Aktuality

V sobotu 21. srpna se koná letní řez dřevin. Sraz v 13.00 hodin u kostela ve Velké nad Veličkou.

V sobotu 19. června se konala veřejná exkurze - Příroda lednického parku.

Byla zahájena sbírka "Přispějte k obnově luk v Pomoraví!" v rámci kampaně Místo pro přírodu. Více na www.obnovaluk.cz.

Vyšlo 1. číslo časopisu Bílé - Biele Karpaty.

Publikace Louky Bílých Karpat získala 3. října 2009 zvláštní čestné uznání ministra životního prostředí. Více na www.mzp.cz.

Anketa

Čtete časopis
Bílé-Biele Karpaty?

Ano (53.3%)
pruh

Ne (17.2%)
pruh

Neznám ho (29.5%)
pruh

Celkem hlasů: 1756

Záchrana ovocných dřevin

Sad Ke krajině Bílých Karpat patří i staré sady a solitéry ovocných stromů. Postupně se však vytrácejí a pokud jsou nahrazovány, tak moderními odrůdami. CHKO Bílé Karpaty patří mezi málo míst v ČR, kde se ještě dají nalézt staré a místní odrůdy ovocných dřevin. Oblast je bohatá hlavně na ojedinělé místní typy slivoní a hrušní. Naše organizace se průzkumem výskytu ovocných dřevin a jejich záchranou zabývá již přes 15 let.

Mapování

Na přelomu 80. a 90. let jsme zaměřili pozornost na bělokarpatské staré krajové odrůdy ovocných dřevin. Podařilo se nám získat dva zkušené a zanícené ovocnáře (Ladislava Jagoše z Lipova a Ladislava Tomčalu z Velké nad Veličkou), kteří začali vyhledávat staré a původní ovocné stromy v jižní části Bílých Karpat (především na Horňácku). Nálezy byly zaneseny do mapy 1 : 10 000 a dokumentovány (název odrůdy, lokalizace, zdravotní stav, rozměry, stáří aj.). Bylo tak vybráno přes 270 zajímavých stromů. V letech 1994 - 97 pokračovalo mapování ve střední části CHKO BK (Moravské Kopanice) a v letech 1996 - 97 byla pozornost věnována i severní části (Valašskokloboucko). Tímto mapováním bylo evidováno více jak 500 stromů jabloní, hrušní, třešní a švestek. Od roku 2003 pokračuje detailnější mapování v rámci projektu (VaV/620/10/03).

Protože území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty zahrnuje velkou část etnografického regionu Moravského Slovácka se svou osobitou lidovou kulturou, odráží se tato bohatost lidové slovesnosti také v ovocnářské terminologii. Je zaznamenáno několik stovek lidových pojmenování odrůd ovocných dřevin.

Založení a údržba sadů

Genofondový sad V roce 1991 byl na obecním pozemku u Velké nad Veličkou založen sad, tzv. genofondová plocha. Vybráno bylo ladem ležící místo v sousedství záhumenek a sadů v národní přírodní rezervaci Zahrady pod Hájem, která je z velké části tvořena starými, většinou zanedbanými sady. Vytvoření genofondové plochy ovocných dřevin v tomto území vyplynulo z jeho historického vývoje bez nebezpečí narušení původního rázu krajiny a je v souladu s plánem péče této NPR. Zájmová plocha leží ve střední části NPR, expozice je jihozápadní, svažitost do 10 stupňů. Byly vysázeny podnože hlavně pro jabloně, hrušně a slivoně. Postupem času jsou na tyto vysokokmenné tvary šlechtěny rouby zmapovaných starých a krajových odrůd.

Záměrem tohoto projektu byla nejen vlastní záchrana starých odrůd, ale i názorná ukázka místním obyvatelům, že lze hospodářsky využít hložím zarostlé bývalé louky v rezervaci. V současné době je na ploše cca 3 ha vysázeno přes 450 stromů hrušní, jabloní, třešní a slivoní. Mladý sad vyžaduje celoroční péči - stříhání stromků, pravidelnou kontrolu, přivazování, sečení trávy apod. V roce 1997 se sad odměnil první úrodou - objevilo se několik plodů švestek a jablíček.

V roce 1998 byl sesbírán roubový materiál pro naroubování 500 jabloní, hrušní a třešní pro vlastní potřebu. Mladé stromky byly vysazeny do zdejší krajiny buď jako dosadby starých sadů a stromořadí, či jako doplněk jiných dřevin v biokoridorech.

Od poloviny 90 let se problematika inventarizace a průzkumu ovocných dřevin natolik rozšířila, že bylo nutné zapojit další spolupracovníky. Největším problémem zůstává řádná determinace a popisy nalezených odrůd. Totiž pomologů, kteří se orientují v problematice starých a krajových odrůd, je v ČR jen několik. Navázala se dobrá spolupráce se ZF MZLU v Lednici na Moravě a bylo zadáno několik diplomových prací k ovocnářské problematice. S velkým zájmem vlastníků a uživatelů pozemků se setkaly již několik let organizované semináře věnované jarnímu a letnímu řezu i štěpování ovocných stromků. Hlavními lektory jsou prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc. ze Zahradnické fakulty MZLU v Lednici a pan Ladislav Tomčala z Velké nad Veličkou. Jarní seminář byl několikrát zakončen podáním trnkové omáčky na Koštu slivovice ve Velké nad Veličkou.

Pro odbornou determinaci jednotlivých sort se nám podařilo získat Prof. Ing. Vojtěcha Řezníčka, CSc., a Ing. Václava Teteru, CSc., který také zajišťuje odborný dohled nad celým ovocnářským projektem. Je samozřejmé, že se o nalezených odrůdách vede dokumentace. Nalezené kultivary, které nejsou v našich pomologiích popsány jsou dokumentovány fotografiemi, nákresem a popisem. U některých, zvláště polokulturních forem jsou zakládány herbářové položky. V neposlední řadě je důležitá též záchrana stromů in situ a také jejich namnožení a výsadba do genofondového sadu.

Jablka Základní organizace ČSOP Bílé Karpaty nezapomíná na propagaci a ekologickou výchovu. V jednotlivých číslech časopisu Bílé Karpaty jsou od roku 1998 Ing. Teterou představovány nalezené nebo hledané sorty ovocných dřevin. Další články pojednávají i o problematice lokálního ovocnářství, pokyny k záchraně i o historii.

Výrazná byla spolupráce s Ústavem šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MZLU v Lednici na Mor. při pořádání a průběhu seminářů k záchraně krajových odrůd ovocných dřevin. Na těchto akcích se naše ZO ČSOP spolupodílela na organizaci, každoročně zástupce přednesl referát a také jsme dodali vzorky ovoce z našeho regionu. Několik praktických, terénních bloků proběhlo v regionech CHKO Bílé Karpaty v rámci exkurzí.

Výsledky

Výsledky mapování a průzkumu jsou také každoročně prezentovány na zahrádkářských ovocnářských výstavách v regionu (Veselí nad Moravou, Kozojídky, Vnorovy, Hostětín, Lednice a jinde), včetně vystavených vzorků ovoce. Genofondová plocha je každoročně navštěvována tuzemskými i zahraničními exkurzemi. Úspěchem bylo získání čestného uznání na podzimní mezinárodní zahradnické výstavě Hortikomplex Olomouc za kolekci starých a místních bělokarpatských odrůd ovoce.

Celý projekt (mapování, založení, a údržba sadu) byl v letech 1991-1996 pravidelně dotován Ministerstvem životního prostředí, dílčí část v roce 1996 nadací Environmental Partnership. V roce 1997 finanční prostředky poskytla ÚVR ČSOP a německá organizace Euronatur. Každoročně poskytuje dotace v různé výši ÚVR ČSOP Praha. V roce 2003 naše organizace, jako první nevládní-zájmová získala tříletý grant VaV-320/10/03 od MŽP. V náročných úkolech v něm bude naše ZO pokračovat v mapování a determinaci ovocných odrůd, založí další dva sady se starými odrůdami, zpracuje metodiku záchrany ovocných odrůd pro další CHKO a státní správu, uspořádá celostátní seminář k problematice a vydá bělokarpatský pomologický atlas.

Uvažujeme o zvýšení používání těchto ovocných stromů při obnovování mezí, tvorbě biokoridorů i o výsadbách nových sadů. Vždyť s rozvojem ekologického zemědělství se nabízí využití starých a místních odrůd, které nepoznaly chemické ošetření. Zbývá je "ekologicky" zpracovat na mošty, povidla, dětské přesnídávky, křížaly, kandované ovoce, sirupy apod. I když je jasné, že se nedá uvažovat o velkoprodukčním využití, mohlo by zpracování tohoto ovoce podpořit snahy o zlepšení ekonomické situace prodejem místních produktů. V tomto směru spolupracujeme s občanským sdružením Tradice Bílých Karpat v Hostětíně.

Slivoně

V rámci projektů ÚVR ČSOP bylo nalezeno a popsáno několik místních odrůd a polokulturních slivoní. Několik z nich by se daly popsat jako úplně nové taxony v systematice slivoní. To je ale botanická záležitost. Po praktické a hospodářské stránce jsou tyto typy slivoní i jinak významné. Totiž většina z nich nejeví příznaky šarky na plodech. Zdá se, že byly nalezeny významné genetické zdroje pro šlechtitelskou praxi. Jako rodičovské kultivary mohou posloužit k dalšímu šlechtění slivoní na rezistenci proti virové chorobě šarka. Tyto typy slivoní jsou fotograficky a herbářově dokumentovány a popsány. Některé z nich byly již prezentovány v odborných časopisech (např. Živa, Bílé-Biele Karpaty, sborníky z konferencí) a budou samozřejmě uvedeny i v připravovaném "Bělokarpatském pomologickém atlase". Nalezené slivoně jsou různě lidově pojmenovány, některé jméno nemají a je jim přiděleno jen evidenční číslo. Pro zajímavost některé názvy: Bílé slivky, Švestičky, Sračky, Malé sračky, Zelené, Žluté durancie, Okrůhlice, Pavlůvky, a další. Z pomologicky popsaných starých a skoro zaniklých odrůd se podařilo nalézt a zachránit odrůdy např. ´Vaňkova švestka´, ´Valtrova´, ´Štolcova´, ´Oulinská´, a další. Velká pozornost je věnována sledování různých typů nejrozšířenější odrůdě na Slovácku - ´Durancii´.

Jabloně a další ovocné druhy

Významným ovocným druhem v BK jsou jabloně. Vyhledávají se staré stromy a určují odrůdy. Je třeba dalšího průzkumu a pomologické testace, aby se dalo usoudit největší procentické zastoupení té které staré odrůdy v obcích a nebo mikroregionech. Krom toho byly objeveny i odrůdy, které se nepodařilo pomologicky zařadit a jsou to s největší pravděpodobností místní kultivary, semenáče s lidovými názvy. Např. ´Barynáč´, ´Kostečky´, ´Kdoulové´, ´Zárostopky´ a jiné.

V některých místních částech BK se vyskytují staré mohutné stromy hrušní. Bohužel, mnoho z těchto místních velikánů ještě nebylo pomologicky zpracováno i když se o nich ví. Přesto byly některé odrůdy popsány a testovány. Zajímavé místní typy hrušní jsou např. ´Koty´, ´Repovica´, ´Oharkule´, ´Krehule´, ´Dule´ apod.

Též byly nalezeny i zanikající odrůdy jiných ovocných dřevin jako např. u třešní ´Dönisenova žlutá´, ´Královská chrupka´, u višní různé sladkovišně a ´Královna Hortenzie´. Bylo provedeno mapování (a údržby stromů v terénu) u starých stromů oskeruše.