Základní organizace 58/06 Bílé Karpaty
Aktuality
V sobotu 21. srpna se koná letní řez dřevin. Sraz v 13.00 hodin u kostela ve Velké nad Veličkou.
V sobotu 19. června se konala veřejná exkurze - Příroda lednického parku.
Byla zahájena sbírka "Přispějte k obnově luk v Pomoraví!" v rámci kampaně Místo pro přírodu. Více na www.obnovaluk.cz.
Vyšlo 1. číslo časopisu Bílé - Biele Karpaty.
Publikace Louky Bílých Karpat získala 3. října 2009 zvláštní čestné uznání ministra životního prostředí. Více na www.mzp.cz.
Anketa
Čtete časopisBílé-Biele Karpaty?
Ano (53.3%)
Ne (17.2%)
Neznám ho (29.6%)
Celkem hlasů: 1749
Obnova luk
V minulých 50 letech byly v Bílých Karpatech rozorány stovky hektarů luk. V posledních deseti letech jich byla již spousta opět zalučněna - bohužel se používaly komerční jetelotravní směsi. Nevýhodou těchto směsí je, že jsou šlechtěny na vyšší produkci, nezohledňují místní podmínky, chybí v nich byliny. Místní druhy trav a bylin se do těchto porostů dostávají velmi pomalu. Proto se členové naší organizace pustily začátkem 90. let do přípravy regionální travinobylinné směsi.
Příprava směsi
Na začátku 90. let byla v druhově bohatých loukách Bílých Karpat sesbírána semena sta běžných lučních druhů. Sběr většinou prováděli studenti - účastníci letních pracovně pobytových táborů. Semena byla usušena a přečištěna ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří. Poté byla pokusně pěstována v polních podmínkách - část ve VST Zubří, zbytek u několika pěstitelů v regionu. Pokusné pěstování ukázalo, které druhy dobře klíčí a rostou, které se dobře sklízejí a mají dobrou úrodu semen.
Přes třicet nejúspěšnějších druhů trav a bylin je dále množeno na větších výměrách. Sortiment je každoročně rozšiřován.
Matečné porosty byly založeny na pozemcích zemědělských podniků Hrabina a.s. Slavkov, Javorník s.r.o. Štítná nad Vláří a i u několika pěstitelů z obcí Blatnička, Březová, Rokytnice, Slavičín-Divnice, Slavičín-Hrádek, Zlechov, Pitín. Obecní úřad Šumice začal jako první používat regionální druhy do vysazovaných biokoridorů, současně i několik druhů bylin pěstuje.
Pokusy
Jakmile byla k dispozici dostatečná úroda několika druhů, byla namíchána první pokusná travinobylinná směs a založeny pokusné plochy. Bylo třeba zjistit optimální poměr trav a bylin, výsevné množství, i dobu výsevu. První pokusné plochy měly výměru 3 x 3 metry, v současné době probíhá rozsáhlý pokus nad Malou Vrbkou na celkové výměře 3 ha, jednotlivé pokusné plochy mají 20 x 55 m.
Od začátku na celém projektu spolupracuje několik organizací - Výzkumná stanice travinářství Zubří, Botanická sekce při Správě CHKO Bílé Karpaty, Masarykova univerzita Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno. K pokusům nad Malou Vrbkou přibyl navíc Botanický ústav AV ČR Třeboň a především několik zoologů (Ústav půdní biologie AV ČR České Budějovice, Moravské muzeum Brno, Karlova univerzita Praha). Cílem pokusu je totiž nejen zjistit chování rostlin, ale i to, jak jsou zalučněné plochy osidlovány živočichy.
Doposud získané výsledky potvrdily úspěšnost založení travního porostu regionální směsí i poměrně rychlou sukcesi živočichů.
Základní receptura
Směsi pro jednotlivé lokality se liší v závislosti na geografické poloze, nadmořské výšce, přírodních podmínkách i následném využití. Z doposud získaných zkušeností byly stanoveny tyto zásady:
Optimální výsevek je 20 kg/ha. Je možné vysévat s krycí plodinou i bez ní.
Doba výsevu je na jaře během dubna a května nebo koncem léta od srpna do poloviny září.
Při stanovování vhodného poměru trav a bylin se vycházelo ze situace v přirozených bělokarpatských loukách. Nezanedbatelným faktorem byla i ekonomika, protože trávy jsou mnohonásobně levnější než byliny. Současné směsi obsahují 90 % trav, 3 % jetelovin, 7 % bylin. Podle dostupného množství osiva se používá 20 - 30 druhů. Každá vysetá směs je v dalších měsících a letech pravidelně sledována.
| Výsev | |
|---|---|
| výsevek | 20 kg/ha |
| termín výsevu - jaro | duben - květen |
| termín výsevu - podzim | srpen - polovina září |
| krycí plodina | lze, ale není nezbytná |
| Složení směsi | |
| trávy | 85-90% hmotnosti |
| jeteloviny | 3-5% hmotnosti |
| byliny | 7-10% hmotnosti |
Druhy, které se špatně uplatňují se pěstovat zřejmě nebudou. Příkladem je devaterník penízkovitý, který v matečných porostech roste velmi dobře, v zalučněných plochách se však objevuje jen minimálně.
Zalučňování v praxi
Koncem 90. let bylo zalučněno několik lokalit směsí, jejímž základem byla komerční směs, která byla obohacena o některé druhy, především byliny - Lopeník, sjezdovka Myšačka, rekultivace po opravě silnice, biokoridor Šumice, další lokality ve Štítné nad Vláří, Lipiny u Slavkova. Sortiment pěstovaných druhů je postupně doplňován. Množství produkce je v posledních letech nastaveno na zajištění osiva pro zalučnění 60 ha ročně při výsevku 20 kg/ha. Vzhledem k nedostatku trav byla regionální směs v prvních letech doplňována některými komerční druhy trav, například kostřavou červenou (Festuca rubra), lipnicí luční (Poa pratensis), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) nebo ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius).
Kombajnová sklizeň
Pro získání osiva místních trav byla od roku 1999 využívána i kombajnová sklizeň luk, která umožňuje získání osiva v dostatečné čistotě a zdánlivě se jeví jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob. Její nevýhodou je však omezený počet druhů v získané směsi, daný rozdílnou dobou dozrávání, různou velikostí semen (nastavení stroje na určitou velikost semene) i různou výškou sklízených rostlin. Použití kombajnu je omezeno také svažitostí pozemku a nerovnostmi terénu. Kombajnově byly sklízeny zejména dobře dostupné porosty s dominancí sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), který v osivu vzhledem k době seče (vždy začátkem července) doprovázela hlavně tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a třeslice prostřední (Briza media).
Kartáčová sklizeň
Jednou z dalších možností jak získávat osivo k založení druhově bohaté louky je sklízet na loukách zralá semena, aniž by přitom byl porost posečen. K tomuto účelu lze použít speciální kartáčový sklízeč, který pracuje na podobném principu jako stroj na uklízení chodníků. Vodorovný kartáč vyčesává z lučního porostu semena, která jsou proudem vzduchu nesena do zásobníku. Při správné konstrukci proudí vzduch samovolně a není potřeba samostatného sání. Výhodou kartáčového sklízeče je možnost opakovaně vyčesávat tentýž porost v závislosti na tom, která semena jsou aktuálně zralá. Počátkem léta převládají ve sklizené hmotě semena trav, postupně jich však ubývá a přibývá semen bylin. Technické parametry stroje navíc umožňují, aby se sklízelo v různé výšce nad povrchem půdy v závislosti na výšce porostu a umístění semen. Další nespornou výhodou je fakt, že stroj pouze vyčeše semena a neposeče ani příliš nepojezdí porost, takže může být později bez větších ztrát sklízen na seno. Z pohledu ochrany přírody se jedná o velmi vhodný způsob získávání osiva. Pokud se v blízkosti zatravňované plochy nachází alespoň malá výměra zachovalé louky, je s ohledem na genetický původ vysévaného materiálu nejvhodnější získat osivo tam. Tato směs byla v letech 1999-2008 použita na řadu lokalit po celých Bílých Karpatech:
| k. ú. | 99 | 00 | 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bojkovice | 1.5 | 2 | 5.75 | 9.25 | |||||||
| Boršice | 12.2 | 1.00 | 13.2 | ||||||||
| Dolní Němčí | 1 | 0.5 | 1.5 | ||||||||
| Hluk | 5 | 2.00 | 7 | ||||||||
| Horní Němčí | 35 | 35 | |||||||||
| Hrubá Vrbka | 5 | 23 | 39 | 20.7 | 7.26 | 23.3 | 10 | 128.26 | |||
| Kněždub | 8.8 | 27 | 35.8 | ||||||||
| Komňa | 2.00 | 2 | |||||||||
| Korytná | 1.50 | 0.50 | 2 | ||||||||
| Lipov | 0.5 | 0.1 | 0.75 | 8.28 | 4.00 | 13.63 | |||||
| Lopeník | 0.05 | 0.5 | 0.55 | ||||||||
| Nivnice | 5 | 1 | 6 | ||||||||
| Radějov | 1.5 | 1,5 | |||||||||
| Rudimov | 15.00 | 15 | |||||||||
| Slavkov | 25 | 25 | |||||||||
| Strání | 25.20 | 25.2 | |||||||||
| Strážnice | 12.22 | 12.22 | |||||||||
| Suchov | 24 | 11 | 35 | ||||||||
| Uherský Brod | 0.1 | 0.1 | |||||||||
| Velká nad Veličkou | 10 | 10 | |||||||||
| Žitková | 1.5 | 1.5 | |||||||||
| Celkem | 379.71 | ||||||||||
Regionální směs lze použít při obnově ekologické stability krajiny, při zatravňování ochranných pásmem rezervací a vodních zdrojů, erozí postižených pozemků. Využít ji mohou i vlastníci pozemků pro založení nových sadů, zalučňování záhumenků a zahrad, ozeleňování nových staveb.
Pěstované druhy (složení se může měnit v závislosti na lokalitě a množství napěstovaných semen):
trávy:
sveřep vzpřímený, kostřava červená, kostřava žlábkovitá, třeslice prostřední, smělek jehlancovitý, medyněk vlnatý, poháňka hřebenitá, tomka vonná, lipnice úzkolistá
jeteloviny:
jetel červenavý, jetel horský, jetel alpský, vičenec ligrus, úročník bolhoj, kozinec cizrnovitý, hrachor širolistý
byliny:
bukvice lékařská, chrpa čekánek, chrpa luční, chrastavec Kitaibelův, pcháč panonský, třezalka tečkovaná, kopretina bílá, jitrocel kopinatý, hvozdík kartouzek, svízel syřišťový, kozí brada východní, zvonek klubkatý, šalvěj přeslenitá, černohlávek obecný, černohlávek dřípený, pampeliška srstnatá.
Cena osiva:
Bělokarpatská regionální směs (travobylinné osivo) 670,- Kč/kg bez DPH.
Bělokarpatská luční směs (travní osivo) 322,- Kč/kg bez DPH.
Bělokarpatská bylinná směs (osivo bohatší na byliny) 1000,- Kč/kg bez DPH.
K ceně osiva účtujeme DPH ve výši 10 %. Cena je platná od 1. 1. 2010.
Osivo lze objednat na naší adrese.