Syntéza poznatků o stavu biodiverzity travních porostů v CHKO Bílé Karpaty s cílem vytvoření metodiky pro zachování biodiverzity tohoto ekosystému

Na knize, která je shrnutím většiny současných poznatků o bělokarpatských loukách i názorů na jejich optimální management, se podílelo 73 autorů. Tvoří ji 27 kapitol uspořádaných do 5 tematických bloků (Charakteristika a historie území, Botanika, Zoologie, Výzkumné projekty, Údržba a obnova). Na celkem 461 stranách přináší kniha kromě originálních českých a zestručněných anglických textů také 594 fotografií, mapek a grafů a 92 tabulek.

a) V průběhu roku byl dokončen vývoj a testování unikátního rozšíření pro GIS na platformě ESRI (ArcGIS 9.2+) s názvem StraKa. Tento program, doposud jako jediný, nabízí v uživatelsky příjemném prostředí sadu nástrojů, které představují praktickou realizaci pokročilých algoritmů pro posuzování struktury krajiny, její diverzity a stability v duchu ekosystémové teorie. Je vytvořen v podobě toolboxu, uživatelské nadstavby softwaru ArcGIS, a je plně funkční pod ArcInfo licencí. Obsahuje české i anglické rozhraní. V základní licenci ArcView fungují pouze nástroje Geometrie, Počet entit, Statistika a nástroj Tvar plošky. Toolbox je rozdělen na dva toolsety: Indexy krajiny a Popis krajiny.
StraKa je včetně manuálu bezplatně k dipozici na adrese http://gislib.upol.cz/aplikace/.

b) Byl zahájen vývoj mapového serveru, který bude implementovat specifické nástroje a funkce nezbytné pro plnohodnotné zveřejňování výsledku stavu a poznání biodiverzity (včetně výsledků analýz). Všechny práce jsou vedeny pod licencí nekomerčních řešení. V prvotním období se vývoj zaměřil na tvorbu základního designu klienta a vývoj nástrojů umožňující interaktivní převod mezi kódy základních typologických klasifikací krajiny používanými v České republice, tedy systémy BPEJ, SLT a STG. Pomocí tenkého klienta je možno data prohlížet bez instalování speciálního softwaru a bez velkého nároku na hardware.
Prototyp s daty ze severní části CHKO Bílé Karpaty je dostupný zde.
Pro zobrazení některých prvků je nutno mít nainstalovanou podporu Javy u prohlížeče.

c) Analýza vývoje trvalých travních porostů (TTP) na Horňácku: Předmětem analýzy byl vývoj TTP na celém Horňácku za posledních 70 let. Práce přináší velké množství konkrétních aplikačních výsledků, představujících zachycení vývoje TTP od poloviny 19. století. Stav ve sledovaných obdobích a jejich postupný vývoj je dokumentován mapami, grafy a tabulkami a je ohodnocen řadou krajinných indexů. Práce v metodologické rovině podává ucelený přehled metod pro analýzu a syntézu dat zachycující vývoj krajiny. Při analýzách byly využity prostředky geoinformatiky, včetně vyvinutých a testovaných extenzí. Teoretická část může současně sloužit jako obecný metodický návod na analýzy obdobného typu kdekoliv v České republice.
Výsledky viz http://gislib.upol.cz/dprace/magisterske/fouskova08/ či na vyžádání u autorů.

d) Detailní analýza abiotických faktorů, krajinného pokryvu a struktury krajiny pro jednotlivé subkvadráty středoevropské mapovací sítě zasahující do CHKO Bílé Karpaty. Data byla průměrována pro mapovací kvadráty III. úrovně. Získaná data byla předána pracovníkům Ústavu botaniky a zoologie MU Brno pro následnou vícerozměrnou analýzu.

Značné úsilí bylo v tomto roce věnováno zkompletování a úpravě dílčích databází, jež jsou nezbytné pro další analytické zpracování diverzity flóry bělokarpatských travinných porostů v krajinném měřítku. Především byla připravena floristická databáze Bílých Karpat BKFLORA (Jongepier & Pechanec 2006), v níž jsou uloženy současné i historické floristické údaje z literatury, rukopisných prací, inventarizačních průzkumů, herbářových sběrů a floristického síťového mapování z let 2003-2006. Vzhledem k rozdílnému původu dat a sporné věrohodnosti některých údajů bylo nutné tuto databázi nejprve důkladně "očistit" od zjevných záměn, překlepů vzniklých při zadávání do databáze v programu SurveyPro, nepravděpodobných výskytů druhů apod., aby nedošlo ke zkreslení výsledků analýz.

Pročištěná bělokarpatská floristická databáze byla převedena do programu JUICE (Tichý 2002), kde byly provedeny pilotní analýzy druhového složení a prostorového rozmístění různých skupin druhů v jednotlivých čtvercích. Pro grafické zobrazení výsledků posloužil program Dmapw (Morton ined.). Cílem bylo prověřit vyváženost druhového složení ve všech čtvercích, se zvláštním zřetelem na travinnou vegetaci. Současně šlo o prověření, zda je kvalita existujících floristických dat taková, aby výsledky jejich analýz daly realistický a spolehlivý obraz floristické diverzity území a byly ekologicky interpretovatelné. Pro snadnější interpretace bylo využito údajů o biologických vlastnostech rostlinných druhů z databáze BiolFlor a údajů o jejich stanovištních nárocích vyjádřených prostřednictvím Ellenbergových indikačních hodnot (Ellenberg et al. 1992). Pro zjištění hlavních rozdílů v druhovém složení jednotlivých čtverců byla použita numerická klasifikace programem TWINSPAN (Hill 1979), který je zakomponován v programu JUICE.

Použitá literatura

Ellenberg H., Weber H. E., Düll R., Wirth W., Werner W. & Paulißen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. - Scripta Geobot. 18: 1-258.
Hill M. O. (1979): TWINSPAN. A Fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. - Cornell University, Ithaca.
Jongepier J. W. & Pechanec V. (2006): Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. - ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.
Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. - J. Veg. Sci. 13: 451-453.

Na vybraných stepních lokalitách na jižní Moravě (mimo CHKO Bílé Karpaty) a v Bílých Karpatech byly zapsány fytocenologické snímky na velikostech ploch 1 m2 a 100 m2. Zjišťovány byly i údaje o abiotickém prostředí (pH a obsah prvků v půdě, hloubka a vlastnosti půdy, pokryvnost opadu apod.) a také byla odebírána nadzemní biomasa rostlin pro další analýzy prvků. Paralelně na studovaných plochách probíhal malakozoologický výzkum. Biomasa a vzorky půdy byly analyzovány na obsah živin ve firmě Agrolab spol. s r.o. v Troubsku. Celkově bylo tímto způsobem v roce 2008 zpracováno 38 lokalit, z toho 16 v Bílých Karpatech.

Na čtyřech lokalitách (Čertoryje, Velká Javořina, Hutě, Kaňoury) byly založeny trvalé plochy za účelem sledování vlivu jednoročního nepokosení na luční vegetaci. Během června bylo na každé lokalitě v bloku se šachovnicovým uspořádáním rozmístěno deset trvalých ploch o velikosti 1,5 × 1,5 m, na nichž byl zároveň zaznamenán výchozí stav (metodou fytocenologického snímkování v procentické škále). Uvnitř těchto ploch byly zvlášť vytyčeny a zapsány také plošky o velikosti 0,5 × 0,5 m. Začátkem července bylo vždy pět ploch na lokalitě pokoseno (kontrolní plochy) a pět ponecháno do příštího roku ladem (plochy s pokusným zásahem).

Bylo zahájeno sledování vlivu mozaikovité seče na diverzitu lučních bezobratlých živočichů, přičemž součástí mozaiky bylo také ponechání nepokosených pásů. Za modelovou lokalitu bylo zvoleno ochranné pásmo NPR Čertoryje, kde byla použita mozaikovitá seč (některé plochy byly sečeny do konce května, některé do poloviny července, některé do konce srpna a některé toho roku vůbec). Srovnávací (kontrolní) plochou byla místa patřící do většího bloku sečeného v jednom termínu (do poloviny července) na stanovištích sklonem, orientací i vegetací podobných pokusným plochám. Vzhledem k opakování (každá varianta včetně kontroly měla 3-4 opakování) bylo dohromady studováno 18 plošek, na nichž bylo zapsáno také druhové složení cévnatých rostlin včetně odhadu jejich abundance (třístupňová škála). Sběr bezobratlých smýkáním proběhl ve čtyřech termínech od května do září - před každou plánovanou sečí a po poslední seči. Vzorky jsou ve zmraženém stavu uchovávány v Entomologickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde budou postupně též zpracovány.

Cévnaté rostliny byly zapisovány v pětistupňové škále abundance během několika návštěv v různých obdobích vegetační sezóny. Průzkum nočních motýlů a rovnokřídlého hmyzu měl formu základních inventarizačních průzkumů. Důležitou součástí závěrečných zpráv bylo zhodnocení současného stavu sledovaného území, způsobu a kvality jeho údržby a navržení případných změn managementu pro zachování či zvýšení jeho biologické hodnoty s ohledem na studované živočišné skupiny. Pozemní bezobratlí byli odchytáváni do zemních pastí, které byly vybírány přibližně v jednoměsíčních intervalech. Materiál průběžně podle taxonomických skupin třídil pan P. Kandrnál. Přednostně určováni jsou brouci z čeledi Carabidae.

Na slovenské straně byl Colias myrmidone v roce 2008 zjištěn na dvou hlavních lokalitách - Žalostiná a Ostrý vrch - a na několika přilehlých, případně menších izolovaných lokalitách (Víťaz, Deván, Devánová, Filípek). Výskyt tohoto druhu se podařilo potvrdit i na nové lokalitě ve Strážovských vrších (Pajger). Ke schválení byl připraven plán péče o žluťáska, který předpokládá i jeho šíření na přilehlé lokality na Moravě. Některé plochy, na nichž byl žluťásek barvoměnný zjištěn, byly v minulosti hnojené či rozorané, proto bude nutné věnovat pozornost i zatravňovaným plochám a přizpůsobit jejich management tak, aby se tu případné snůšky tohoto druhu neničily. V roce 2009 bude zejména v oblasti Machové (komplex luk nejbližší současným slovenským lokalitám žluťáska) přizpůsobený management tak, aby vyhovoval požadavkům žluťáska barvoměnného. Jde hlavně o mozaikovité kosení, které začne v květnu.