ZO ČSOP Bílé Karpaty
Český svaz ochránců přírody, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty
Dnes je úterý 26. 9. 2017, svátek má Andrea.

Aktuality

18. března 2017 se uskuteční tradiční jarní řez dřevin, tentokrát v Louce.

18. června se konalo Setkání s přírodou.

Od 8. do 12. 8. 2016 se konal Příměstský tábor Karpaťáček.

Nová kolekce triček.

Nová nákupní taška.

Vyzkoušejte náš nový E-shop.

V prosinci 2014 vyšel dotisk velmi úspěšné knihy Ovoce Bílých Karpat. Ovoce Bílých Karpat

Sbírka "Přispějte k obnově luk v Pomoraví!" v rámci kampaně Místo pro přírodu právě probíhá. Bližší inforamce o sbírce na www.obnovaluk.cz.

Anketa

Čtete časopis
Bílé-Biele Karpaty?

Ano (59.3%)
pruh
Ne (17.7%)
pruh
Neznám ho (23.1%)
pruh

Celkem hlasů: 4689


Logo Blíž přírodě

Facebook

GIVT

logo-mpp

Obnova luk

V 60. a 70. letech minulého století byly v Bílých Karpatech rozorány stovky hektarů luk. Po sametové revolucí bylo více než 7.000 hektarů opět zatravněno, bohužel se ale používaly komerční jetelotravní směsi. Nevýhodou těchto směsí je, že jsou šlechtěny na vyšší produkci, nezohledňují místní podmínky, obsahují jen minimum bylin. Místní druhy trav a bylin se do těchto porostů dostávají velmi pomalu.

S cílem umožnit zatravňování přirodě blízkým osivem se členové ZO ČSOP Bílé Karpaty pustili začátkem 90. let do přípravy regionální travinobylinné směsi ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty a OSEVA PRO s.r.o., Výzkumnou stanicí travinářskou v Zubří (dále jen VST Zubří). V roce 1997 proběhl v Hluku celostátní seminář Obnova druhově bohatých luk, na kterém se poprvé v České republice probírala problematika obnov travních porostů druhově bohatým místním osivem.

V letech 2004–2006 řešila ZO ČSOP Bílé Karpaty projekt s názvem „Návrh na používání regionálních směsí pro obnovu květnatých luk ve vybraných územích České republiky“). Jeho výstupem je publikace Obnova travních porostů regionální směsí (ke stažení), ve které jsou souhrnně uvedeny přírodě blízké postupy obnovy luk a pastvin pro celou Českou republiku.

V letech 2009–2011 se naše organizace podílela na řešení mezinárodního projektu s akronymem SALVERE, jehož cílem bylo zhodnotit, jak lze využit zachovalé travní porosty s velkým množstvím místních druhů a ekotypů jako zdroje hodnotného materiálu pro založení nových porostů s vysokou přírodní hodnotou.

Výstupem tohoto projektu je publikace Praktická příručka pro ekologickou obnovu travních porostů (Scotton et al. 2012; nabídka v e-shopu), která přináší rozšířené informace o metodách získávání rozmnožovacího materiálu a obnovy druhově bohatých travních porostů ve středoevropských zemích.

Naše zkušenosti se zatravňováním byly prezentovány na řadě konferencí, například na konferencích České botanické společnosti v letech 2005 a 2014 a evropských konferencích o ekologické obnově (Budapešť 2002, Greifswald 2006, Ghent 2008, Avignon 2010, České Budějovice 2012, Oulu 2014).

Doposud bylo regionální bělokarpatskou směsí od roku 1999 zatravněno téměř 600 hektarů orné půdy na území CHKO Bílé Karpaty a přilehlém okolí.

Příprava směsi

Ruční sběr semen Na začátku 90. let byla v druhově bohatých loukách Bílých Karpat sesbírána semena sta běžných lučních druhů. Sběr většinou prováděli studenti – účastníci letních pracovně pobytových táborů. Semena byla usušena a přečištěna ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří. Poté byla pokusně pěstována v polních podmínkách – část ve VST Zubří, zbytek u několika pěstitelů v regionu. Pokusné pěstování ukázalo, které druhy dobře klíčí a rostou, které se dobře sklízejí a mají dobrou úrodu semen.

Matečné porosty VST Zubří Přes třicet nejúspěšnějších druhů trav a bylin bylo dále množeno na větších výměrách. Matečné porosty byly založeny na pozemcích zemědělských podniků Hrabina a.s. Slavkov, Javorník s.r.o. Štítná nad Vláří a i u několika pěstitelů v obcích Blatnička, Březová, Rokytnice, Slavičín-Divnice, Slavičín-Hrádek, Zlechov, Pitín. Obecní úřad Šumice začal jako první používat regionální druhy do vysazovaných biokoridorů.

V současnosti jsou byliny pěstovány v matečných porostech v Hrubé Vrbce, Korytné a Hrádku na Vlárské dráze.

Kombajnová sklizeň

Pro sklízeň semen místních trav byl v letech 1999–2006 využíván malý kombajn, který umožňuje získání osiva v dostatečné čistotě a zdánlivě se jeví jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob. Jeho nevýhodou je však omezený počet druhů v získané směsi. Důvody jsou rozdílná doba dozrávání, různá velikost semen (kombajn je možné nastavit jen na určitou velikost semen) i různá výška sklízených rostlin. Použití kombajnu je omezeno také svažitostí pozemku a nerovnostmi terénu. Kombajnově byly sklízeny zejména dobře dostupné porosty s dominancí sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), který v osivu vzhledem k době seče (vždy začátkem července) doprovázela hlavně tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a třeslice prostřední (Briza media).

Kartáčová sklizeň

Kartáčovač Od roku 2007 místo kombajnu používáme kartáčový sběrač semen, který byl sestrojen podle vzoru získaného od firmy Emorsgate Seed z Velké Británie. Tento stroj se připojuje k traktoru, takže jej lze použít i na místech kombajnu nepřístupných. Umožňuje také postupnou sklizeň, protože vyčesávána jsou pouze zralá semena, takže stejný porost lze překartáčovat několikrát. To navíc znamená, že lze ze stejného porostu získávat raně i později dozrávající semena. Každoročně tak dle potřeby a produkce trav získáváme 500–1000 kg osiva, tvořeného především sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a dalšími druhy trav dozrávajícími začátkem července. Bylo tak možno omezit používání kulturních trav, které byly do té doby v Bílých Karpatech do směsí semen přidávány. Pozdější kartáčování během srpna a září, zaměřené na osivo bylin, je méně efektivní. V té době je většina luk již posečených, čímž je zmenšena výměra ploch vhodných ke kartáčování. Ne všechny byliny je možné sklízet tímto způsobem. Nehodí se například pro při zemi rostoucí druhy jako černohlávek obecný (Prunella vulgaris) či druhy, jejichž semena špatně vypadávají, jako jetele (Trifolium spp.) nebo chrpy (Centaurea spp.).

Zalučňování v praxi

Koncem 90. let bylo zalučněno několik lokalit směsí, jejímž základem byla komerční směs, která byla obohacena o některé druhy, především byliny – Lopeník, sjezdovka Myšačka, rekultivace po opravě silnice, biokoridor Šumice, další lokality ve Štítné nad Vláří, Lipiny u Slavkova. Sortiment pěstovaných druhů byl postupně doplňován. Množství produkce je v posledních letech nastaveno na zajištění osiva pro zalučnění minimálně 30 ha ročně při výsevku 20 kg/ha. Vzhledem k nedostatku trav byla regionální směs v prvních letech doplňována některými komerční druhy trav, například kostřavou červenou (Festuca rubra), lipnicí luční (Poa pratensis), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) nebo ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), od roku 2007 se používá pouze osivo trav, získané kartáčováním původních luk. Díky kartáčovému sběru lze získat osivo i na dalších lokalitách mimo Bílé Karpaty, takže se v posledních letech podílíme také na obnově luk v Pomoraví.

Tabulka – přehled zatravnění v jednotlivých letech

Sledování vývoje zatravněných ploch

Jakmile byla k dispozici dostatečná úroda několika druhů, byla namíchána první pokusná travinobylinná směs a založeny pokusné plochy. Cílem bylo zjistit optimální poměr trav a bylin, výsevné množství, i dobu výsevu. První pokusné plochy měly výměru 3 x 3 metry, v roce 1999 byl ve spolupráci s několika odbornými organizacemi (VST Zubří, Správa CHKO Bílé Karpaty, Ústav půdní biologie AV ČR České Budějovice, Botanický ústav AV ČR Třeboň, Moravské muzeum Brno) a Prof. Jonathanem Mitchleym z Velké Británice založen pokus nad Malou Vrbkou na celkové výměře 3 ha, kde je sledována vývoj vegetace (sukcese) po zatravnění, a to jak cévnatých rostlin, tak půdní fauny. Zpočátku (v letech 1999–2004) probíhalo sledování každoročně, poté až v letech 2009 a 2014.

Bylo zjištěno, že druhové složení zatravněných ploch se vyvíjí směrem k druhovému složení původních lokalit, a to jak u rostlin, tak živočichů. V roce 2014 byla na této lokalitě dokonce na dvou místech zaznamenána orchidej vemeník dvoulistý.

V letech 2009–2014 byla ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích velkoplošně sledována sukcese vegetace po zatravnění na všech zatravněných lokalitách. Různé metody zatravňování – spontánní sukcese (16 lokalit), komerční směsy (31 lokalit) a regionální směsi (35 lokalit) – zde byly srovnány s referenčními trvalými loukami (23). Cílem sledování bylo zodpovědět několik otázek, např.: Jak úspěšné jsou v regionální směsi vyseté cílové druhy? Jak rychlá je kolonizace nevysetými cílovými druhy? Jak se liší různě zatravněná pole od referenční trvalé louky? Jaké jsou rozdíly mezi způsoby zatravnění?

Výsledky ukázaly, že všechny tři metody zatravnění směřují k vegetaci odpovídající původním trvalým loukám. Na lokalitách zatravněných spontánně nebo komerční směsí semen převažovaly většinou druhy typické pro středně vlhké ovsíkové louky (Arrhenatherion), zatímco lokality zatravněné regionální směsí semen obsahovaly větší počet druhů suchých sveřepových luk, tedy hlavního cílového společenstva (Bromion). Na nich se z vysévaných semen 44 druhů úspěšně uchytilo 43. Na starších lokalitách, bez ohledu na způsob zatravnění, bylo celkem nalezeno dalších 42 nevysetých cílových druhů (ze 106 vybraných cílových druhů teplomilných lučních společenstev svazu Bromion). Bylo zjištěno, že jejich počet časem vzrůstá a závisí na blízkosti zdroje semen v okolí.

Přehled doposud publikovaných botanických i zoologických článků a diplomových prací

Anonymus (1997): Obnova druhově bohatých luk. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 3.

Balík V. (2002): Testate amoebae (Protozoa) in soils of restored flowery meadows in the Bílé Karpaty Mts. (Czech Republic). – In: Tajovský K., Balík V. & Pižl V. [eds.], Studies on Soil Fauna in Central Europe, pp. 1–5, Institute of Soil Biology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, České Budějovice.

Háněl L. (2007): Changes in proportions of nematode trophic groups in a natural fallow and soils sown with regional and commercial grass mixtures. – In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds.], Contributions to Soil Zoology in Central Europe II, pp. 59–63, Institute of Soil Biology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, České Budějovice.

Březinová P. (2002): Biologicko-pěstitelské vlastnosti vybraných lučních druhů. – Diplomová práce, AF MZLU Brno, 60 p.

Johanidesová E., Fajmon K., Jongepierová I. & Prach K. (2015): Spontaneous colonization of restored dry grasslands by target species: restoration proceeds beyond sowing regional seed mixtures. – Grass and Forage Science, 70: 631–638.

Jongepierová I. & Poková H. (2006): Praktické a organizační aspekty při realizaci projektů obnovy druhově bohatých trvalých travních porostů (na příkladu Bílých Karpat). – In: Prach K., Pyšek P., Tichý L., Kovář P., Jongepierová I. & Řehounková K. [eds.], Botanika a ekologie obnovy, Zprávy Čes. Bot. Společ., Materiály 21: 73–87.

Jongepierová I. & Poková H. [eds.] (2006a): Obnova travních porostů regionální směsí. Metodická příručka pro ochranu přírody a zemědělskou praxi. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 104 pp.

Jongepierová I. & Poková H. (2006 b): Praktické a organizační aspekty při realizaci projektů obnovy druhově bohatých trávních porostů (na příkladu Bílých Karpat). – Zprávy České Botanické Společnosti, Materiály 21: 73–87.

Jongepierová I., Mitchley J. & Tzanopoulos J. (2007): A field experiment to recreate species rich hay meadows using regional seed mixtures. – Biological Conservation 139: 297–305.

Jongepierová I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 461 pp.

Jongepierová I., Prach K. & Řehounková K. (2012): Obnova druhově bohatých luk v Bílých Karpatech. – In: Jongepierová I., Pešout P., Jongepier J. W. & Prach K. [eds.], Ekologická obnova v České republice, pp. 45-46. AOPK, Praha.

Jongepierová I. & Prach K. (2014): Grassland restoration in the Czech Republic. – In: Kiehl K., Kirmer A., Shaw N., Tischew S. [eds.], Guidelines for native seed production and grassland restoration, pp. 198–219, Cambridge Scholars Publishing, Newcastle upon Tyne, UK.

Mitchley J., Jongepierová I. & Fajmon K. (2012): The use of regional seed mixtures for the recreation of species-rich meadows in the White Carpathian Mountains: results of a ten-year experiment. – Applied Vegetation Science 15: 253–263.

Poková H. (2001): Zjištění biologicko-pěstitelských vlastností vybraných lučních druhů pro tvorbu regionálních směsí. – Diplomová práce, ZF MZLU Lednice, 127 p.

Prach K., Jongepierová I. & Řehounková K. (2013a): Large-scale restoration of dry grasslands on ex-arable land using a regional seed mixture: establishment of target species. – Restoration Ecology 21: 33–39.

Prach K., Jongepierová I, Řehounková K. & Fajmon K. (2014): Restoration of grasslands on ex-arable land using regional and commercial seed mixtures and spontaneous succession: Successional trajectories and changes in species richness. – Agric. Ecosyst. Environ. 182: 131–136.

Prach K., Fajmon K., Jongepierová I. & Řehounková K. (2015): Landscape context in colonization of restored dry grasslands by target species. – Applied Vegetation Science, 18: 181–189.

Scotton M., Kirmer A. & Krautzer B. [eds] (2012): Praktická příručka pro ekologickou obnovu travních porostů. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 128 pp.

Schlaghamerský J. (2005): The community of small annelids (Enchytraeidae, Tubificidae, Aeolosomatidae) in the first phase of meadow restoration on arable land. – In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds.], Contributions to Soil Zoology in Central Europe I, pp. 127–132, Institute of Soil Biology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, České Budějovice.

Starý J. (2005): Influence of grass sowing on oribatid mite communities (Acari: Oribatida) in initial successive stages during rich meadow recovery. – In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds.], Contributions to Soil Zoology in Central Europe I, pp. 155–161, Institute of Soil Biology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, České Budějovice.

Slováková Š. (2002): Metodika pěstování vybraných lučních druhů pro obnovu květnatých luk. Diplomová práce, AF MZLU Brno, 121 p.

Stašiov S., Tajovský K. & Resl K. (2006): Restored meadow harvestman communities (Opiliones) in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area, Czech Republic. – Biológia (Bratislava) 61: 165–169.

Ševčíková M., Šrámek P. & Jongepierová I. (2002): Využití rostlinných genetických zdrojů pro zvyšování biodiverzity lučních porostů. – In: Historie a současný stav práce s genofondy v ČR. Sborník referátů ze semináře, Olomouc 21. 11. 2001, VÚRV Praha-Ruzyně, Genetické zdroje 86: 62–67.

Ševčíková M., Jongepierová I. & Prach K. (2014): Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv. – AOPK, Praha (http://standardy.nature.cz/schvalene-zneni-standardu/)

Šrámek P. & Ševčíková M. (1998): Množení bylin pro obnovu druhově bohatých luk. – Úroda 46 (8): 12–15.

Tajovský K. (1999): Epigeic activity of millipedes (Diplopoda) in an abandoned field. – In: Tajovský K. & Pižl V. [eds], Soil Zoology in Central Europe, pp. 351–356, Institute of Soil Biology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, České Budějovice.

Tajovský K. [ed.] (2008): Půdní fauna. Soil fauna. – In: Jongepierová I. [ed.], Louky Bílých Karpat, Grasslands of the White Carpathian Mountains, pp. 199–226, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Tajovský K., Pižl V., Starý J., Balík V., Frouz J., Schlaghamerský J., Háněl L., Rusek J. & Kalčík J. (2005): Development of soil fauna in meadows restored on arable land: Initial phases of successional development. – In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds], Contributions to Soil Zoology in Central Europe I, pp. 181–186, Institute of Soil Biology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, České Budějovice.

Základní receptura

Směsi pro jednotlivé lokality se liší v závislosti na geografické poloze, nadmořské výšce, přírodních podmínkách i následném využití. Z doposud získaných zkušeností byly proto stanoveny tyto zásady:

Optimální výsevek je 20 kg/ha. Je možné vysévat s krycí plodinou i bez ní.

Doba výsevu je na jaře během dubna a května nebo koncem léta od srpna do poloviny září.

Při stanovování vhodného poměru trav a bylin se vycházelo ze situace v přirozených bělokarpatských loukách. Nezanedbatelným faktorem byla i ekonomika, protože trávy jsou mnohonásobně levnější než byliny. Současné směsi obsahují 85–90 % trav, 3–5 % jetelovin, 7–10 % bylin. Podle dostupného množství osiva se používá 20–30 druhů. Každá vysetá směs je v dalších měsících a letech pravidelně sledována. Druhy, které se špatně uplatňují, se pěstovat zřejmě nebudou. Příkladem je devaterník velkokvětý, který v matečných porostech roste velmi dobře, v zalučněných plochách se však objevuje jen minimálně.

Pěstované druhy (složení se může měnit v závislosti na lokalitě a množství napěstovaných semen):
trávy: kartáčová směs, která obsahuje místní druhy - sveřep vzpřímený, kostřava červená, kostřava žlábkovitá, třeslice prostřední, smělek jehlancovitý, medyněk vlnatý, poháňka hřebenitá, tomka vonná, lipnice úzkolistá, válečka prapořitá aj.
jeteloviny: hrachor širolistý, jetel červenavý, jetel horskýkozinec cizrnovitý, kručinka barvířská, tolice srpovitá,  úročník bolhoj, vičenec ligrus,
byliny: bukvice lékařská, chrpa čekánek, chrpa luční, chrastavec Kitaibelův, černohlávek obecný, černohlávek dřípený, hvozdík kartouzek, jitrocel prostřední, kopretina bílá, pampeliška srstnatá svízel syřišťový, šalvěj přeslenitá, třezalka tečkovaná, tužebník obecný, zvonek klubkatý, zvonek broskvolistý.

Regionální směs lze použít při obnově ekologické stability krajiny, při zatravňování ochranných pásmem rezervací a vodních zdrojů, erozí postižených pozemků. Využít ji mohou i vlastníci pozemků pro založení nových sadů, zalučňování záhumenků a zahrad, ozeleňování nových staveb.

Cena osiva: Bělokarpatská regionální směs (travobylinné osivo) 670,- Kč/kg bez DPH.
Bělokarpatská luční směs (travní osivo) 322,- Kč/kg bez DPH.
Bělokarpatská bylinná směs (osivo bohatší na byliny) 1000,- Kč/kg bez DPH.
K ceně osiva účtujeme DPH ve výši 15 %. Cena je platná od 1. 1. 2013.
Osivo lze objednat na naší adrese.

© 2017 ZO ČSOP Bílé Karpaty | Vytisknout | Nahoru