Zásadní změny na Správě nebudou


Od 1. září má Správa CHKO Bílé Karpaty nového vedoucího. Dřívější zástupce vedoucího a zoolog Správy Pavel Bezděčka převzal funkci po Petru Dolejském, který tuto Správu vedl od roku 1996. Dr. Dolejský vystřídal ředitele Správy chráněných krajinných oblastí ČR v Praze dr. Františka Pelce, který se po parlamentních volbách dostal do Poslanecké sněmovny.

Pavel Bezděčka letos oslavil své 50. narozeniny. Polovinu svého života strávil v Olomouci, ale potom se mnohokrát stěhoval za prací. Od roku 1987 žije na jihovýchodní Moravě, zpočátku v Kunovicích, dnes v Uherském Hradišti, odkud pochází jeho matka.
Veřejnosti je znám jako autor řady novinových článků, publikací, pohádek, přednášek i výstav. Neopominutelná je jeho činnost v rámci Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, který před sedmi lety založil a do dneška je jeho předsedou.
V jeho kanceláři ve Veselí nad Moravou jsme se blíže seznámili s představami Pavla Bezděčky o chodu a plánech Správy CHKO.

Jaké máš vlastně vzdělávání?

"V roce 1971 jsem absolvoval Střední zemědělsko-technickou školu v Olomouci, obor pěstitel-chovatel-mechanizátor. Potom jsem se přihlásil na Vysokou zemědělskou školu v Nitře, ale nevzali mne, protože jsem neměl vhodný původ - otec byl totiž kněz Československé církve husitské. Dnes se však necítím nějak ukřivděný, prostě to tak bylo. Své odborné znalosti jsem si rozšiřoval i mimo školu. Postupně jsem se jako entomolog stal členem několika vědeckých společností u nás i ve světě. Již dvacet let publikuji své práce v našich i zahraničních odborných časopisech a knihách.
Ostatně školu a potom ani vojnu jsem neměl moc rád. Cítil jsem se tam nesvobodný a nemohl jsem rozvíjet svoji osobnost."

A co práce ve státní správě? Ta přece svými právními předpisy omezuje také tvou svobodu.

"Ale tak to není. Tady jsem dobrovolně a mohu zde rozvíjet svoji osobnost. Nejsem jen úřednická mašinka na výkon funkce. Plně využívám svých předchozích pracovních zkušeností - pracoval jsem jako zahradník, lesní technik, zemědělský technik, asistent ve veterinární nemocnici, v zemědělském i lesnickém výzkumu a jako úředník okresního úřadu - i znalostí právních a zoologických.
Má práce na Správě CHKO je tvůrčí a spočívá v hledání takových řešení, při nichž by byl uspokojen žadatel, byla naplněna jeho práva a při tom, aby byly hájeny zájmy ochrany přírody. Těší mne i baví, když vidím, že má práce má kladný a viditelný efekt, například že nevhodná stavba nehyzdí krajinu, nebo že byla zlikvidována stará divoká skládka a místo ní vzrůstá lesní porost."

Jak bys definoval svůj vztah k Bílým Karpatům?

"Pracoval jsem na různých místech na Moravě i v Čechách. Jako zoolog jsem poznával celé bývalé Československo a navštěvoval nejrůznější místa a oblasti. Preferoval jsem Slovensko, které znám snad nejlépe. Ke všem místům, která jsem navštěvoval opakovaně, jsem si samozřejmě vytvářel vztah. Z České republiky mám nejsilnější vztah k Jeseníkům a Pálavě.
Můj vztah k Bílým Karpatům roste od roku 1975, kdy jsem je poprvé navštívil. Posledních deset let jsem téměř výhradně zde. Nejen, že v Bílých Karpatech pracuji a sbírám zoologický materiál, ale také zde fotím a zúčastňuji se nejrůznějších folklorních akcí. Můj vztah k Bílým Karpatům je tedy dnes nejintenzivnější a nejhlubší z uvedených územích. Jsem tady doma."

S jakými představami o vedení Správy jsi převzal funkci vedoucího? Jaké chystáš změny?

"Pracoval jsem tady jako zástupce vedoucího posledních šest let. Dnešní podobu Správy, tedy styl práce, vnitřní organizaci, výběr zaměstnanců atd. jsem vytvářel spolu s Petrem Dolejským. Správa je dnes zkonsolidovaná, má výborný kolektiv, který dobře pracuje. Vzhledem k mým zkušenostem z předcházejících zaměstnání to mohu jednoznačně potvrdit. Tedy není žádný důvod, abych začal něco měnit. Nejsem žádné nové koště na novém pracovišti.
Základem pro naši práci zůstává Plán péče o CHKO, který obsahuje ještě mnoho dlouhodobých úkolů, jež je třeba naplnit. Nejdůležitější je udržet styl kolektivní práce, v níž má každý odborný pracovník stejná práva i povinnosti. Nesmí to být rozhodování jednoho jedince, to by bylo nesprávné. Jinými slovy, nechci se nijak zviditelňovat, to by bylo nesprávné."

Pavel Bezděčka na vernisáži svých fotografií krajiny Bílých Karpat Máš nějaké priority pro příští roky?

"Jako prioritu vidím udržení současného mladého a schopného kolektivu zaměstnanců, který dnes na Správa pracuje. U nás je to jako všude jinde, schopní lidé dostávají brzy nabídky na jiná místa.
Druhá důležitá věc je dotažení některých návrhů na vyhlášení nových maloplošných chráněných území. To se týká zejména geologicky zajímavých lokalit. Dále počítám s vyhlášením zájmových území v rámci NATURA 2000, to budou hlavně lesní území. Doufám, že se přitom splní naše přání spojit některá cenná ovšem nesousedící území do jednoho celku - např. spojení lesních rezervací Okrouhlá a Sidonie.
Mimochodem, nadějná v tomto ohledu je i čerstvá dohoda mezi Lesy ČR a Správou CHKO ČR o tom, že vytipované lesní celky by se měly převést do kategorie tzv. bezzásahových porostů. To není samoúčelné opatření. Je to konečně možnost podrobně sledovat, jak se vyvíjí les, do kterého člověk nezasahuje. Prioritou pro mne tedy bude získat na takový dlouholetý monitoring kvalitní odborníky a samozřejmě finance.
Za další prioritu považuji zrušení obory Radějov ve spolupráci s Lesy ČR. Již roky o to usilujeme, protože zájem intenzivního oborového chovu daňků či jiné zvěře se absolutně neshoduje se zájmy ochrany přírody a dokonce ani se zájmy vlastníků lesa. Vysoké stavy zvěře poškozují les a navíc znemožňují jeho obnovu přirozeným zmlazováním. Dojde-li ke zrušení obory, bude dalším úkolem zabránit následnou devastaci tohoto dochovaného území nadměrným rekreačním a stavebním zatížením."

Co představuje z Tvého hlediska pro Bílé Karpaty největší hrozbu?

"Nějaké zásadné nebezpečí Bílým Karpatům nehrozí. Ohrozit základní hodnoty či dokonce existenci CHKO a biosférické rezervace je podle mého názoru téměř nemožné. Máme štěstí, že zde nejsou žádné velká městské aglomerace, ani neležíme u řeky Moravy, kde hrozí stavba kanálu Dunaj - Odra - Labe. Věřím, že nám nehrozí ani kalamity kůrovců jako na Šumavě, protože podíl smrkových porostů zde není tak vysoký. Jediným reálným ohrožením je snad případná stavba dálnice, vedoucí od Brna či Zlína na Trenčín. Tomuto ohrožení, stane-li se reálným, se však budeme intenzivně bránit. Dálnice může přece vést severně či jižně od CHKO, vždyť v evropském silničním měřítku rozloha naší CHKO nehraje žádnou roli."

Má se podle Tebe zintenzivňovat spolupráce Správy s ekologickými nevládními organizacemi?

"Ani zintenzivňovat ani oslabovat! To nelze přece brát direktivně. Nic se nemusí v tomto směru. Tyto vztahy probíhají a měly by vždy probíhat zcela přirozeně. Pokud je zájem z obou stran, spolupráce funguje. Pokud není, spolupráce neprobíhá. Je dobře, že v Bílých Karpatech máme nevládní organizace obou typů."

A jak to bude s tvojí zoologickou prácí v CHKO?

"To je trochu problém, protože ve funkci vedoucího nesmím být i zoologem. Nic mi ale nebrání, abych o víkendech dále nejezdil do terénu a nevěnoval se zoologii. Horší je to pak se zpracováním nasbíraného materiálu, neboť to zabere až desetinásobek času stráveného v terénu. Budu tedy muset své zoologické aktivity přeci jen trochu omezit. Ale to se nijak zásadně stejně neprojeví. Zoologie je nesmírně široký obor a já jsem specialista na jen několik málo skupin živočichů. Ostatní skupiny musejí beztak zpracovávat externí odborníci. Mým úkolem bude získávat peníze na jejich práci, neboť všechno je dnes o penězích. Čistě z lásky k přírodě dnes žádný odborník nepracuje, je třeba mu zaplatit alespoň cestovní výlohy a zajistit mu ubytování.
Jednou z dalších mých priorit bude proto snaha o zakotvení nezbytnosti výzkumu a zejména jeho financování přímo do tzv. plánů péče o chráněná území. Zjednodušeně řečeno - když území udržuji, tak musím vědět, zda to dělám dobře. To nejlépe poznám na stavu populací živočichů a rostlin. K vyhodnocení toho stavu, čili monitoringu, potřebuji peníze pro odborníky. Ty se rovnají pouze několika procentům částky, která je stanovena na údržbové práce v rezervaci. Je to jednoduché, ale dosud taková zásada schází. Proto se o tom budu snažit přesvědčit veškeré zodpovědné osoby sedící na vyšších postech - od našeho ředitele až po ministra životního prostředí."

Jan W. Jongepier