Co je chráněná krajinná oblast?
Zákon 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny praví, že chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou s charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

• zachování kvality oblasti pro budoucí generace
• jednotná péče o krajinu a přírodu a snadnější přístup k různým finančním zdrojům a rozvojovým programům
• usměrnění cestovního ruchu s ohledem na život místních obyvatel
• známka kvality a hodnoty území
• poradenství, informační zdroje a tím podpora kvalitního života v oblasti

Je Správa CHKO jen dalším orgánem státní správy a další zbytečná administrativa?
Správa CHKO je orgánem ochrany přírody podle §75 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vykonává státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny na území chráněné krajinné oblasti, není-li podle tohoto zákona příslušná státní správu vykonávat obec, ministerstvo životního prostředí nebo Česká inspekce životního prostředí. Z toho vyplývá, že Správa nebude dalším orgánem ochrany přírody, ale převezme na území CHKO působnost, kterou vykonával příslušný okresní úřad. Pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby či pro stavební povolení je nutný souhlas Správy CHKO. Stejný souhlas je třeba pro vydání povolení k nakládání s vodami. To znamená, že žadatel místo vyjádření referátu životního prostředí okresního úřadu bude mít vyjádření Správy CHKO. Tato vyjádření jsou vydávána formou správního rozhodnutí, aby účastníci řízení měli právo na odvolání. Správní řízení bývá zpravidla vyřízeno do 30 dnů a může probíhat současně s územním nebo stavebním řízením.

Proč se orgán ochrany přírody a krajiny vyjadřuje ke stavební činnosti?
Aby stavba a její provoz neohrozila chráněné druhy rostlin a živočichů, jejich stanoviště a respektovala ráz zdejší krajiny, „zapadla" do něj. Zdejší architektura je natolik kvalitní, že stojí za další rozvíjení v souladu s dnešními požadavky na bydlení. Vnášením cizích prvků do krajiny dochází k jejímu znehodnocování. Např. domy inspirované ostatní Evropou a zámořím vycházejí z odlišné kulturní tradice a v prostředí Bílých Karpat působí nepatřičně.

K čemu se Správa CHKO vyjadřuje při povolování stavební činnosti?
K tomu, co podléhá územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Limity pro výstavbu se týkají objemu staveb, podlažnosti, tvarů a sklonů střech. Tyto limity jsou obsaženy v „Plánu péče", v územních, příp. regulačních plánech.

Dochází k prodražení stavby?
NE. Při včasném posouzení záměru Správou. Spoluprací s odborníky - architekty lze nalézt vhodnou podobu stavby včetně přijatelné ceny při zachování požadavků stavebníka.

Mohu rozdělávat oheň u domu - pálit listí, opékat buřty a grilovat?
ANO. Na zastavěná území obcí a zahrady se pohlíží jako na místa vyhrazená. Pálení listí a trávy na soukromých zahradách bude plně v pravomoci obcí podle nového zákona o ovzduší.

Co je zonace?
Zonace určuje stupně ochrany území v CHKO. Zonace v CHKO zohledňuje nejen hodnotu území, ale i budoucí záměry. Je odstupňována od I. s nejpřísnější po IV. s nejmírnější ochranou. Ve IV. zóně jsou např. zastavěná území obcí, I. zóna zahrnuje stávající přírodní památky, přírodní rezervace a nejcennější území, která nejsou doposud chráněna (bučiny, cenné louky) - tedy území málo dotčená člověkem a jím neosídlená.

Bude Správa CHKO respektovat zonaci? Nezmění si ji jak chce?
NE. Případnou změnu zonace by předcházel stejný proces jako při vyhlašování CHKO. Tedy dotázání se dotčených, projednání, schválení.

Omezuje CHKO podnikání?
ANO. Může dojít k omezení takového podnikání, které by mohlo zatížit a znehodnotit přírodní prostředí a krajinu.

Jaký má CHKO dopad na obce?
Správa CHKO podporuje udržitelný rozvoj obcí a podílí se na zpracování rozvojových programů, včetně nezbytně nutných územních plánů. Snažíme se hledat spolu s obcemi možná řešení, nabízíme poradenství, zprostředkujeme odbornou pomoc a budeme pracovat na uplatňování Místní agendy 21. Místní agenda 21 je dlouhodobý program udržitelného rozvoje v obcích.

Omezí CHKO sportovní a společenskou činnost?
NE. Běžné akce jako dětské dny, přespolní běhy, turistické pochody, setkání je možné provozovat nadále. Zakázány jsou jen akce ohrožující přírodní prostředí jako automobilové či motocyklové závody, masové orientační běhy.

Omezí se zimní údržba - chemický posyp cest?
ANO. Chemický posyp cest je ze zákona zakázán. Solení mění chemismus půdy v okolí silnic a negativně ovlivňuje vegetaci podél cest. Výjimkou jsou kalamitní situace, např. ledovka.

Moh1u vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a parkoviště?
NE. Tyto činnosti jsou ze zákona zakázány. Nechceme, aby auta a motorky jezdily volně po lesích a loukách.

Mohu chodit po lese a sbírat borůvky, houby a jiné lesní plody?
ANO. Tyto činnosti jsou ze zákona zakázány pouze v národních přírodních rezervacích - v Bílých Karpatech se to týká pouze 5 oblastí viz. odkaz Chráněná území.

Budu omezen v kácení stromů na svém pozemku?
Kácení mimolesní zeleně v I. a II. zóně a v břehových porostech je vázáno na souhlas Správy CHKO, ve zbývajícím území je v pravomoci obce.

Omezí se zemědělská výroba?
NE. Celoevropským trendem je trvale udržitelné zemědělství a podpora mimoprodukčních aktivit.

Bude se na území CHKO dále zemědělsky a lesnicky hospodařit?
ANO. CHKO předpokládá soulad člověka - hospodáře a přírody. Jak na polích, tak v lesích se bude dále hospodařit. Proto jsou v I. a II. zónách poskytovány dotace z programu „Péče o krajinu" přímo majitelům - hospodářům na údržbu luk a pastvin, na podporu zvýšení druhové rozmanitosti lesů, na odbahňování rybníků, obnovu drobných toků a vodních ploch. V I., II. a III. zóně jsou poskytovány dotace Ministerstva zemědělství na kosení travních porostů a na podporu chovu masného skotu ovcí a koz. Pro II., III. a IV. zónu je možná podpora ekologické infrastruktury (kanalizace, čistírny odpadních vod a alternativní technologie) ze Státního fondu životního prostředí. Ve III. a IV. zóně se hospodaří jako v okolní krajině.

Co s neobhospodařovanou půdou a zarůstajícími loukami?
Právě zmíněné finanční prostředky mohou vést k obnově neudržovaných pozemků, péči o ně a celkové zlepšení vzhledu krajiny - tím i zmíněných luk a příkopů.

Mohu pěstovat brambory, kukuřici - geograficky nepůvodní zemědělské plodiny?
ANO. Veškeré běžné hospodářské plodiny i zvířectvo je možné pěstovat. Ale je zakázáno rozšiřovat, zavádět nové cizí druhy do zemědělských kultur. Odstrašujícím případem mohou být bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či křídlatka japonská a sachalinská, které ovládly naše břehové porosty a vytlačily původní rostliny a jsou za velkých finančních nákladů likvidovány.

Je možné tábořit a rozdělávat ohně mimo schválené kempy a tábořiště?
NE. Tento zákaz obsahují i jiné zákony, např. Lesní zákon. Cílem tohoto zákazu je snížit nebezpečí vzniku požáru v lese, na loukách či v rákosových porostech. Hasit oheň uprostřed lesa nebo luk není jednoduché. Rozdělávat ohně a tábořit je možné pouze na místech k tomu vyhrazených. Těmito místy, která vyhrazuje Správa CHKO a vlastník pozemku, jsou zastavěná území obcí, tábořiště, kempy apod.

I přes poměrně značnou nadmořskou výšku hlavních bělokarpastkých hřebenů a horský charakter střední a severní poloviny pohoří je zde zmije obecná velice vzácný had. Za posledních dvacet let má Správa CHKO k dispozici pouze několik ověřených údajů o výskytu zmije a to z Boršic u Blatnice, Strání, Lopeníka (2x), Žitkové (2x) a Sidonie. Několik dalších údajů od chatařů, zemědělců či pracovníků z lesního hospodářství se nepodařilo ověřit. Naopak, řada případů, kdy nám na Správu CHKO lidé přinesli fotografie či dokonce svlečky (svlečenou hadí kůži) domnělých zmijí se ukázalo, že se jedná o neškodnou užovku hladkou. Tento teplomilný had obývá zejména ke sluníčku otočené a prohřáté louky, pastviny i sady, díky kontrastní kresbě na hřbetních šupinách však bývá se zmijí často zaměňován. Zmije obecná je naopak vlhkomilný a chladnomilný had, obývající místa s dostatkem lesíků, hájků a úkrytů. Zmije je velmi plachá a spatřit ji můžeme zpravidla při slunění na vyhřátých místech, které teď v létě probíhá jen výjimečně v brzkých ranních hodinách nebo po dešti.
Správa CHKO nebo jiná ochranářská organizace na území Bílých Karpat žádný transfer zmije obecné neprováděla. Ostatně na to nemá ani oprávnění, protože tento had patří mezi zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie kriticky ohrožený druh a jakákoli manipulace s ním podléhá pravomoci ministerstva životního prostředí.
Správa CHKO velice ráda přivítá jakékoli informace o pozorování zmijí na území Bílých Karpat a bude velmi vděčná za poskytnutí fotodokumentace, případně jiných důkazů o jejich přítomnosti.