Český svaz ochránců přírody
Základní organizace 58/06 Bílé Karpaty
Dnes je neděle 5. 2. 2012, svátek má Dobromila.

Aktuality

Právě vyšlo nové číslo 2/2011 pololetního časopisu Bílé - Biele Karpaty.
Číslo 2/2011

Pokračuje sbírka "Přispějte k obnově luk v Pomoraví!" v rámci kampaně Místo pro přírodu. Více na www.obnovaluk.cz.

Anketa

Čtete časopis
Bílé-Biele Karpaty?

Ano (57.0%)
pruh
Ne (16.2%)
pruh
Neznám ho (26.8%)
pruh

Celkem hlasů: 2306

Logo Blíž přírodě

Facebook



Výroční zpráva za rok 2005
strana 3 z 6

Odborné projekty

Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO (VaV/620/11/03)

Cílem projektu bylo na základě komplexního výzkumu několika modelových lokalit v CHKO Bílé Karpaty zhodnotit všechny podstatné aspekty pastevního hospodaření v nízko-produktivních (často druhově bohatých) typech travních porostů v chráněných územích, a sice jak po stránce botanické, zoologické tak i zemědělské a ekonomické. V roce 2005 byl projekt dokončen a získaná data vyhodnocena a syntetizována do konečných závěrů.

Výsledky zemědělského výzkumu ukázaly, že produkce a zejména kvalita píce (ale také fenologické změny kvality píce), druhově bohatých travních porostů se značně liší od píce z intenzivních travních porostů. Vzhledem k nízké zásobě přijatelných živin v půdě (zejména P) je limitována produkce a výskyt nutričně hodnotných kulturních druhů trav a jetelovin. Na druhé straně bylo zjištěno, že kvalita píce neklesá tak rychle jako u kulturních porostů, což může umožnit oddálení první sklizně bez ekonomických ztrát pro chovatele. Bylo potvrzeno, že píce z nespasených míst vykazuje nižší kvalitu, což je zřejmě jednou z příčin jejich ponechání zvířaty.

Krávy na Lopeníku Studiem chování skotu v prostoru pastviny se zjistilo, že při extenzivní pastvě (nadbytku píce) zvířata nejdříve spásají plochy s vyšší výškou porostu (tj. množstvím biomasy), celkové využití pastviny je ovlivněno gradientem nadmořské výšky a gradientem vzdálenosti od místa odpočinku zvířat. Bylo potvrzeno, že plochy jednou spasené (obrostlé mladou kvalitní biomasou) jsou selektivně spásány v druhém cyklu, což posiluje diferenciaci jednotlivých částí porostu a utváří mozaikovité uspořádání plošek s nízkým resp. vysokým porostem.

Užitkovost zvířat dokazuje, že i na druhově bohatých porostech lze dosáhnout porovnatelné užitkovosti (přírůstků zvířat na den) jako v kulturních porostech, ovšem při nižším zatížení pastvin. Při botanickém monitoringu trvalých managementových ploch se zjistilo, že odlišné způsoby obhospodařování (pastva, sečení, neobhospodařování) aplikované jednu vegetační sezónu se významně neprojevily na druhové skladbě vegetace. Aby bylo možno vyhodnotit reakci konkrétních druhů na typ managementu, bude nutné sledovat trvalé plochy minimálně 5 let.

Studiem distribuce rostlinných druhů na dlouhodobých pastvinách bylo dosaženo závěru, že s rostoucí vzdáleností od místa nejintenzivnějšího pastevního tlaku (napáječky, místo odpočinku) se významně zvyšuje druhová pestrost, ale klesá krmná hodnota porostu. Monitoringem defoliace druhů rostlin na ovčích pastvinách se zjistilo, že nečastěji jsou spásány ty druhy, které jsou nejvíce zastoupeny v porostu, pouze malou roli hraje krmná hodnota druhů.

Studiem semenné banky a přežívání semenáčků bylo zjištěno, že semenáčky mají všude poměrně vysokou mortalitu, přežívání různých druhů v různých typech obhospodařování jsou rok od roku jiné. Při studiu vlivu kravských exkrementů na vegetaci bylo odhaleno, že plošky s exkrementy vykazují vyšší počet přežívajících semenáčků než okolní porosty, ale že hodně semen v terénu na exkrementech pochází ze semenného deště.

Výsledky zoologických studií ukazují, že z hlediska půdní fauny i entomofauny nepředstavuje pastevní hospodaření jednoznačně negativní faktor vedoucí k ochuzování a degradaci společenstev těchto živočichů. Intenzivní pastva může v různé míře snižovat hustoty některých půdních živočichů, eliminovat některé druhy specificky vázané na povrchové struktury nepasených lučních porostů. Na druhé straně diverzifikace stanovištních podmínek v souvislosti s extenzivní pastvou může významně přispívat k diverzifikaci společenstev půdních bezobratlých i entomofauny.

Finanční zdroj: MŽP ČR
Zodpovědný řešitel: Jan Mládek

Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území (VaV/620/12/03)

V roce 2005 byla v jednotlivých oblastech provedena následující práce.

J. W. Jongepier při mapování V oblasti botaniky se podařilo ve spolupráci s 15 botaniky dokončit mapování výskytu cévnatých rostlin ve všech 127 čtvercích, čímž byla databáze doplněna o 44,5 tisíce údajů. Při mapování bylo nalezeno 19 druhů nových pro CHKO Bílé Karpaty a řadu chráněných nebo vzácných druhů. Kromě toho pokračovala excerpce literatury a herbářů, byly zrevidovány herbářové položky mapovatelů z roku 2004, byly získány údaje z neveřejných zdrojů a byly ověřovány údaje z Květeny ČR. Projekt byl také prezentován veřejnosti.

V oblasti lepidopterologie probíhal druhým rokem intenzívní průzkum 132 vybraných druhů denních motýlů v rámci síťového mapování na území CHKO Bílé Karpaty, na kterém se podílelo 16 motýlářů. Bylo při tom nalezeno 8 z 11 druhů pojatých do systému Natura 2000 a 2 druhy nové pro motýlí faunu CHKO Bílé Karpaty (Pieris napi f. bryoniae, Paranthrene insolita). Celkem bylo zapsáno 11.055 údajů o výskytu sledovaných druhů.

Pro carabidologický průzkum byl sestaven seznam 54 indikačních druhů střevlíkovitých brouků podle ekologické valence a vázanosti k habitatu. Výskyt těchto brouků byl zjišťován zemními pastmi i individuálním sběrem. V roce 2005 se na průzkumu podílelo 5 pracovníků. Celkem bylo zaznamenáno 5.925 údajů o výskytu sledovaných druhů střevlíkovitých brouků.

Ve všech oblastech je terénní práce prováděna pomocí detailních síťových map a nebo leteckých snímků. Pro zjednodušení práce v terénu byly vytvořeny škrtací formuláře ("škrtáky") s předtištěným seznamem sledovaných taxonů. Získané údaje z terénu a literatury jsou přepsány do modulu Survey Pro počítačového systému Janitor.

Finanční zdroj: MŽP ČR
Zodpovědný řešitel: Jan Willem Jongepier

Strana:
|1| |2| |3| |4| |5| |6|

© 2012 ZO ČSOP BÍLÉ KARPATY | Vytisknout | Nahoru