Vzdělávací a informační středisko
Bílé Karpaty, o.p.s.

Ekoporadna

Cílem ekologické poradny je poskytnutí informací a rad k řešení konkrétních problémů týkajících se ochrany životního prostředí a přírody. Dotazy jsou řešeny především telefonicky, e-mailem nebo osobní návštěvou klientů. Zpravidla jsou otázky zodpovězeny okamžitě v informační kanceláři. V některých případech je odpověď zaslána poštou i s informačním materiálem týkajícím se daného tématu.

Oblasti dotazů se týkají především ochrany přírody, tzv. domácí ekologie (třídění odpadu), energetických úspor (alternativní zdroje, Zelená úsporám), interpretace a ochrana přírodního a kulturního dědictví v Karpatech.

V letech 2009 - 2011 je poradna zapojena do tří síťových ekoporadenských projektů:

Projekt STEPi - Sítě ekologických poraden ČR, "Poradenství - metody, příklady, certifikace"

"Rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji"

"Síť environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji"

Dotazy

» Nyní můžete také zadat vlastní dotaz přes internet.

rok 2010

V koupelně a v kuchyni se mně rozmnožily ryběnky. Ráda bych se jich zbavila, ale nechci používat chemické přípravky. Existuje nějaký ekologický způsob jak se tohoto hmyzu zbavit? ?

Druh, který se vám objevil v bytě se správně nazývá rybenka domácí. Je to zvláštní druh bezkřídlého hmyzu, vyhledává vlhká, teplá a především tmavá místa s dostatkem úkrytů. Jsou naprosto neškodné. Živí se organickými zbytky a opravdu jen výjimečně může škodit na výrocích z papíru nebo kůže. Je dobře, že se rybenek nechcete zbavovat chemickými prostředky. Po jejich použití se totiž většinou rybenky po nějakém čase opět vrátí. Mnohem účinnější je omezit prostředí, které rybenkám vyhovuje. Pravidelným úklidem omezíte množství organických nečistot, kterými se rybenky živí a větráním zase můžete ovlivnit teplotu prostředí. Tímto lze jejich výskyt omezit na rozumou míru. Několik málo rybenek vám i po těchto opatřeních v domácnosti zřejmě přece jen zbude. Rybenky jsou však velmi zajímavým druhem hmyzu. Na planetě existovaly už v prvohorách před 300 miliony let, tedy v období kdy se teprve vyvíjeli první dinosauři. Tak si jistě zaslouží, aby třeba u i vás doma skrytě přežívaly dál.

V průběhu stavby svého rodinného domku jsem objevila na uloženém stavebním materiálu hnízdo se šesti bílými vajíčky. K hnízdu se hlásili dva ptáci velikosti vrabce. Jejich zbarvení bylo šedé, jeden z nich měl černou hlavu a bříško a oba měli rezavé ocásky. Chtěla bych vědět, o jakého ptáka se jedná a jak mám naložit s hnízdem. Stavební materiál budu totiž již brzy na stavbě potřebovat. ?

Podle popisu se téměř jistě jedná o hnízdící pár rehka domácího, někdy nazývaného čermáček nebo kominíček. I přesto, že není uveden v seznamu zvláště chráněných druhů živočichů, vztahuje se na něj podle zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny ochrana jako na volně žijícího ptáka. Všechny druhy volně žijících ptáků je zakázáno úmyslně zabíjet, držet v zajetí i úmyslně poškozovat nebo odstraňovat jejich hnízda a také je úmyslně vyrušovat během rozmnožování a odchovu mláďat.

Rehci obvykle sedí na vajíčkách 12 až 14 dní a dalších 14 dní trvá než jsou mláďata schopna vylétnout z hnízda. Doporučujeme tedy upravit harmonogram stavebních prací s ohledem na průběh hnízdění. Není-li to možné, doporučujeme požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí), který může doporučit náhradní nebo ochranné opatření. To může spočívat v přesunu hnízda na bezpečnou podložku, kde ptáci hnízdění dokončí. Účinnost takového opatření závisí na druhu ptáka a na období, kdy do zásah do přirozeného průběhu hnízdění realizován.

Každopádně je důležitá také prevence. I v průběhu stavby můžeme místo zabezpečit tak ,aby nejen ptákům, ale i jiným živočichům hrozilo co nejmenší nebezpečí. Cenné rady vám poskytnou na nejbližší stanici pro handicapované živočichy. Jejich seznam najdete na: www.zachranazvirat.cz. Každém případě doporučujeme i po dokončení stavby umožnit rehkům nebo i jiným druhům hnízdit na vašem domě.

Jak je omezen volný pohyb v rezervacích?

Slunečné a teplé počasí jarní a letních dnů láká mnoho lidí na procházky do přírody. S fotoaparátem nebo jen tak s batůžkem a svačinou putujeme krajinou a cesty nás mnohdy zavedou k místům, kde se nachází nějaká přírodní pozoruhodnost. Mnohé z těchto míst jsou součástí chráněných území a vztahují se k ním speciální ochranné podmínky, které bychom měli dodržovat.

Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou u nás vyhlašovány čtyři typy maloplošných zvláště chráněných území - přírodní památka (PP), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP) a národní přírodní rezervace (NPR). Ve všech chráněných územích je nutné pohyb usměrnit tak, aby nedošlo k ohrožení přírodních úkazů, které jsou nich chráněny. V národních přírodních rezervacích a v prvních zónách národních parků je navíc zakázáno pohybovat se mimo vyznačené cesty bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Na dodržování pravidel přímo v krajině dohlíží stráž přírody.

Jak správně pečovat o studánku?

Ne všude, kde voda prosakuje nebo vyvěrá na povrch, je vhodné vytvářet studánky. Přírodní prameniště jsou velmi cenný biotopem a často v nich přežívají vzácné druhy rostlin i živočichů. Studánka by mohla narušit jejich vodní režim prameniště a tím výrazně změnit životní podmínky. Teprve pokud takové nebezpečí nehrozí, tak se můžeme pokusit vytvořit studánku.

Studánka je vlastně lidskými zásahy upravený pramen. Podle vydatnosti zdroje, čistoty vody, účelu a polohy studánky se může lišit její provedení a úprava okolí. Jakýmsi přechodem k prameništím jsou polopřírodní studánky. K jejich úpravě použijte výhradně místní přírodní materiály. Většinou stačí, když z kamenů vytvoříte okrouhlý prostor pro malou tůňku a jednou za rok vybereme napadané listí a splavenou hlínu, aby se studánka časem nezanesla. Trochu listí můžeme na dně studánky ponechat, jako potravu a úkryt pro drobné bezobratlé živočichy. Voda ve studánce může sloužit k rozmnožování obojživelníků nebo jako napajedlo pro zvířata. V takové případě není vhodné nad nimi stavět stříšky.

Studánky s kvalitní a pitnou vodou můžeme upravit více. Žádný univerzální postup však neexistuje. Kromě výše uvedených doporučení se můžete dále inspirovat na internetových stránkách www.estudanky.cz, kde najdete rozsáhlou databázi studánek z celé České republiky, včetně fotografií, map a mnoha cenných rad.

Jaké předpisy upravují kácení stromů ve městě?
(Jana Koudelná)

Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Při kácení dřevin je nezbytné povolení, které vydává příslušný obecní nebo městský úřad. Povolení ke kácení je nutné, pokud obvod kmene stromu přesahuje ve výšce 130 cm nad zemí 80 cm nebo pokud kácený keřový porost přesahuje rozlohu 40 m2. Povolení není potřeba v případě, že strom bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví, nebo pokud hrozí škoda značného rozsahu. V takovém případ je nutné provést oznámení o pokácení dřeviny, a to do 15 dnů ode dne provedení. I povolené kácení stromu může na místě zastavit Policie, Stráž přírody nebo ČIŽP. Pokud byl strom pokácen nelegálně, je možné tuto skutečnost oznámit ČIŽP.

Pozn.: ČIŽP- Česká inspekce životního prostředí.

rok 2009

Jak stavět v CHKO Bílé Karpaty - praktická příručka pro stavebníky

Leták v elektronické podobě zde

Lidová architektura CHKO Bílé Karpaty

Leták v elektronické podobě zde

Oba letáky jsou také k dispozici na Správě CHKO Bílé Karpaty v Luhačovicích a Vzdělávacím a informačním středisku Bílé Karpaty,o.p.s. ve Veselí nad Moravou.

Jak pomoci ježkům?

Ne všichni ježci, které zahlédneme venku ještě teď, v listopadu, potřebují naši pomoc. Jak tedy poznat, kdy pomoc potřebují a kdy ne? Naše pomoc je žádoucí jsou-li ježci zranění, mají-li nízkou hmotnost, či jedná-li se o osiřelá mláďata. Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje, je malátný a nemá obranné reakce ? při dotyku rukou nenaježí bodliny, ani se nestočí do klubíčka. Jelikož zdraví ježci jsou aktivní od soumraku do časného rána, setkání s ježkem za dne nám napoví, že s ním zřejmě není něco v pořádku. V zimě můžeme na ježka narazit tehdy, pokud mu dojdou zásoby energie a on je přinucen přerušit zimní spánek. Ke zdárnému přečkání zimy by ježek měl dosáhnou do konce listopadu hmotnosti alespoň 600 - 700g.
Pokud ježka vezmeme do domácí péče nebo ježčí rodinku přikrmujeme venku, připomeňme si několik základních pravidel. Ježci jsou hmyzožravci a přijatelnou alternativou je pro ně konzerva pro kočky nebo vařené kuřecí a hovězí maso. Nevhodné je mléko (způsobuje totiž průjem), vepřové maso a uzeniny, vařené brambory, solená, kořeněná a příliš tučná jídla. Pít dávejme ježkům pouze vodu. Podrobnější informace k péči o ježky najdeme např. na www.ekolist.cz (zadejte: pomoc ježkům).
V listopadu je již mnohem složitější ježky dokrmit a je proto lepší svěřit starost o ně přímo odborníkům ze záchranných stanic pro handicapované živočichy (ZO ČSOP Buchlovice, tel.: 572 595 916, 732 250 240 nebo ZOO Hodonín, tel.: 518 343 385). Péče o ježky a ježčí mláďata je finančně velmi náročná, u jednoho jedince přijde minimálně na 500 až 1000 korun. Chcete-li tedy k záchraně ježků (ale i jiných živočichů) přispět a nemůžete se o ně sami starat, můžete je podpořit nepřímo, a to odesláním finančního příspěvku na sbírku ?Zvíře v nouzi? (www.zvirevnouzi.cz).
Nejdůležitější radu přidáváme na konec. Jako vždy a všude je nejlepší problémům předcházet. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se na podzim objevuje tolik ježků v nouzi? Můžeme za to bohužel my, lidé. S blížícím se podzimem začíná úklid zahrad a přitom dochází k nechtěnému ničení ježčích hnízd ukrytých pod hromadami větví, sena, ale také třeba stavebního materiálu. Mnoho mláďat osiří také poté, co jejich matku přejede auto nebo ji zabije sekačka. Proto buďme při zahradních pracích opatrní a úklid zapomenutých hromad větví nebo cihel nechejme raději na pozdní jaro. A necháme-li hromadu větví někde v koutě zahrady nastálo, bude tam k užitku nejen ježkům, ale i jiným drobným zvířecím obyvatelům.

Proč se čápi zdržují na stromech nebo kolem nich létají?

V posledních dvou letech se množí dotazy obyvatel Veselí, kteří v Hájku o prázdninách pozorují poletující čápy a nedovedou si vysvětlit jejich chování. Dotaz obvykle zní: proč se čápi zdržují na stromech nebo kolem nich poletují? Chtějí si postavit hnízdo a potřebují nějakou pomoc? Čápi si určitě o prázdninách hnízdo stavět nechtějí, hnízdí jen jednou ročně. Krátce po svém příletu na konci března se pustí do opravy hnízda, které používají po mnoho let. Vejce snášejí v druhé polovině dubna a oba rodiče na nich střídavě sedí více jak měsíc. Mláďata jsou schopna letu až po dalších více než dvou měsících rodičovské péče a v prvních dvou týdnech jejich leteckých pokusů je rodiče stále ještě doprovázejí. Z toho je zřejmé, že při tak náročné výchově by čápi další mladé už vyvést nestihli. Na daleká zimoviště jižně od Sahary, začínají odlétat již začátkem srpna. Čápi jsou družní ptáci, často táhnou pospolu ve velkých hejnech čítajících až několik stovek kusů. Zajímavé je, že první odlétají mladí ptáci (nezávisle na rodičích) a přidávají se k dospělým ptákům z jiných hnízdišť, kteří je pak na cestě vedou. S tím také patrně souvisí jejich výskyt v Hájku, kde se před odletem shromažďují na vysokých stromech. Mají odtud navíc blízko za potravou na podmáčené louky podél Moravy i právě sklízená pole.
I když se čápi tradičně těší všeobecné oblibě obyvatelstva a jejich soužití s lidmi je poměrně bezproblémové, občas jsou situace, kdy naši pomoc potřebují. Většina čápů hnízdí v blízkosti lidských obydlí, a jsou tedy ohroženi např. bouráním starých stodol, komínů či sloupů, na kterých mají hnízda. V takovém případě je třeba pro ně včas připravit náhradní hnízdní podložku. Neměli bychom také zapomínat na zdravý rozum a podléhat hloupým a nepravdivým kampaním bulvárních médií ? např. v souvislosti s jejich líčením tzv. ptačí chřipky přišlo před dvěma lety o život mnoho vlaštovek, jiřiček a vrabců, jejichž hnízda na svých domech lidé v neopodstatněné panice zničili. Informace o některých projektech na ochranu čápů např. na: www.csop.cz, záložka Ochrana druhů/ dále Národní program Ochrana biodiverzity/ dále Ptáci.

rok 2008

Všude se teď prodávají a pak bohužel často povalují PET lahve. Nedají se recyklovat? Organizuje někdo jejich sběr?

Takzvané PET lahve, či někdy zkráceně "petky" (vyrobené z polyethylentereftalátu) jsou v současné době jedním z nejpoužívanějších nápojových obalů. Tím se ovšem staly také jedním z největších problémů hospodaření s komunálními odpady. K tomu není potřeba hlubokých analýz, ale stačí se podívat do a bohužel i kolem popelnic. Používáme je především proto, že jsou lehké. Už méně se zamýšlíme nad tím, co nás tato "lehkost pití" stojí. Nejde samozřejmě o to, jejich používání zakazovat. Nicméně je dobré si uvědomit některé ze souvislostí. Ne vždy je nutné používat "petky" nevratné. Ač se výrobci nápojů snaží jejich spotřebu podporovat všemožnými soutěžemi, stále je na trhu řada nápojů v lahvích vratných. Ty si zachovávají výhodu lehkosti, ale několikanásobným oběhem přece jen snižují množství vzniklého odpadu. Další jednoduchou, ale bohužel ne už tolik praktikovanou možností, jak řešení problému s již koupenými, nevratnými lahvemi pomoci, je povolit zátku a láhev sešlápnout. Šetříme tím objem naší popelnice, ale i prostor v "kuka voze" a tedy i nároky na přepravu. Poslední ze způsobů jak problému pomoci je třídění a recyklace lahví použitých. Konkrétně pro PET lahve technologie zpracování již existuje a to i v naší republice. Polyethylentereftalát může sloužit k výrobě textilních vláken. Jeho zpracování ovšem není levnou záležitostí a tak do značné míry opět závisí na schopnosti láhve vytřídit.

Jaký je vliv solení na životní prostředí a na rostliny? Dá se s tím něco dělat?

Slaná voda se z vozovek dostává kanalizací do vodotečí a na čistírnu odpadních vod, většinou se při tom dostatečně naředí, takže problémy s vysokou koncentrací soli jsou spíše místní a časově omezené. Část soli je shrnuta se sněhem na okraj komunikace, kde pomalu vsakuje do půdy. Ionty chloru se v půdě příliš nevážou a jsou i nadále vyplavovány. Naopak sodíkové ionty, penetrující půdním horizontem, se na drobné částečky půdy vážou a vytěsňují ionty vápníků, sodíku a hořčíku. Mění se tak fyzikální a chemické vlastnosti půdy, zvyšuje se zásaditost, dochází ke zhutnění a horšímu provzdušnění půdy. Rostliny jsou nuceny s živinami přijímat i sůl, dochází k hromadění chlorových a sodíkových iontů a následně osmotickému stresu a usychání rostliny. Navíc rostlina trpí nedostatkem živin, které slané ionty z půdy vytěsňují. To vše vede k oslabení vegetace, hlavně uličních stromořadí. Tyto oslabené stromy se pak velmi těžko brání dalším škodlivinám městského prostředí a škůdcům, jako je např. klíněnka napadající kaštany. Přes všechny tyto negativní vlivy se zimní údržba komunikací bez soli dá v našich podmínkách těžko zvládnout. Řešením je vyvarovat se zbytečného solení. Například při nízkých teplotách pod -5°C je solení neúčinné, rovněž preventivní posypy vozovek a používání zbytečně vysokých množství soli jsou nejen neekologické, ale i neekonomické. K zimě prostě sníh a náledí patří a proto není možné očekávat, že nám někdo zajistí v každém okamžiku čistou a suchou silnici. Měli bychom jezdit opatrně nebo nechat auto doma.

Co s nalezeným zraněným živočichem?

Naleznete-li zraněného živočicha, je možné se obrátit na naše středisko, lépe však přímo na záchranou stanici v Buchlovicích (tel.: 572 595 916 - pan Tomešek).

Kam s nebezpečným odpadem, např. autobaterií, zářivkou, plechovkou od barvy?

Nebezpečný odpad je třeba odevzdat do sběrného dvora. Nejbližší sběrné dvory:

Veselí nad Moravou

Firma KOVOSTEEL s.r.o
ulice Rumunská
otevřeno: Po - Pá 7.00 - 17.00, So 7.00 - 12.00
tel.: 518 322 384

Kyjov

Firma Eskor, s.r.o.
Havlíčkova 181
otevřeno: Po - So 7.00 - 17.30
tel.: 518 611 688

Strážnice

Firma RUMPOLD UHB s.r.o.
U Vlečky
otevřeno: Út - Pá 13.30 - 17.00, So 8.00 - 12.00
tel.: 518 334 754

Hodonín

Firma Tespra
Měštanská 1646/9
otevřeno: Po - Pá 6.00 - 18.00, So 10.00 - 17.00
tel.: 518 351 114

Uherské Hradiště

Firma O-T-R, a.s.
Moravníky 905
otevřeno: Po - Pá 7.00 - 16.00
tel.: 572 551 728

Hliníková fólie (alobal)

V současné době bohužel sběrny hliník z obalů potravin nevykupují. Musíte se obrátit přímo na firmy, které hliníkové fólie opětovně využívají ve výrobě:

Firma Alutherm CZ, s.r.o.
252 10 Mníšek pod Brdy 900
tel: 318 503 267
e-mail: alutherm.cz@tiscali.cz
web: http://www.alutherm.cz/

Eko Metal Recycling
8. května, 795 01 Rýmařov
tel.: 554 211 999
e-mail: iveta.ekometal@worldonline.cz
web: http://www.estav.cz/eko-metal/

Hliník lze rovněž zaslat, ovšem lépe v množství několika kilogramů, s uvedením jména, adresy, r.č. a čísla účtu, na který firma zašle peníze. Výkupní cena Al folie z domácností je 15 Kč/kg, v případě plátce daně: + DPH 22%, takže se hliník téměř nevyplatí posílat.

Co sbírat?	Co nesbírat?
nápojové plechovky; použité folie od jogurtů, termixů, rybích salátů; šroubovací Al uzávěry (nekorunkové) od alko i nealko nápojů; Al obaly od paštik; tuby od léčiv; folie z čokolád; Al sprejové nádobky; hliníkové nádobí a příbory (např. papiňáky, ešusy, vidličky, lžíce, nikoli však nože); žaluzie, plechy, bloky od motorů, soudky, konve, stanové konstrukce, lehátka apod.	folie spojené s papírem a plastem (obaly od žvýkaček, vnitřní obal cigaretové krabičky, pytlíky od kávy, polévek, obaly od sušenek, arašídů, mražených krémů, obaly od trvanlivého mléka v krabicích); nádoby nebo jiné předměty kombinované s železnými či jinými prvky apod.

Co sbírat?

Co nesbírat?

nápojové plechovky; použité folie od jogurtů, termixů, rybích salátů; šroubovací Al uzávěry (nekorunkové) od alko i nealko nápojů; Al obaly od paštik; tuby od léčiv; folie z čokolád; Al sprejové nádobky; hliníkové nádobí a příbory (např. papiňáky, ešusy, vidličky, lžíce, nikoli však nože); žaluzie, plechy, bloky od motorů, soudky, konve, stanové konstrukce, lehátka apod.

folie spojené s papírem a plastem (obaly od žvýkaček, vnitřní obal cigaretové krabičky, pytlíky od kávy, polévek, obaly od sušenek, arašídů, mražených krémů, obaly od trvanlivého mléka v krabicích); nádoby nebo jiné předměty kombinované s železnými či jinými prvky apod.

- zdroj: Ekolist -

Po dohodě se zpracovatelem hliníku je možné zorganizovat např. školní sběr hliníku a zaslat nasbíranou surovinu ve větším množství (cca od 30 kg) k recyklaci.

Chcete provádět rozsáhlejší úpravy na svém pozemku v CHKO Bílé Karpaty?

Doporučujeme rozhodně kontaktovat pracovníky správy CHKO Bílé Karpaty. Informace na http://www.bilekarpaty.cz/.

Ekoznačky

Ekoznačení představuje označování výrobků i služeb, jenž jsou šetrnější k životnímu prostředí. To zahrnuje výrobu, používání i likvidaci výrobku. Výrobky jsou testovány v nezávislých laboratořích a podle výsledků je výrobek označen ekoznačku garantující jeho ekologickou šetrnost. Česká ekoznačka je ve tvaru písmene "e". Potraviny musí splňovat specifická pravidla a jejich značka má označení "bio". Některé státy používají společnou značku např. "Severská labuť" je značkou Norska, Švédska, Dánska a Islandu. Členové EU mají taky svou značku, tzv. "Kytičku", kterou ČR může taky používat pro své ekologicky šetrné výrobky.

Praní, tvrdost vody a vhodný prací prášek

Ve Veselí nad Moravou a okolí je voda tvrdá, a tedy se v ní relativně hůř pere (tvrdost 3). Dobrým tipem, perete-li v ruce, je přidat změkčovadlo (stačí soda). V pračce používejte prášky šetrnější k životnímu prostředí, a to BEZFOSFÁTOVÉ (na obalu jsou označeny). Prášky s fosfáty obsahují FOSFOR, který je jednou z příčin nadbytku živin ve vodách, a vede k růstu tzv. "vodního květu" (zelený povlak na hladině) jenž způsobuje alergické reakce, a velmi stěžuje úpravu vody na pitnou. Zdroje naší pitné vody jsou z řeky Moravy!!!

Proč jíst Biopotraviny?

Biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství, to znamená způsob obhospodařování půdy, který má pozitivní vliv na rozmanitost flóry a fauny, méně znečišťuje životní prostředí, produkuje méně oxidu uhličitého a nebezpečných odpadů. Toto hospodaření se významně podílí na udržitelném rozvoji venkova, jak sociálním tak hmotném. Samotné produkty jsou vysoce biologicky hodnotné a tudíž jejich nákupem pomáháme zajistit lepší a zdravější budoucnost pro sebe, své děti a naši plantu. Kdo ještě nikdy nekoupil a neochutnal žádnou biopotravinu může začít třeba vynikajícím biomoštem z tradičních odrůd jablek Bílých Karpat z Hostětína přímo v našem Vzdělávacím a informačním středisku Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou. Jablečný mošt prodávaný ve skle je výborný jak chlazený za horka, tak jej lze pít ohřátý se skořicí v chladných zimních dnech.

Další místa možného nákupu biopotravin jsou:

Veselí n. M. - BILLA, sídliště Chaloupky, produkty Pro - bio
Strážnice - Ludmila Surá, Předměstí 394, produkty Pro - bio
Uh. Hradiště - Hotel Fojta, Masarykovo nám 155, produkty Pro - bio
Uh. Hradiště - Jiří Kovařík, Štěpnická 1085, produkty Racio
Uh. Hradiště - Jiří Kovařík, Mariánské nám.63, produkty Saffron
Uh. Hradiště - Obchodní dům Duha, 2. patro, Masarykovo nám. 1232, produkty Country Life

Hledáte nějakou informaci o zvířatech, rostlinách nebo o krajině Bílých Karpat?

Navštivte naši odbornou knihovnu ve Veselí nad Moravou, Bartolomějské nám. 47. Rádi Vám poradíme, a případně zapůjčíme odborné publikace.