, jako je kiwi maloplodé, mandloň, muchovník nebo zimolez ("borůvka") kamčatský. Peckoviny až na výjimky zatím nevede.
Práci ve školce provádí z přesvědčení podle principů biologického zemědělství, to znamená bez umělých hnojiv a postřiků chemikáliemi. Chemikálie jsou nahrazeny biologickými prostředky, ale pouze v naléhavých případech, raději nechá přírodu, aby si poradila sama. Na hnojení ve školce Radim Pešek používá zelené hnojení, kompost nebo kompostovaný hnůj či rostlinné zákvasy.
Avšak konstatuje, že například do sadu vysazená jabloň, roubovaná na semenné podnoži, mnoho hnojiva nepotřebuje - má dostatečný kořenový systém, na rozdíl od některých typových podnoží používaných na zákrsky nebo na čtvrtkmeny, které koření plytce. Ty proto potřebují závlahu a další výživu. Výhodou zdržení se chemických přípravků ve školce je nejen jednoduší péče, ale hlavně to, že stromky pak v terénu samy lépe přežívají.
Skromný rozsah školky (ale i nechuť k "velkému papírování") je důvodem, proč stromky Radima Peška nenosí certifikát ekologického zemědělství. Zákazník si nicméně může být jist, že u něj dostane stromky vypěstované odborně a čistě.