Vzdělávací a informační středisko
Bílé Karpaty, o.p.s.
Tořič Tořič English Pro děti Časopis TOPlist

Logo JMK
IP BK


Logo MŽP


Logo Líska

Ekoporadna

Cílem ekologické poradny je poskytnutí informací a rad k řešení konkrétních problémů týkajících se ochrany životního prostředí a přírody. Dotazy jsou řešeny především telefonicky, e-mailem nebo osobní návštěvou klientů. Zpravidla jsou otázky zodpovězeny okamžitě v informační kanceláři. V některých případech je odpověď zaslána poštou i s informačním materiálem týkajícím se daného tématu.

Oblasti dotazů se týkají především ochrany přírody, tzv. domácí ekologie (třídění odpadu), energetických úspor (alternativní zdroje, Zelená úsporám), interpretace a ochrana přírodního a kulturního dědictví v Karpatech.

V letech 2009 - 2011 je poradna zapojena do tří síťových ekoporadenských projektů:

Projekt STEPi - Sítě ekologických poraden ČR, "Poradenství - metody, příklady, certifikace"

"Rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji"

"Síť environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji"

Dotazy

Plakát

» Nyní můžete také zadat vlastní dotaz přes internet.

rok 2010

Je možné barvit vlasy bez použití chemie?

Klasické barvy na vlasy obsahují různé chemické látky a konzervanty (například amoniak, PPD neboli P-Phenylenediamin) a jako oxidační činidlo zpravidla peroxid vodíku. Chemické barvy mohou mít nepříznivý vliv na vlasy a zdraví (existuje je zde zvýšené riziko podráždění pokožky, vzniku alergií, zánětu močového měchýře či rakoviny), případně na složky životního prostředí, pokud do něj volně proniknou.

Objevily se také případy, kdy kosmetické firmy přidaly do barev nebezpečné a zakázané přísady. Například roce 2010 varovalo spotřebitele Ministerstvo zdravotnictví před nákupem barev na vlasy od polské firmy Venita, které obsahovaly látky hydrochinon a 2-nitro-p-fenylendiamin (riziko vzniku rakoviny močového měchýře).

Pokud se neobejdete bez koupě barvy na vlasy, doporučujeme minimálně sledovat koncentraci peroxidu vodíku. Například permanentní barvy na vlasy ho obsahují kolem 6-12%, zatímco smývatelné jen 1,9%. Některé firmy zareagovaly na obavy spotřebitelů a nabízejí kromě standardní řady také barvy na vlasy bez peroxidu, amoniaku, případně s přídavkem vyživovacích olejů. V drogeriích jsou běžně k dostání.

Ekologickou kvalitu zaručují přírodní kosmetické prostředky nesoucí logo BDIH - přírodní kontrolovaná kosmetika. Takovou značkou disponují barvy na vlasy firmy LOGONA Naturkosmetic, kterou lze pořídit většinou v e-shopech (www.lavanda.cz).

Barvicí přísadu tvoří většinou přírodní složky jako je henna (rostlina Lawsonia inermis) nebo heřmánek, ibišek, indigo či měsíček. Henna je k dostání ve formě prášku, pasty nebo se přidává do šamponů. Další přírodní barvicí produkty více výrobců lze najít např. v e-shopech www.organictime.cz. www.natur-cosmetics.cz apod.

Pokud jste ochotni experimentovat doma, existuje několik domácích receptů. Například studený čaj nebo káva se doporučuje při oplachování tmavých vlasů. Do 600 ml horké vody se vhodí 3 sáčky čaje a lžičky mleté kávy a po vychladnutí lze aplikovat na vlasy. Naopak na světlé vlasy je doporučován heřmánkový odvar.

Zdroj: RICHARDSONOVÁ, Rosamond. Domov. nové pohledy na zdravé, bezpečné a přirozené bydlení. Tipy, rady, nápady. Bratislava: Perfekt, 2003. ISBN 80-8046-237-2

Existují i složitější recepty, zmiňme například barvu na vlasy ze slupek vlašského ořechu: 20g rozdrcených slupek smícháme s 50 ml vody, 25 g kamence a 75 g stolního oleje. Zahříváme na mírném ohni tak dlouho, dokud směs nemá odstín, který si přejeme. Vlasy natíráme okamžitě, protože šťáva rychle ztrácí barvící schopnost. Zdroj: www.jitrni-zeme.cz .

Slyšela jsem o rozložitelných pytlících na bioodpad, z čeho se vyrábí a kde je seženu?

Na bioodpad je možno pořídit sáčky či pytle, které se vyrábějí z tzv. bioplastů a jsou biodegradabilní (tj. rozloží se do několika týdnů na základní složky jako je voda, oxid uhličitý a biomasu). Bioplasty se vyrábí z rostlinných polysacharidů, které se získávají ze zemědělských produktů (např. kukuřice, brambory, cukrová řepa, sója, tabák, cukrová třtina), případně dalších surovin (např. celulóza, lignit). Tyto sáčky jsou na rozdíl od klasických polyetylenových paropropustné (propouští vlhkost ven) a tím snižují riziko zápachu a hnití bioodpadu již v domácnosti.

Příkladem jsou sáčky a pytle z kukuřičného a bramborového škrobu od firmy HBaBio. Výrobce uvádí, že se rozloží zhruba do 90 dnů v kompostu. Kromě pytlů a sáčků nabízí také koše Biomat Combi, které slouží jako speciální držák na kompostovací sáčky či pytle. Výrobky této firmy jsou k dostání v některých specializovaných prodejnách, prodejnách zdravé výživy (například prodejna zdravé výživy Krajinka na ulici Sloupského 1197 v Uherském Hradišti), případně v e-shopu www.ekodomov.cz .

Kromě výše zmíněných sáčků určených na biodpad se objevily v obchodní síti Tesco a Co-op OXO rozložitelné sáčky na klasický domovní odpad od firmy Symphony Environmental Ltd.. Sáčky dodává do ČR velkoobchod Vipor, viz www.vipor.cz .

Materiálem pro výrobu sáčků není bioplast, ale klasický polyethylen (LDPE), který je obohacen o složku d2w a tím je získán tzv. oxo-rozložitelný plast. Rychlost rozkladu záleží na podmínkách, uvádí se několik týdnů v kompostu, v prostředí podobné půdnímu kolem dvou let. Podrobnější popis výzkumu vlastností tohoto plastu lze najít například na webových stránkách www.biom.cz .

Sáčky z toho d2w plastu se však příliš nedoporučují pro oddělený sběr biologických odpadů, protože nejsou na rozdíl od bioplastu paropropustné. Také s ukládáním na kompost nejsou dostatečné zkušenosti a díky delší době rozkladu je třeba jisté opatrnosti.

Na základě našich zkušeností nepovažujeme za nutné pořizovat sáčky na biologický odpad, pokud to není z hygienických nebo jiných důvodů nutné. Stačí si pořídit uzavíratelný koš s vyjímatelnou a omyvatelnou nádobou, kterou lze umístit do skříňky pod dřezem nebo do kouta a obsah koše zhruba co dva dny vynášet a pravidelně vymývat.

Křeček polní si usmyslel udělat východ (či vchod) ve výkopu, který bych chtěl zabetonovat jako základ pro oplocení pozemku rodinného domku. Vzhledem k tomu, že neznám jeho zvyklosti a přišlo by mi líto, kdybych mu ublížil, poraďte, jak mu mám šetrně rozmluvit, aby svoje bydliště opustil, nebo přemístil jinam

Křeček polní patří k silně ohroženým druhům naší fauny, proto je Vaše snaha o co nejšetrnější přístup k tomuto tvorovy více než chvályhodná. Jeho nora byla na místě vašeho výkopu pravděpodobně mnohem dříve než jste zde začal kopat. Snaha přemístit jej v tomto období by byla spíše na škodu, neboť křeček si během pozdního léta a časného podzimu shromažďuje zásoby potravy na přečkání zimy. Do své "spižírny" tak v lícních torbách postupně nanosí až 15 kg semen a zrní. Tato potrava by mu po přemístění na novou lokalitu v zimě samozřejmě chyběla a zahynul by hlady. Odchyt by navíc znamenal riziko také pro Vás, jde totiž o živočicha kousavého a jelikož si své zuby nečistí, mohla by vzniknout z případného zranění ošklivá infekce. Jeho systém podzemní nor, chodeb a komor má na délku několik metrů a zpravidla ústí na povrch až osmi vstupy resp. výstupy. S ohledem na tento fakt bych doporučoval jeho vchod/východ ve vašem výkopu něčím ucpat a zabetonovat podle Vašeho plánu. Důležité bude pouze zamezit vniknutí betonu do jeho obydlí, abyste jej neprodyšně neuvěznil v některé z jeho komor. Po zabetonování jednoho východu použije křeček další popř. si do zimy ještě zbuduje nový. Křečci polní se dožívají zhruba 10 let, proto se budete moci kochat tímto nádherným zvířetem ještě několik let.

Jaké publikace o vedení ekologicky šetrné domácnosti mi doporučíte?

Mezi nejznámější a poměrně široce rozpracované publikace (např. kapitoly energie, voda, nakupování, ovzduší, doprav, zahrada...) patří publikace od trojice autorů:

VLAŠÍN, M., LEDVINA, P. , MÁCHAL,A. Desatero domácí ekologie.Brno: STEP, 2009. (VIS BK)

Další publikací, která je umělecky zpracovaná a obohacena o hodně obrázků a fotografií, je:

KALISTOVÁ, Magdalena. Můj domácí sebezpyt. Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu. Praha: Revolver Revue, 2008 Pro děti vhodná a zajímavou formou je zpracována: VAVNA, John.50 nápadů k záchraně Země. Praha, ČSOP, 1991. (VIS BK)

nebo

MOUR, J.,GIRARDET, H. Zelená planeta. Ekologický program pro každého. Praha: Mladá Fronta, 1993. ISBN 80-204-0396-5

Tato publikace obsahuje celou řadu tipů na šetrný životní styl a úklid domácnosti, včetně tipů pro zdravý životní styl: RICHARDSONOVÁ, Rosamond. Domov. nové pohledy na zdravé, bezpečné a přirozené bydlení. Tipy, rady, nápady. Bratislava: Perfekt, 2003. ISBN 80-8046-237-2

Na praní a čištění se pak více zaměřuje tato publikace: LEDVINA, Petr. Dočista. O environmentálně šetrném uklízení. Brno: Veronica, 2009. (VIS BK)

Jak si můžu naleštit karoserii auta bez použití chemie?

Špínu na laku karoserie auta lze vyčistit pomocí podomácky připraveného prostředku. Na přípravu leštěnky potřebujeme 100 g mýdlových vloček nebo nastrouhaného mýdla, vodu, 6 kapek jojobového oleje (je nejlesklejší, ale pokud ho nemáte, lze přidat i jiný za studena lisovaný olej), 15 g včelího vosku. Postup: mýdlové vločky dáme pře noc rozpustit v teplé vodě a pak rozmícháme. Mezitím smícháme včelí vosk a jojobový olej v misce a zahříváme nad párou. Rozpuštěný vosk s olejem vlijeme do rozmíchaných mýdlových vloček. Pak naneseme lehce na karoserii a vyleštíme.

Zdroj: RICHARDSONOVÁ, Rosamond. Domov. nové pohledy na zdravé, bezpečné a přirozené bydlení. Tipy, rady, nápady. Bratislava: Perfekt, 2003. ISBN 80-8046-237-2

Jak poznat ekologičtější prací a čistící prostředky a kde jsou k dostání?

Hledání ekologický šetrnějších přípravků se v klasických drogeriích a obchodech se podobá menšímu detektivnímu pátrání. Větší možnosti poskytuj specializované prodejny zdravé výživy a největší výběr poskytují e-shopy, zaměřené na ekologicky šetrný a zdravý životní styl.

V první řadě vám pomohou loga ekoznaček, především ekologicky šetrný výrobek, kterou přiděluje Ministerstvo životního prostředí. Jí disponuje například prací prostředek Qualt Excel od firmy Rakovník, FEEL ECO od firmy Fosfa, nebo stavebnicový systém firmy PERMON firmy Missiva. Z čistících prostředků pak čistící přípravek na nádobí Lena Natur a čistící řada REAL wc čistic, REAL bathroom a REAL creme. Seznam prostředků (ale bohužel ne prodejních míst) je k dispozici na webových stránkách www stránky: www.ekoznacka.cz .

Další značkou, které si lze všimnout v řadě obchodů, je obrázek zeměkoule s názvem sustainable cleaning, doplněný ikonou sklenička, tričko, smeták apod. (podle účelu prostřdku). Nejedná se o ekoznačku v pravé slova smyslu, ale o dobrovolnou aktivitu firem sdružených v evropské Asociaci pro čistící a úklidové prostředky, které vyhlásily Chartu udržitelného úklidu. V rámci jejího plnění se snaží o lepší informovanost o svých výrobcích, větší bezpečnost a udržitelnost, nezávislé kontroly apod. Blíže viz www.sustainable-cleaning.com .

Ekologicky šetrnější varianty výrobků (pokud nemají ověřenou ekoznačku) poznáme především podle toho, že jsou biologicky odbouratelné a neobsahují často nadbytečné chemické přísady, parfémy, optické zjasňovače, ale naopak přírodní rostlinné tenzidy nebo mýdlovou složku, přírodní aroma , čistící prostředky jsou vyrobeny na bázi octa, citronu, pomeranče, sody apod.

Můžeme zmínit několik konkrétních obchodů, kde sehnat eko prostředky:

Prodejna zdravé výživy na ulici Sloupského 1197 v Uherském Hradišti nabízí například prací a čistící řadu Ecover nebo nový hit , prací přípravky z tzv. mýdlových ořechů. Prodejna zdravé výživy NejenBio na Mlýnské ulici 1228 v Uherském Hradišti nabízí také Ecover, mýdlové ořechy a řadu Bentley organic (například mýdlové vločky).

Prodejna zdravé výživy Zdravíčko v Kyjově na Masarykově nám. 37 nabízí řadu ekologických prostředků, například Ecover, Sodasan, Greenforse, Bioorganic, Ecolife, Navi team.

V síti drogerií DM lze koupit prací a čistící produkty firmy Ecover nebo německé Frosch (jedná se o německou firmu, která disponuje tamní ekoznačkou a je jen mírně cenově dražší). Frosch lze dále výběrově najít v klasických drogeriích, například v drogerii barvy-laky, VMD na Masarykově ulici můžete sehnat některé čistící prostředky řady Frosch (prostředek na mytí nádobí, na mytí podlah, oken apod.).

V internetových obchodech lze koupit řadu ekologických prostředků (např. www.tutina.cz ; www.biosfera.cz ; www.ekorodinka.cz ;

Chtěli bychom realizovat exkurzi do firmy, která se zabývá recyklací a znovu zpracováním odpadu. Můžete mi v okolí nějaké doporučit?

Realizace exkurze do firem, které se zabývají recyklací druhotných surovin, je velmi dobrý nápad, především pro školní děti. Někteří lidé (například rodiče školních dětí) ještě stále nevěří, že systém třídění odpadů a jejich následná recyklace u nás funguje bez větších problémů a tříděné odpady nekončí na skládkách. Exkurze ukáže školákům souvislosti a možnosti znovu-zpracování druhotných surovin a cestu, která v životním cyklu výrobků nekončí na skládce, ale je znovu vrácena do koloběhu výroby a spotřeby. Některé firmy se dokonce využily potenciál pro exkurze - nabízí tématické programy a mají kvalitně vyvinutou infrastrukturu pro návštěvníky. Kromě klasických sběrných dvorů existuje několik specializovaných firem.

Takovým TOP podnikem, co se týče zaměření na exkurze, je Kovosteel s hlavním sídlem ve Starém Městě u Uherského Hradiště (další provozy Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Hodonín, Strážnice).

Firma se zabývá výkupem a zpracováním poměrně širokého spektra odpadů: kovového odpadu, nebezpečného odpadu, autovraků, elektrošrotu, druhotných surovin (papír, plast, sklo, textil a dřevo) apod.

V areálu Kovosteelu je k dispozici tato návštěvnická infrastruktura: vláček Steelinka, replika lodi a majáku. Ve spolupráci s občanským sdružením Rosnička nabízí ekologické výukové programy o odpadech a recyklaci.

www stránky: www.kovosteel.cz

Firma PURUPLAST, jak už z názvu vyplývá, se zabývá sběrem a zpracováním plastových odpadů. Mezi výrobky z recyklovaného plastu patří například zatravňovací rošty, kompostéry nebo meziprodukty recyklace plastů (regranuláty, drtě) na výrobu dalších výrobků.

www stránky: www.puruplast.cz

Sdružení UH- EKO, chráněná dílna Uherské Hradiště představuje komplexní linku zaměřenou na demontáž nejrůznějšího elektrošrotu. Třídění na využitelné části a kovy provádí ručně zdravotně postižení pracovníci. Takže exkurze do tohoto provozu představuje možnosti ukázky zpracování elektronického odpadu (televizory, výpočetní technika, bílá technika) i ukázku sociálního podniku - zapojení zdravotně postižených občanů do pracovního procesu. Kromě toho je v dílně k vidění malá výstavka pamětních spotřebitelů.

Kompostárna Buchlovice O.T.R provádí drcení dřevních odpadů a zpracování biologicky rozložitelných odpadů, z nichž vyrábí kompost a výsadbové substráty. Mezi hlavní dodavatele bioodpadu patří především město Uherské Hradiště, kde funguje systém sběru bioodpadu do označených hnědých popelnic.

www stránky: www.otr.cz

Můžeme prát pračce pomocí mýdla a jaká mýdla jsou pro praní vhodná?

Mýdlo je starý osvědčený prostředek pro ruční praní i praní v pračce. Nejen to, mýdlovým roztokem s vodou, případně s octem, lze čistit celou domácnost. Mýdlový prostředek na praní si můžeme připravit sami doma.

V drogeriích jsou k dostání tzv. jádrová mýdla (např. tradiční Jelen, Palma, případně Lanza), která lze nastrouhat a připravit mýdlový sliz na praní: nastrouháme jedno jádrové mýdlo, dáme do kbelíku, zalijeme horkou vodou a necháme rozpustit. Za stálého míchání přidáváme sodu, která změkčuje vodu a zabraňuje vzniku vodního kamene (práškovou cca 100g nebo krystalickou cca 250 g), po promíchání a necháme odstát. Prací prostředek má pak charakter hustého slizu. Dávkování se řídí podle toho, jak moc je prádlo znečištěné a tvrdostí vody, v rozmezí 250 - 500 ml.

Dále doporučujeme přidávat ke každému praní jako aviváž dvě tři lžíce octa (nemusíte se bát, že prádlo bude zapáchat, ocet vyvane při sušení).

Zdroj: např. VLAŠÍN, M., LEDVINA, P. , MÁCHAL,A. Desatero domácí ekologie.Brno: STEP, 2009.

Pro pořádné vyčištění pračky od vodního kamene či mýdla se doporučuje (tento způsob doporučují i opraváři praček víc než používání Calgonu) zhruba jednou za dva měsíce nalít bubnu dva litry octa a spustit vyvařovací program, buben pračky se pak leskne jako nový.

Kromě toho se na trh dostaly již předem nastrouhané mýdlové vločky Vladěnka, které jsou ale bohužel víceméně k dostání v e-shopech ( např. www.ekorodinka.cz, www.mamaja.cz). Jedná se o čisté mýdlové vločky, které neobsahují žádné další přísady ani vůně, proto doporučujeme na jemné ovonění prádla nakapat několik kapek esenciálního oleje do přihrádky na aviváž.

Co vše najdu v sortimentu Fair trade a kde ho seženu - jsou v okolí kamenné prodejny, které jej zařazují do svého sortimentu?

Sortiment fair trade výrobků je poměrně široký. Kromě kávy, čokolády a jiných pochutin, tropického ovoce či čajů jsou k dostání také různé rukodělné výrobky, oblečení a hudební nástroje.

V regionu jihovýchodní Moravy ale není tak jednoduché fair trade výrobky sehnat. Do obchůdků zdravé výživy pomalu pronikají - například Zdravá Výživa Krajinka na ulici Sloupského 1197 nabízí především kávu, čaje, čokolády, podobný sortiment také prodejna NejenBio s podobným výběrem na Mlýnské ulici 1228 v Uherském Hradišti.

Prodejna zdravé výživy Zdravíčko v Kyjově na Masarykově nám. 37 nabízí řadu produktů fair trade ? kávu, čaje, čokoládu, cukrovinky a také ruční výrobky, například koše, produkty z trávy a palmové listí apod.

Dále je menší výběr fair trade k sehnání v prodejně bylin a zdravé výživy Léčivky ? Bohdana Pfeffera u autobusové zastávky v Boršicích u Buchlovic 526.

Fair trade se objevuje ve větších obchodech, například v síti drogerií DM nebo v omezeném sortimentu v klasických hypermarketech (např. Tesco, Kaufland). Ve větších městech, jako třeba Brno nebo Zlín, se můžeme setkat již se specializovanými prodejnami fair trade nebo dokonce kavárnami, kde si pochutnáte i na fair trade kávě. Ve Zlíně je to kavárna Vít Jurčík, Újezd 391.

Na webových stránkách Společnosti pro fair trade a rozvojové vzdělávání www.fairtrade.cz lze najít (neúplný) seznam prodejních míst v celé České republice.

Jaké mohou být kategorie ekologicky šetrnějšího turistického ubytování a jak najít takové zařízení v regionu jihovýchodní Moravy?

V kategorii tzv. ekologického turistického ubytování existuje několik certifikačních systémů. Certifikát ekologicky šetrná služba poskytuje Ministerstvo životního prostředí v rámci Programu ekologického značení , v kategorii turistického ubytování (hotely, pensiony, horské chaty apod.) a kempy.

Licenci k používání značky dostanou ti, kteří prokáží, že svým provozem výrazně snížili dopad na životní prostředí (spotřeba energie a ekologický provoz). Jejich seznam je dostupný na webové stránce www.ekoznacka.cz. V regionu je držitelem této značky ekopenzion Centrum Veronica Hostětín, viz. www.hostetin.veronica.cz.

Dalším nestátním, ekologicky orientovaným označením pro turistická zařízení je logo ECEAT Quality Label. Logo, což je mezinárodně uznávaná značka pro podniky cestovního ruchu s přínosem pro udržitelný rozvoj. Je poskytováno turistickým zařízením, které své zařízení provozují ekologicky šetrným způsobem a kromě toho podporují místní ekonomiku a přispívají k ochraně přírodního a kulturního dědictví. Seznam zařízení je uveden na webových stránkách http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation a specielně zemědělské farmy na stránkách www.nafarmu.cz. Tuto značku ale u nás moc ubytovatelů nevyužívá.

Ani ne tak značkou, jako celkově promyšleným projektem, je myšlenka tzv. EKOPOBYTu. Jedná se o střediska ekologické výchovy, která nabízí ubytování s programem a exkurzemi nejen pro školy, ale jsou otevřené také veřejnosti. Navíc jsou střediska zpravidla vybavena takovými prvky, které demonstrují skromnost a šetrnost k životnímu prostředí. blíže viz. www.ekopobyt.cz.

Větší popularitu (i když automaticky nezaručuje ekologický provoz) má značka Prázdniny na venkově, která splňuje standardy Svazu venkovské turistiky, schválené Ministerstvem pro místní rozvoj. Jedná se především ubytovací kapacity na venkově s menší kapacitou a v přírodním prostředí, mohou to být farmy, chalupy, chaty, menší kempy. Blíže viz. www.prazdninynavenkove.cz. V oblasti Bílých Karpat ji však využívá jen Dvorec u Kafků na Vyškovci.

Další kategorií, která ale vypovídá o vstřícnosti vůči cyklistům, je značka Cyklisté vítáni. Certifikaci zajišťuje nadace Partnerství a bližší informace jsou na webových stránkách www.cyklistevitani.cz.

V současnosti připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj projekt Národní certifikace kvality služeb v cestovním ruchu, jehož součástí by měl být i systém udržitelných produktů, služeb a destinací cestovního ruchu.

Pokud máte zájem o příjemné ubytování na venkově a přírodě, ideální je obrátit se na nejbližší turistické informační centrum nebo ekologicky orientované organizace, kteří znají svůj region osobně, včetně ubytovacích zařízení, které nemusí disponovat různými eko certifikáty.

Co je pravdy na tom, že bychom se měli vyhnout podzimnímu rytí zahrady a jak případně bojovat proti plevelům jinými způsoby?

Podzim je období, kdy se krátí dny a klesá teplota a příroda (včetně zahrady) se připravuje na zimu. Na zahradě se tak drobný hmyz a bezobratlí schovávají do půdy, aby přečkali zimu. Proti rytí hovoří argument, že půda je vlastně živý organismus, protože v ní žije velké množství mikroorganismů (tzv. edafon). Když půdu obrátíme naruby, organismy, které jsou zvyklé žít pod zemí, kde je méně kyslíku a větší teplo, se ocitnou na povrchu vystavené čerstvému vzduchu a zimě a mohou do určité míry zahynout. Pokud je třeba půdu přece jenom porýt (je například moc utužená a jílovitá), existují šetrnější metody pomocí kombinace rýče a rycích vidlí (nebo jen pomocí vidlí), kdy se půda neobrací, jen přehodí tam a zpět, prokypří vidlemi a pak zase zpětně pokryje hnojem nebo kompostem.

Je možné vyzkoušet i tzv. bezorebné metody, kdy se půda neryje, ale o to víc mulčuje. Mulčování je pokrytí půdy organickým materiálem, jehož funkce spočívá v zakrytí povrchu půdy a zabránění růstu plevelů a zároveň poskytuje ochranu proti jejímu vysoušení (ve vlhčím období ale naopak hrozí, že poslouží jako úkryt například pro slimáky). Půda se může pokrýt slámou, posekanou trávou, kompostem, listím a jinými rostlinnými zbytky.

Pokud je zahrádka silně zaplevelená, lze doporučit položit na povrch zahrádky lepenku (kartony) případně v kombinaci se slámou a nechat přes zimu případně i přes vegetační období působit. Do děr mezi krabicemi pak můžeme sázet či sít zeleninu. U kartonů je třeba dát si pozor, aby byly co nejméně potištěny (mohou obsahovat těžké kovy).

Bližší informace o mulčováním a šetrnějších přístupech k zahradničení lze najít například na webových stránkách www.ekozahrady.com nebo www.zahradaproradost.cz.

Slyšela jsem o nějakých ukazatelích, kde bych si mohla změřit, jaká je moje osobní zátěž na životní prostředí. Kde to najdu a jak si to můžu spočítat?

Co se týče vlivu naší spotřeby a životního stylu na životní prostředí, byly již vypracovány kvantitativní ukazatele, které nám mohou přiblížit, jak životní prostředí zatěžujeme a jak bychom naši osobní zátěž mohli případně snížit.

Nejznámějším ukazatelem je tzv. ekologická stopa. Jde o to, že různé kategorie lidské spotřeby (bydlení, energie, doprava, jídlo, spotřební zboží a služby apod.) jsou převedeny na jednotky biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a vstřebávání odpadních produktů. Naše lidská spotřeba tedy odpovídá určité velikosti používané plochy - za jednotku je považován globální hektar. Spotřebu lze počítat za jednotlivce, rodinu, třídu, nebo také za stát. Pro zajímavost, ekologická stopa průměrného Čecha činí 4,8 hektaru. Na webových stránkách www.hraozemi.cz najdete dotazník, kde si můžete svoji osobní stopu spočítat, a také obsahuje konkrétní rady a návody, jak osobní ekologickou stopu snížit.

Dalším ukazatelem naší zátěže, tentokrát z hlediska produkce skleníkových plynů, je tzv. uhlíková stopa. Skleníkové plyny se odvodí od množství spotřebované energie (především při dopravě a na vytápění domácnosti. Jsou vyjadřovány v ekvivalentu vypouštění oxidu uhličitého. Toto množství se udává v jednotkách hmotnosti: gramech, kilogramech či tunách. Uhlíkovou stopu si tak můžete spočítat na webových stránkách www.carbonfootprint.com (lze zvolit i českou verzi) nebo http://kalkulacka.zmenaklimatu.cz/. Výpočet usnadní roční zúčtování spotřeby energií v domácnosti.

Zajímavý je ukazatel energetický otrok, který pro změnu převádí veškerou energie na svícení, na dopravu, na ohřev vody, na topení apod. na lidskou práci. 1 energetický otrok = ekvivalent práce 1 člověka (v energetických jednotkách Joule, Kwh). Vypočítání energetického otroka je již složitější záležitost, ale pokud máte odvahu, bližší postup je na webové stránce http://www.hraozemi.cz/indikatory-ur/energeticky-otrok.html.

Jaké jsou ekologicky šetrnější alternativy k používání jednorázových plenek, jaké materiály se používají na jejich výrobu a kde je můžu vyzkoušet?

Pokud jste se rozhodli vyhnout se používání jednorázových plen, snížíte zátěž životního prostředí minimálně jen tím, že je opakovaně využíváte a nevhazuje hned do koše jako u jednorázových. Dále je třeba se zamyslet nad způsobem praní.

Co se týče materiálů a druhů těchto pratelných plenek, je rozhodování složitější. Na trhu se vynořuje celá řada druhů a tvarů plenek. Plenky mohou mít variantu látková plena (tvar čtverce, nebo jednorázové pleny, nebo vícevrstvá plena) plus svrchní kalhotky, které zabraňující prosakování vlhkosti na oblečení (materiál většinou polyester s polyuretanovým zátěrem, flees nebo ovčí vlna). Kromě toho se mohou používat separační plenky (viskoza nebo celuloza), které zachycují stolici dětí a snižují znečištění látkové plenky.

Samotná látková plena se šije například z klasické bavlny, froté či flanelu, existují však už i varianty biobavlněné, které jsou pěstovány s větším ohledem na životní prostředí a bez použití chemických látek. Mezi novinky patří pleny bambusové.

Speciální variantou je pak plenka all-in-one (vše v jednom) několika vrstev a druhů materiálů, která vypadá jako jednorázová, ale jsou v ní všechny vrstvy spojeny v jednu. Je ale dost drahá, doporučuje se třeba jen na cestování. Mezi nejpoužívanější značky patří např. Bambinomio, Popoliny, Kikko, Disana, Imsevimse, Bambinex, Hajpadajpa, Hybler apod.

Kde si je můžete prohlédnout?

Výběr konkrétní značky nebo sady plenek může pomoci osobní prohlídka plenek. Kromě klasických obchodů s dětskými potřebami (kde tyto pleny pronikají pomalu) umožňují některá rodinná či mateřská centra prohlídku plenek, kde si lze plenky osahat a předběžně zjistit, které by vám mohly vyhovovat. Například rodinné centrum Akropolis v Uherském Hradišti (www.akropolis-uh.cz) nabízí v rámci aktivit Ekokoutku prohlídku širokého spektra látkových plenek po domluvě. Na středisku VIS Bílé Karpaty je rovněž uložen Plenkový balíček, který obsahuje vzorky různých typů látkových plen včetně doplňků (tento balíček v rámci propagace pratelných plen zkompletovala a distribuuje Rosa, o.p.s.) Balíček si lze prohlédnout nebo půjčit.

Jednou ročně (duben) dokonce probíhá osvětová akce Týden opravdových plen, kde organizace na různých místech republiky propagují používání pratelných plen. Bližší informace o akcích na rok 2011 budou zveřejněny na webu http://ekoditě.rosacb.cz.

Kde v Bílých Karpatech seženu sazenice starých a krajových odrůd ovocných stromů a keřů?

Mezi největší pěstitele s širokým výběrem patří sadař Radim Pešek, který provozuje ovocnou školku přírodě přátelským způsobem v Bojkovicích, kde má i prodejnu. Kromě toho je zde možnost objednat sazenice i přes e-shop. Katalog odrůd, ceny a podmínky prodeje jsou na webových stránkách www.stareodrudy.org .

Kromě toho mohou nabízet některé populárnější druhy sazenic (například oskeruši) i klasické ovocnářské školky, není to ale zaručené, je třeba prověřit aktuální nabídku. Jeřáb oskeruše nabízí také nezisková organizace INEX-SDA, pobočka Bílé Karpaty, která se na propagaci oskeruše specializuje. Její nabídka je ale omezena, většinou se váže na akce pro veřejnost, které v průběhu roku pořádá, blíže webové stránky www.inexsda.cz/cs/bile-karpaty.

Jaké časopisy s ekologickou či přírodovědnou tématikou byste mi doporučili?

Mezi časopisy, které se zabývají ekologickými a společenskými tématy, patří například Sedmá Generace a vydává ho ekologická organizace Duha v Brně. Jedná se o dvouměsíčník, jehož obsah i elektronickou verzi si můžete prohlédnout či objednat na webových stránkách www.sedmagenerace.cz .

Dalším časopisem je Ekolist, který vycházel jako měsíčník v papírové verzi, nyní ale jen v elektronické verzi, zato je průběžně aktualizován a průběžně informuje například o ekologických akcích. Blíže viz www.ekolist.cz .

Z přírodovědných časopisů zmiňme populárně naučný dvouměsíčník Naše příroda, který se prioritně zabývá českou přírodou a zaměřuje se na kvalitní barevné fotografie. Předplatné a bližší informace na www.nasepriroda.cz .

Mezi ochranářsky i odborně laděné časopisy patří Ochrana přírody, který vydává Agentura ochrany přírody a krajiny (vychází 6x ročně) blíže na ww.casopis.ochranaprirody.cz . Časopis se zabývá územní a druhovou ochranou přírody, ochranářskými aktivitami, diskutuje o aktuálních problémech apod.

Mezi ochranářsky angažované časopisy z oblasti neziskového ochranářského prostoru patří časopis Veronica, které vydává stejnojmenná základní organizace ČSOP Veronica Brno. Zabývá se ochranou přírody a ekologickou problematikou se zaměřením více na Moravu - www.veronica.cz .

Mezi pamětníky (vychází od roku 1871) patří odborný měsíčník Vesmír, který vydává Akademie věd ČR a sdružuje širokou škálu přírodovědných oborů - www.vesmir.cz .

Pokud byste měl zájem o podrobnější přehled časopisů, doporučuji navštívit krajskou pobočku vědecké knihovny nebo databázi národní knihovny na www.nkp.cz .

V koupelně a v kuchyni se mně rozmnožily ryběnky. Ráda bych se jich zbavila, ale nechci používat chemické přípravky. Existuje nějaký ekologický způsob jak se tohoto hmyzu zbavit?

Druh, který se vám objevil v bytě se správně nazývá rybenka domácí. Je to zvláštní druh bezkřídlého hmyzu, vyhledává vlhká, teplá a především tmavá místa s dostatkem úkrytů. Jsou naprosto neškodné. Živí se organickými zbytky a opravdu jen výjimečně může škodit na výrocích z papíru nebo kůže. Je dobře, že se rybenek nechcete zbavovat chemickými prostředky. Po jejich použití se totiž většinou rybenky po nějakém čase opět vrátí. Mnohem účinnější je omezit prostředí, které rybenkám vyhovuje. Pravidelným úklidem omezíte množství organických nečistot, kterými se rybenky živí a větráním zase můžete ovlivnit teplotu prostředí. Tímto lze jejich výskyt omezit na rozumou míru. Několik málo rybenek vám i po těchto opatřeních v domácnosti zřejmě přece jen zbude. Rybenky jsou však velmi zajímavým druhem hmyzu. Na planetě existovaly už v prvohorách před 300 miliony let, tedy v období kdy se teprve vyvíjeli první dinosauři. Tak si jistě zaslouží, aby třeba u i vás doma skrytě přežívaly dál.

V průběhu stavby svého rodinného domku jsem objevila na uloženém stavebním materiálu hnízdo se šesti bílými vajíčky. K hnízdu se hlásili dva ptáci velikosti vrabce. Jejich zbarvení bylo šedé, jeden z nich měl černou hlavu a bříško a oba měli rezavé ocásky. Chtěla bych vědět, o jakého ptáka se jedná a jak mám naložit s hnízdem. Stavební materiál budu totiž již brzy na stavbě potřebovat. ?

Podle popisu se téměř jistě jedná o hnízdící pár rehka domácího, někdy nazývaného čermáček nebo kominíček. I přesto, že není uveden v seznamu zvláště chráněných druhů živočichů, vztahuje se na něj podle zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny ochrana jako na volně žijícího ptáka. Všechny druhy volně žijících ptáků je zakázáno úmyslně zabíjet, držet v zajetí i úmyslně poškozovat nebo odstraňovat jejich hnízda a také je úmyslně vyrušovat během rozmnožování a odchovu mláďat.

Rehci obvykle sedí na vajíčkách 12 až 14 dní a dalších 14 dní trvá než jsou mláďata schopna vylétnout z hnízda. Doporučujeme tedy upravit harmonogram stavebních prací s ohledem na průběh hnízdění. Není-li to možné, doporučujeme požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí), který může doporučit náhradní nebo ochranné opatření. To může spočívat v přesunu hnízda na bezpečnou podložku, kde ptáci hnízdění dokončí. Účinnost takového opatření závisí na druhu ptáka a na období, kdy do zásah do přirozeného průběhu hnízdění realizován.

Každopádně je důležitá také prevence. I v průběhu stavby můžeme místo zabezpečit tak ,aby nejen ptákům, ale i jiným živočichům hrozilo co nejmenší nebezpečí. Cenné rady vám poskytnou na nejbližší stanici pro handicapované živočichy. Jejich seznam najdete na: www.zachranazvirat.cz. Každém případě doporučujeme i po dokončení stavby umožnit rehkům nebo i jiným druhům hnízdit na vašem domě.

Jak je omezen volný pohyb v rezervacích?

Slunečné a teplé počasí jarní a letních dnů láká mnoho lidí na procházky do přírody. S fotoaparátem nebo jen tak s batůžkem a svačinou putujeme krajinou a cesty nás mnohdy zavedou k místům, kde se nachází nějaká přírodní pozoruhodnost. Mnohé z těchto míst jsou součástí chráněných území a vztahují se k ním speciální ochranné podmínky, které bychom měli dodržovat.

Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou u nás vyhlašovány čtyři typy maloplošných zvláště chráněných území - přírodní památka (PP), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP) a národní přírodní rezervace (NPR). Ve všech chráněných územích je nutné pohyb usměrnit tak, aby nedošlo k ohrožení přírodních úkazů, které jsou nich chráněny. V národních přírodních rezervacích a v prvních zónách národních parků je navíc zakázáno pohybovat se mimo vyznačené cesty bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Na dodržování pravidel přímo v krajině dohlíží stráž přírody.

Jak správně pečovat o studánku?

Ne všude, kde voda prosakuje nebo vyvěrá na povrch, je vhodné vytvářet studánky. Přírodní prameniště jsou velmi cenný biotopem a často v nich přežívají vzácné druhy rostlin i živočichů. Studánka by mohla narušit jejich vodní režim prameniště a tím výrazně změnit životní podmínky. Teprve pokud takové nebezpečí nehrozí, tak se můžeme pokusit vytvořit studánku.

Studánka je vlastně lidskými zásahy upravený pramen. Podle vydatnosti zdroje, čistoty vody, účelu a polohy studánky se může lišit její provedení a úprava okolí. Jakýmsi přechodem k prameništím jsou polopřírodní studánky. K jejich úpravě použijte výhradně místní přírodní materiály. Většinou stačí, když z kamenů vytvoříte okrouhlý prostor pro malou tůňku a jednou za rok vybereme napadané listí a splavenou hlínu, aby se studánka časem nezanesla. Trochu listí můžeme na dně studánky ponechat, jako potravu a úkryt pro drobné bezobratlé živočichy. Voda ve studánce může sloužit k rozmnožování obojživelníků nebo jako napajedlo pro zvířata. V takové případě není vhodné nad nimi stavět stříšky.

Studánky s kvalitní a pitnou vodou můžeme upravit více. Žádný univerzální postup však neexistuje. Kromě výše uvedených doporučení se můžete dále inspirovat na internetových stránkách www.estudanky.cz, kde najdete rozsáhlou databázi studánek z celé České republiky, včetně fotografií, map a mnoha cenných rad.

Jaké předpisy upravují kácení stromů ve městě?

(Jana Koudelná)

Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Při kácení dřevin je nezbytné povolení, které vydává příslušný obecní nebo městský úřad. Povolení ke kácení je nutné, pokud obvod kmene stromu přesahuje ve výšce 130 cm nad zemí 80 cm nebo pokud kácený keřový porost přesahuje rozlohu 40 m2. Povolení není potřeba v případě, že strom bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví, nebo pokud hrozí škoda značného rozsahu. V takovém případ je nutné provést oznámení o pokácení dřeviny, a to do 15 dnů ode dne provedení. I povolené kácení stromu může na místě zastavit Policie, Stráž přírody nebo ČIŽP. Pokud byl strom pokácen nelegálně, je možné tuto skutečnost oznámit ČIŽP.

Pozn.: ČIŽP- Česká inspekce životního prostředí.

rok 2009

Jak stavět v CHKO Bílé Karpaty - praktická příručka pro stavebníky

Leták v elektronické podobě zde

Lidová architektura CHKO Bílé Karpaty

Leták v elektronické podobě zde

Oba letáky jsou také k dispozici na Správě CHKO Bílé Karpaty v Luhačovicích a Vzdělávacím a informačním středisku Bílé Karpaty,o.p.s. ve Veselí nad Moravou.

Jak pomoci ježkům?

Ne všichni ježci, které zahlédneme venku ještě teď, v listopadu, potřebují naši pomoc. Jak tedy poznat, kdy pomoc potřebují a kdy ne? Naše pomoc je žádoucí jsou-li ježci zranění, mají-li nízkou hmotnost, či jedná-li se o osiřelá mláďata. Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje, je malátný a nemá obranné reakce ? při dotyku rukou nenaježí bodliny, ani se nestočí do klubíčka. Jelikož zdraví ježci jsou aktivní od soumraku do časného rána, setkání s ježkem za dne nám napoví, že s ním zřejmě není něco v pořádku. V zimě můžeme na ježka narazit tehdy, pokud mu dojdou zásoby energie a on je přinucen přerušit zimní spánek. Ke zdárnému přečkání zimy by ježek měl dosáhnou do konce listopadu hmotnosti alespoň 600 - 700g.
Pokud ježka vezmeme do domácí péče nebo ježčí rodinku přikrmujeme venku, připomeňme si několik základních pravidel. Ježci jsou hmyzožravci a přijatelnou alternativou je pro ně konzerva pro kočky nebo vařené kuřecí a hovězí maso. Nevhodné je mléko (způsobuje totiž průjem), vepřové maso a uzeniny, vařené brambory, solená, kořeněná a příliš tučná jídla. Pít dávejme ježkům pouze vodu. Podrobnější informace k péči o ježky najdeme např. na www.ekolist.cz (zadejte: pomoc ježkům).
V listopadu je již mnohem složitější ježky dokrmit a je proto lepší svěřit starost o ně přímo odborníkům ze záchranných stanic pro handicapované živočichy (ZO ČSOP Buchlovice, tel.: 572 595 916, 732 250 240 nebo ZOO Hodonín, tel.: 518 343 385). Péče o ježky a ježčí mláďata je finančně velmi náročná, u jednoho jedince přijde minimálně na 500 až 1000 korun. Chcete-li tedy k záchraně ježků (ale i jiných živočichů) přispět a nemůžete se o ně sami starat, můžete je podpořit nepřímo, a to odesláním finančního příspěvku na sbírku ?Zvíře v nouzi? (www.zvirevnouzi.cz).
Nejdůležitější radu přidáváme na konec. Jako vždy a všude je nejlepší problémům předcházet. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se na podzim objevuje tolik ježků v nouzi? Můžeme za to bohužel my, lidé. S blížícím se podzimem začíná úklid zahrad a přitom dochází k nechtěnému ničení ježčích hnízd ukrytých pod hromadami větví, sena, ale také třeba stavebního materiálu. Mnoho mláďat osiří také poté, co jejich matku přejede auto nebo ji zabije sekačka. Proto buďme při zahradních pracích opatrní a úklid zapomenutých hromad větví nebo cihel nechejme raději na pozdní jaro. A necháme-li hromadu větví někde v koutě zahrady nastálo, bude tam k užitku nejen ježkům, ale i jiným drobným zvířecím obyvatelům.

Proč se čápi zdržují na stromech nebo kolem nich létají?

V posledních dvou letech se množí dotazy obyvatel Veselí, kteří v Hájku o prázdninách pozorují poletující čápy a nedovedou si vysvětlit jejich chování. Dotaz obvykle zní: proč se čápi zdržují na stromech nebo kolem nich poletují? Chtějí si postavit hnízdo a potřebují nějakou pomoc? Čápi si určitě o prázdninách hnízdo stavět nechtějí, hnízdí jen jednou ročně. Krátce po svém příletu na konci března se pustí do opravy hnízda, které používají po mnoho let. Vejce snášejí v druhé polovině dubna a oba rodiče na nich střídavě sedí více jak měsíc. Mláďata jsou schopna letu až po dalších více než dvou měsících rodičovské péče a v prvních dvou týdnech jejich leteckých pokusů je rodiče stále ještě doprovázejí. Z toho je zřejmé, že při tak náročné výchově by čápi další mladé už vyvést nestihli. Na daleká zimoviště jižně od Sahary, začínají odlétat již začátkem srpna. Čápi jsou družní ptáci, často táhnou pospolu ve velkých hejnech čítajících až několik stovek kusů. Zajímavé je, že první odlétají mladí ptáci (nezávisle na rodičích) a přidávají se k dospělým ptákům z jiných hnízdišť, kteří je pak na cestě vedou. S tím také patrně souvisí jejich výskyt v Hájku, kde se před odletem shromažďují na vysokých stromech. Mají odtud navíc blízko za potravou na podmáčené louky podél Moravy i právě sklízená pole.
I když se čápi tradičně těší všeobecné oblibě obyvatelstva a jejich soužití s lidmi je poměrně bezproblémové, občas jsou situace, kdy naši pomoc potřebují. Většina čápů hnízdí v blízkosti lidských obydlí, a jsou tedy ohroženi např. bouráním starých stodol, komínů či sloupů, na kterých mají hnízda. V takovém případě je třeba pro ně včas připravit náhradní hnízdní podložku. Neměli bychom také zapomínat na zdravý rozum a podléhat hloupým a nepravdivým kampaním bulvárních médií ? např. v souvislosti s jejich líčením tzv. ptačí chřipky přišlo před dvěma lety o život mnoho vlaštovek, jiřiček a vrabců, jejichž hnízda na svých domech lidé v neopodstatněné panice zničili. Informace o některých projektech na ochranu čápů např. na: www.csop.cz, záložka Ochrana druhů/ dále Národní program Ochrana biodiverzity/ dále Ptáci.

rok 2008

Všude se teď prodávají a pak bohužel často povalují PET lahve. Nedají se recyklovat? Organizuje někdo jejich sběr?

Takzvané PET lahve, či někdy zkráceně "petky" (vyrobené z polyethylentereftalátu) jsou v současné době jedním z nejpoužívanějších nápojových obalů. Tím se ovšem staly také jedním z největších problémů hospodaření s komunálními odpady. K tomu není potřeba hlubokých analýz, ale stačí se podívat do a bohužel i kolem popelnic. Používáme je především proto, že jsou lehké. Už méně se zamýšlíme nad tím, co nás tato "lehkost pití" stojí. Nejde samozřejmě o to, jejich používání zakazovat. Nicméně je dobré si uvědomit některé ze souvislostí. Ne vždy je nutné používat "petky" nevratné. Ač se výrobci nápojů snaží jejich spotřebu podporovat všemožnými soutěžemi, stále je na trhu řada nápojů v lahvích vratných. Ty si zachovávají výhodu lehkosti, ale několikanásobným oběhem přece jen snižují množství vzniklého odpadu. Další jednoduchou, ale bohužel ne už tolik praktikovanou možností, jak řešení problému s již koupenými, nevratnými lahvemi pomoci, je povolit zátku a láhev sešlápnout. Šetříme tím objem naší popelnice, ale i prostor v "kuka voze" a tedy i nároky na přepravu. Poslední ze způsobů jak problému pomoci je třídění a recyklace lahví použitých. Konkrétně pro PET lahve technologie zpracování již existuje a to i v naší republice. Polyethylentereftalát může sloužit k výrobě textilních vláken. Jeho zpracování ovšem není levnou záležitostí a tak do značné míry opět závisí na schopnosti láhve vytřídit.

Jaký je vliv solení na životní prostředí a na rostliny? Dá se s tím něco dělat?

Slaná voda se z vozovek dostává kanalizací do vodotečí a na čistírnu odpadních vod, většinou se při tom dostatečně naředí, takže problémy s vysokou koncentrací soli jsou spíše místní a časově omezené. Část soli je shrnuta se sněhem na okraj komunikace, kde pomalu vsakuje do půdy. Ionty chloru se v půdě příliš nevážou a jsou i nadále vyplavovány. Naopak sodíkové ionty, penetrující půdním horizontem, se na drobné částečky půdy vážou a vytěsňují ionty vápníků, sodíku a hořčíku. Mění se tak fyzikální a chemické vlastnosti půdy, zvyšuje se zásaditost, dochází ke zhutnění a horšímu provzdušnění půdy. Rostliny jsou nuceny s živinami přijímat i sůl, dochází k hromadění chlorových a sodíkových iontů a následně osmotickému stresu a usychání rostliny. Navíc rostlina trpí nedostatkem živin, které slané ionty z půdy vytěsňují. To vše vede k oslabení vegetace, hlavně uličních stromořadí. Tyto oslabené stromy se pak velmi těžko brání dalším škodlivinám městského prostředí a škůdcům, jako je např. klíněnka napadající kaštany. Přes všechny tyto negativní vlivy se zimní údržba komunikací bez soli dá v našich podmínkách těžko zvládnout. Řešením je vyvarovat se zbytečného solení. Například při nízkých teplotách pod -5°C je solení neúčinné, rovněž preventivní posypy vozovek a používání zbytečně vysokých množství soli jsou nejen neekologické, ale i neekonomické. K zimě prostě sníh a náledí patří a proto není možné očekávat, že nám někdo zajistí v každém okamžiku čistou a suchou silnici. Měli bychom jezdit opatrně nebo nechat auto doma.

Co s nalezeným zraněným živočichem?

Naleznete-li zraněného živočicha, je možné se obrátit na naše středisko, lépe však přímo na záchranou stanici v Buchlovicích (tel.: 572 595 916 - pan Tomešek).

Kam s nebezpečným odpadem, např. autobaterií, zářivkou, plechovkou od barvy?

Nebezpečný odpad je třeba odevzdat do sběrného dvora. Nejbližší sběrné dvory:

Veselí nad Moravou

Firma KOVOSTEEL s.r.o
ulice Rumunská
otevřeno: Po - Pá 7.00 - 17.00, So 7.00 - 12.00
tel.: 518 322 384

Kyjov

Firma Eskor, s.r.o.
Havlíčkova 181
otevřeno: Po - So 7.00 - 17.30
tel.: 518 611 688

Strážnice

Firma RUMPOLD UHB s.r.o.
U Vlečky
otevřeno: Út - Pá 13.30 - 17.00, So 8.00 - 12.00
tel.: 518 334 754

Hodonín

Firma Tespra
Měštanská 1646/9
otevřeno: Po - Pá 6.00 - 18.00, So 10.00 - 17.00
tel.: 518 351 114

Uherské Hradiště

Firma O-T-R, a.s.
Moravníky 905
otevřeno: Po - Pá 7.00 - 16.00
tel.: 572 551 728

Hliníková fólie (alobal)

V současné době bohužel sběrny hliník z obalů potravin nevykupují. Musíte se obrátit přímo na firmy, které hliníkové fólie opětovně využívají ve výrobě:

Firma Alutherm CZ, s.r.o.
252 10 Mníšek pod Brdy 900
tel: 318 503 267
e-mail: alutherm.cz@tiscali.cz
web: http://www.alutherm.cz/

Eko Metal Recycling
8. května, 795 01 Rýmařov
tel.: 554 211 999
e-mail: iveta.ekometal@worldonline.cz
web: http://www.estav.cz/eko-metal/

Hliník lze rovněž zaslat, ovšem lépe v množství několika kilogramů, s uvedením jména, adresy, r.č. a čísla účtu, na který firma zašle peníze. Výkupní cena Al folie z domácností je 15 Kč/kg, v případě plátce daně: + DPH 22%, takže se hliník téměř nevyplatí posílat.

Co sbírat? Co nesbírat?
nápojové plechovky; použité folie od jogurtů, termixů, rybích salátů; šroubovací Al uzávěry (nekorunkové) od alko i nealko nápojů; Al obaly od paštik; tuby od léčiv; folie z čokolád; Al sprejové nádobky; hliníkové nádobí a příbory (např. papiňáky, ešusy, vidličky, lžíce, nikoli však nože); žaluzie, plechy, bloky od motorů, soudky, konve, stanové konstrukce, lehátka apod. folie spojené s papírem a plastem (obaly od žvýkaček, vnitřní obal cigaretové krabičky, pytlíky od kávy, polévek, obaly od sušenek, arašídů, mražených krémů, obaly od trvanlivého mléka v krabicích); nádoby nebo jiné předměty kombinované s železnými či jinými prvky apod.

- zdroj: Ekolist -

Po dohodě se zpracovatelem hliníku je možné zorganizovat např. školní sběr hliníku a zaslat nasbíranou surovinu ve větším množství (cca od 30 kg) k recyklaci.

Chcete provádět rozsáhlejší úpravy na svém pozemku v CHKO Bílé Karpaty?

Doporučujeme rozhodně kontaktovat pracovníky správy CHKO Bílé Karpaty. Informace na http://www.bilekarpaty.cz/.

Ekoznačky

Ekoznačení představuje označování výrobků i služeb, jenž jsou šetrnější k životnímu prostředí. To zahrnuje výrobu, používání i likvidaci výrobku. Výrobky jsou testovány v nezávislých laboratořích a podle výsledků je výrobek označen ekoznačku garantující jeho ekologickou šetrnost. Česká ekoznačka je ve tvaru písmene "e". Potraviny musí splňovat specifická pravidla a jejich značka má označení "bio". Některé státy používají společnou značku např. "Severská labuť" je značkou Norska, Švédska, Dánska a Islandu. Členové EU mají taky svou značku, tzv. "Kytičku", kterou ČR může taky používat pro své ekologicky šetrné výrobky.

Praní, tvrdost vody a vhodný prací prášek

Ve Veselí nad Moravou a okolí je voda tvrdá, a tedy se v ní relativně hůř pere (tvrdost 3). Dobrým tipem, perete-li v ruce, je přidat změkčovadlo (stačí soda). V pračce používejte prášky šetrnější k životnímu prostředí, a to BEZFOSFÁTOVÉ (na obalu jsou označeny). Prášky s fosfáty obsahují FOSFOR, který je jednou z příčin nadbytku živin ve vodách, a vede k růstu tzv. "vodního květu" (zelený povlak na hladině) jenž způsobuje alergické reakce, a velmi stěžuje úpravu vody na pitnou. Zdroje naší pitné vody jsou z řeky Moravy!!!

Proč jíst Biopotraviny?

Biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství, to znamená způsob obhospodařování půdy, který má pozitivní vliv na rozmanitost flóry a fauny, méně znečišťuje životní prostředí, produkuje méně oxidu uhličitého a nebezpečných odpadů. Toto hospodaření se významně podílí na udržitelném rozvoji venkova, jak sociálním tak hmotném. Samotné produkty jsou vysoce biologicky hodnotné a tudíž jejich nákupem pomáháme zajistit lepší a zdravější budoucnost pro sebe, své děti a naši plantu. Kdo ještě nikdy nekoupil a neochutnal žádnou biopotravinu může začít třeba vynikajícím biomoštem z tradičních odrůd jablek Bílých Karpat z Hostětína přímo v našem Vzdělávacím a informačním středisku Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou. Jablečný mošt prodávaný ve skle je výborný jak chlazený za horka, tak jej lze pít ohřátý se skořicí v chladných zimních dnech.

Další místa možného nákupu biopotravin jsou:

Hledáte nějakou informaci o zvířatech, rostlinách nebo o krajině Bílých Karpat?

Navštivte naši odbornou knihovnu ve Veselí nad Moravou, Bartolomějské nám. 47. Rádi Vám poradíme, a případně zapůjčíme odborné publikace.

Lilie Lilie Lilie Nahoru